Jak trávit jaro s dětmi na zahradě aneb Udělejte z práce zábavu pro celou rodinu
Hrabejte listí a starou trávu
Po zimě vám nejspíš zbyla na zahradě spousta rostlinných zbytků. Než se pustíte do dalších prací, je dobré listí, suché byliny a trávu shrabat na několik hromad. Hrabičky můžete pořídit i dětem, které vám jistě rády pomohou. Podle toho, jak máte zahradu koncipovanou, využijte tyto zbytky buď pro další vychytávky, nebo je prostě svezte na kompost. I s tím mohou děti pomoct. Jen je potřeba jim pořídit kolečko adekvátní velikosti. A nebo je ke kompostu a zpět svést na dospěláckém kolečku.
Postavte domek pro ježky
Postavit domeček pro ježky není nic složitého a do práce můžete děti skvěle zapojit. Na stavbu využijete právě shrabané rostlinné zbytky. Pak budete potřebovat ještě kousek pletiva, nějakou trubku (třeba papírový tubus od kuchyňských utěrek), karton, staré noviny. Na vhodném místě, ideálně v koutu zahrady, kam příliš nechodíte, vytvořte základ z kartonu, novin, listí a slámy. Měla by to být asi 5 cm vysoká vrstva naskládaná přímo na zemi. Z pletiva vytvořte tvar podobný iglú, nebo jakýsi válec, kde na jedné straně bude chodbička asi 14 cm vysoká a 30 cm dlouhá jako vstup. Druhou stranu zakryjte pletivem a vsuňte do něj trubku pro větrání. Trubku nasuňte tak, aby ven mířila se sklonem dolů. Část, která ústí dovnitř, na konci obalte pletivem proti ucpání. Teď stačí už jen navrstvit na pletivovou konstrukci listí, suchou trávu, seno, slámu, kompost, větývky a máte hotovo. Jen se nelekněte, až vám v noci někdo začne dupat na zahradě, bude to pravděpodobně nově přistěhovaný ježek.
Nezapomeňte na škvory
Škvoři se netěší moc velké oblibě. Nicméně jako pomocníci v zahradě jsou díky svému apetitu nenahraditelní. Živí se totiž především mšicemi. Mobilní domeček pro škvory je tak skvělou ekologickou pomůckou, jak předejít přemnožení mšic. Na výrobu škvořího domečku potřebujete jen starý květináč, kus drátu, pevné sítko a slámu nebo dřevitou vlnu.
Z drátu vyrobíte hák s očkem na jednom konci pro uchycení, který provléknete dírou na dně květináče. Na něj napojíte druhý drát, který bude držet sítko. To by mělo být jen tak husté, aby oky mohli prolézt škvoři. Květináč naplníte senem nebo dřevitou vlnou, "uzavřete" sítkem a máte hotovo. Pak už jen zavěsíte květináč ke kmeni stromu sítkem dolů, tak aby do něj škvoři mohli nalézt. Pokud se vám v létě přemnoží mšice na jiném místě, už jen přenesete tento příbytek a uspořádáte škvorům skvělou hostinu. Vyhnete se tak chemickému hubení mšic. A právě děti mají skvělé oči na vyhledávání mšicemi ohrožené rostliny. Můžou sem domek přenést a pak pozorovat, jak mšice mizí.
Pusťte se do stavby budek pro ptáky
Mocnými pomocníky v přírodní zahradě jsou zpěvní ptáci. O pozitivním přínosu sýkorek a vrabců ví asi každý. Jeden pár vrabců je schopný v době hnízdění nachytat až 1,5 kg hmyzu denně. O užitečnosti špačků by asi kdekdo začal polemizovat. Nicméně právě špačci krmí svá mláďata jak různými druhy housenek, tak třeba tolik diskutovanými slimáky! A že se činí! Pokud se rozhodnete vyrobit si několik vlastních budek, budete potřebovat jen pár prken, hřebíků a pilku. Podle druhu ptáků je pak potřeba zvolit vhodnou velikost budky.
Uvádíme jen parametry budky pro sýkorky, vrabce a špačky, pro ostatní ptáčky je potřeba rozměry dohledat. S pomocí dospělého si mohou budku zkusit vyrobit i menší děti. A ty nejmenší mohou třeba hledat místo, kam budku zavěsit, aby na ni bylo dobře vidět z domu. A pak už jen pozorovat, kdy si budku některý z ptáčků zabydlí.
Sýkorky: 12 cm - hloubka/ 12 cm - šířka/ 20-25 cm výška/ 2,6 cm průměr otvoru/ 2-5 m výška zavěšení
Vrabci: 14 cm - hloubka/ 14 cm - šířka/ 20-25 cm výška/ 3,5 cm průměr otvoru/ 2-5 m výška zavěšení
Špačci: 16 cm - hloubka/ 16 cm - šířka/ 26-28 cm výška/ 5 cm průměr otvoru/ 4-8 m výška zavěšení
Vybudujte azyl pro ještěrky
Teď budete možná muset vyrazit na procházku a najít vhodný materiál. Ještěrky se rády vyhřívají na slunných místech v zahradě, ideálně na kamenech. Možná už máte na své zahradě třeba skalku. Ta se bude ještěrkám líbit určitě! A pokud ne, vyrazte s dětmi do přírody najít vhodné ploché kameny. Ty pak umístěte v zahradě na nejvíc osluněná místa. V létě se pak můžete těšit z toho, jaké druhy ještěrek jste k sobě nalákali. Ještěrky patří mezi drobné dravce v zahradě, neživí se přímo slimáky, ale jejich vajíčky. I takto pomůžete předejít slimáčí pohromě.
Jezírko jako pítko pro ptáky a domov žab
Ani vybudování malého jezírka nedá velkou práci. Materiálu sice budete potřebovat víc, ale můžete zrecyklovat věci, které byste stejně jinak nevyužili. Jeden z jednoduchých návodů tkví ve využití staré pneumatiky. Stačí vykopat jámu o hloubce šířky pneumatiky. Do ní gumu „zasadit“, vnitřek vyložit pevnou plastovou fólií. Pak už jen vysypte dno malými oblázky, kraje obsypte hlínou a doplňte kameny. Kolem můžete vysázet různé kytičky, nebo co se vám zlíbí. Vyhněte se jen rostlinám, které tvoří křoví. To by mohlo sloužit jako úkryt pro kočky a jiné dravce, kteří by odtud mohli číhat a ptáky snadno lovit. Podívejte se na jednoduchý obrázkový návod.
Zasaďte strom!
Jaro je vhodné období pro sázení nejrůznějších ovocných stromů, keřů a trvalek. Zeptejte se dětí, jaký strom nebo keř by chtěly na zahrádce mít. Je to skvělá motivace, jak vytvořit vztah dítěte ke stromu. Stromy můžete koupit v klasických zahradnictvích. Ty jsou ale většinou naroubované, je potřeba je každoročně stříhat a jinak o ně pečovat. Pokud máte na zahradě dostatek místa, doporučila bych zkusit najít vhodnou starou odrůdu. Pěstováním těchto odrůd se zabývá napříkald Gengel.
A jestli jste dost trpěliví, můžete si zkusit vypěstovat strom i ze semínka. Pak je ale lepší sázet semínka stromů, které rostou ve vašem okolí. Například získat od některého souseda několik pěkných velkých ořechů. Ty pak na několik dnů namočte ideálně v dešťové vodě a poté zasaďte. Může trvat i několik měsíců než vyleze první výhonek, proto je dobré místo označit třeba dřevěnými kolíky. A semen zasadit několik, ne jen jedno. Ideálně připojte popisek, co jste zde kdy zasadili. Staré odrůdy a stromy sázené ze semínek a nepřesazované mají tu výhodu, že si vytvoří jeden hlavní kůlový kořen. Díky němu jsou schopny tahat vodu i z větší hloubky země, jsou tak odolnější vůči suchu i větru. Nehledě na to, že tyto stromy mají delší životnost než stromy naroubované.
Vytvořte dětem záhon - a nechte jim ho
Vzpomínáte si na pěstitelské práce ve škole? Tam to asi většinu z nás moc nebavilo. Ale co takhle vytvořit dětem malý záhonek, na který si mohou vysít svoji zeleninu? Jak poroste už pak závisí jen na nich. Do teď si vzpomínám na svůj první záhonek, velký asi jen metr na metr. Tenkrát jsem nic nesela. Bylo mi líto rostlinek, jež babička vyjednotila, a tak jsem se rozhodla zachránit je přesazením na svůj minizáhonek. Věřte nevěřte, většina se mi chytla. A to jsem přesazovala i mrkve a ředkvičky! Dejte dětem důvěru a nechte je, ať si to uspořádají po svém. Nechte je experimentovat. Budete překvapeni kreativitou a nápady malých zahradníků. Kromě toho si možná nejedno z nich za 10 let vzpomene, že pěstování vlastně není nic složitého a o to radši se vrhnou na tvorbu své vlastní zahrady.
Předpěstujte sazeničky
I s předpěstováním vám mohou děti vydatně pomoct. Plnění kelímků pro sazeničky je to samé jako plnění kyblíku pro bábovičku. Stačí jen koupit nebo namíchat vhodný substrát. Děti jím mohou plnit kelímky nebo truhlíky, ale můžete využít i kartony od mléka a džusů, případně vyrobit kalíšky ze starých reklamních letáků. Aspoň budou k něčemu užitečné. Do kelímků je ideální rozsazovat malé sazeničky z pařníku nebo naklíčená semínka.
Udělejte konstrukci pro popínavé rostliny
Obzvlášť na malé zahradě je dobré využít vertikální pěstování. Vybrat si můžete mezi různými typy konstrukcí od klasických tratí pro fazole až po různé typy pyramid. Potřebujete jen rovné pruty nebo jakékoli víceméně rovné větve a provázek. Z prutů vytvoříte konstrukci stejnou jako má týpí, dole ji zapustíte trochu do země, aby nelítala. Nahoře jen svážete provázkem. Případně můžete z provázku vytvořit ještě patra pro lepší zachycení úponků rostlin. Takto můžete pěstovat fazole, hrách, okurky, ačokču a další druhy zeleniny.
Nemáte zahradu? Nevadí
Ne každý má to štěstí, že bydlí v domě se zahradou. Nevěšte hlavu, sázet se dá i na balkóně. Nebo se můžete připojit k některé z komunitních zahrad ve vašem okolí a setkat se tam s podobně smýšlejícími lidmi. I vaše děti si tak jistě najdou nové kamarády. Nebo se při procházce po okolí porozhlédněte, kde jsou nevyužívané a zanedbávané plochy. V územním plánu města dohledáte komu tyto plochy patří. Ať je to město nebo soukromý vlastník, zkuste vyjednat podmínky, abyste mohli takový kousek osázet něčím smysluplným. Rady, jak jednat s úřady, vám jistě rády poskytnou dámy z Kokozy, které mají řadu zkušeností s realizací komunitních zahrad.
reklama