https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/sdilejte-seminka-a-podporte-mistni-odrudy-v-cesku-vznikaji-prvni-seminkovny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sdílejte semínka a podpořte místní odrůdy. V Česku vznikají první semínkovny

2.9.2015 01:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Semínkovny jsou svobodným, ekonomickým i ekologickým gestem a zároveň návratem k praktikám našich předků,“ říká jejich iniciátorka v Česku Klára Hrdá
„Semínkovny jsou svobodným, ekonomickým i ekologickým gestem a zároveň návratem k praktikám našich předků,“ říká jejich iniciátorka v Česku Klára Hrdá
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přijdete tam, vypůjčíte si semínka, zasejete je, sklidíte úrodu a na konci sezóny vrátíte semínka zpátky. Původem francouzská myšlenka úspěšně „vyklíčila“ i u nás. Během letošního roku otevře v České republice hned sedm granoték, po česku semínkoven.
 

„Semínkovna funguje v podstatě jako knihovna, kde si ale místo knih půjčíte osivo,“ popisuje fungování nového projektu jeho iniciátorka Klára Hrdá. Každý si může podle ní vybrat osivo, které se mu líbí, po sklizni přinést svá semínka zpět a nabídnout je ostatním.

Kromě toho, že zahradníkům ušetří peníze za komerční osivo a oživí dříve běžné předávání osiva mezi nimi, mají semínkovny ještě další významnější úkoly: podpořit svobodné sdílení osiva lokálních odrůd, vlastní semínkaření i přírodní zahradničení obecně.

Semenaření vlastních plodin se dnes věnuje podle lidí ze semínkoven už málokterý zahradník a dříve oblíbené místní či krajové odrůdy dobře adaptované na podmínky našich zahrad tak nenávratně mizí. Staré, místní a krajové odrůdy jsou přitom důležité pro zachování potřebné biodiverzity a patří do kulturního dědictví naší země. „Semínkovny jsou jednou z cest, jak je udržovat a chránit,“ říká provozovatel webu o semenaření a vlastní semínkovny Jan Novotný.



Semenářské firmy dnes totiž nabízejí unifikované osivo nebo hybridy, jejichž semena v další generaci ztrácejí dobré vlastnosti svých „rodičů“. Nové odrůdy také vesměs vyžadují ošetření postřiky a aplikaci umělých hnojiv. „Pro toho, kdo myslí na své zdraví i životní prostředí, jsou tyto odrůdy většinou nevhodné,“ dodává Jan Novotný.

S myšlenkou svobodného sdílení osiva přišel v roce 2013 Sébastien Wittevert, který ve Francii založil neziskovou asociaci Graines de troc. Ta dnes eviduje okolo 150 semínkoven na území Francie
S myšlenkou svobodného sdílení osiva přišel v roce 2013 Sébastien Wittevert, který ve Francii založil neziskovou asociaci Graines de troc. Ta dnes eviduje okolo 150 semínkoven na území Francie
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Kam a jak za semínky

Aktuálně je podle Kláry Hrdé ve stádiu zrodu 7 semínkoven, z toho dvě na území hlavního města. Na konci srpna otevřela semínkovna v Našem baru na Praze 4, v polovině září otevře další v knihovně České botanické společnosti na Praha 2. Hned dvě semínkovny fungují v knihovnách na Pardubicku. Další založil Jan Novotný ve Farské zahradě v Libenicích u Kolína. Semínka i rostliny se sdílí i v Habrovanech na Vyškovsku. Během podzimu by měla vzniknout semínkovna také v Třebíči.

Základní pravidla a myšlenky projektu, kterých by se měly jednotlivé semínkovny držet, jsou dostupné na webu iniciativy. Podrobná pravidla pro jejich fungování a registraci si nastavují už jednotliví provozovatelé. Jednou ze základních idejí projektu je sdílení osiva mezi zahradníky zdarma a na základě vzájemné důvěry. Časem by na webu měly přibýt i rady, jak semínka správně sbírat a uchovávat.

Osivo vkládané do semínkovny musí být zdravé, reprodukovatelné a řádně označené. Sdílet by se nemělo osivo hybridní, tedy označené jako F1, osivo rostlin invazivních či chráněných autorskými právy, mezi takové patří geneticky manipulované rostliny. „Další podmínkou je pěstování rostlin bez použití chemických hnojiv a postřiků, tedy v podstatě v bio kvalitě,“ doplňuje Klára Hrdá.

Semínkovny jsou připravené i na to, že jim zahradníci všechna semínka nazpět nevrátí. Ať už z nespolehlivosti nebo proto, že jim prostě nevyšla úroda. „Samozřejmě se stane, že semínkovna zůstane prázdná, a i to je v pořádku, vyzývá tím uživatele k aktivitě,“ říká Klára Hrdá.

Lidé si musí podle ní na koncept nejdřív zvyknout. Chvíli také trvá, než se okolo semínkovny vytvoří okruh stálých uživatelů, kteří budou pravidla dodržovat. „Ze zkušenosti semínkoven ve světě se ale ukazuje, že se postupně o semínkovnu zahradníci starají a hýčkají si jí. Lidé jsou nadšení, když objeví například osivo nějaké z málo pěstovaných místních odrůd a často jim to prostě nedá a semínka po sklizni opět donesou. Chce to prostě nějaký čas,“ pokračuje Klára Hrdá.

Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího

       

S myšlenkou svobodného sdílení osiva přišel v roce 2013 Sébastien Wittevert, který ve Francii založil neziskovou asociaci Graines de Troc. „Nápad se zrodil z touhy mít možnost sdílet osivo s ostatními zahradníky a aktivně se podílet na ochraně diverzity, která se ocitla v ohrožení,“ vysvětluje Sebastien Wittevert důvody pro vznik francouzských semínkoven (francouzsky Les Grainotheques). „Každé semínko, každou varietu, si naši předkové předávali z generace na generaci po tisíce let. Je třeba si uvědomit, co se s tímto dědictvím dnes děje a zejména jakým způsobem jej můžeme uchovat pro naše potomky,“ říká Sébastien Wittevert.

To, že nemá tradiční semenaření na růžích ustálo, dokládají přísné předpisy vztahující se k produkci a prodeji semen. Například v Kalifornii byly semínkovy letos na začátku roku změnou zákona de fakto zakázány, připomíná Klára Hrdá. V Evropě jsou pravidla volnější a v ČR by semínkovny neměly porušovat zákon, pokud se semínka budou distribuovat v malém množství, nekomerčně, pouze pro soukromé potřeby zahradníků. A za dodržování platných zákonů o drogách, duševním vlastnictví či povinné registraci semen.

foto - Vítková ZdeňkaZdeňka Vítková
Autorka je redaktorkou serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Vydání tohoto článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

3.9.2015 05:49
takto již dlouho funguje v česku například GENGEL...nebo fungoval...jak ale kdo zaručí že semena původních odrůd nebyla již u pěstitele zkřížena či vyprodukována v biorežimu...???
Odpovědět
KP

Karel Padevet

7.9.2015 17:25
Chytrému napověz, méně chytrého trkni, říkali naši předkové....
Proč asi již dávno existují semenářské firmy? Proč si zemědělci již dávno mezi sebou nevyměnují semínka nebo si je nesyslí z minulé sklizně?
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

12.9.2015 12:55 Reaguje na Karel Padevet
myslím že výraz - nasyslit není v případě zemědělců adekvátní...spíš a syslí a kšeftují se semeny právě ty různé semenářské firmy které prodávají par semen za majlant...
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist