Plasty v rybách, ptácích i žaludcích krav. Indie má sáčky za větší hrozbu než atomovku

Plastový odpad trápí jak mořské živočichy, tak i ty suchozemské. Problém je, že plastového odpadu v životním prostředí stále přibývá a že se postupem času plasty rozmělňují na malé částice. Ty se pak snáze dostávají do potravního řetězce až k člověku. Indický soud prohlásil konkrétně plastové sáčky za větší hrozbu pro další generace, než je atomová bomba.

Hrozba větší než atomovka

Indický nejvyšší soud považuje plastové sáčky za větší hrozbu pro další generace než je atomová bomba. Na soud se obrátili lidé prostřednictvím petice, ve které se odkazovali na veterinární studie. Ty popisují operace krav, při kterých bylo zvířatům z žaludku vyndáno 30 až 50 kg plastového odpadu. Následující video ukazuje Luka Gambla z britské dokumentární série Vet Adventures při operaci krávy, ze které vyjme 14 kg plastové masy.

Krávy se k plastovým sáčkům dostávají například z odpadkových košů, kam je lidé i se zbytky jídla odhazují. Plastový sáček pak v kravím žaludku uvízne a zvíře trpí.

Nejvyšší soud se obrátil na vládu s upozorněním, že pokud nedojde k zákazu plastových sáčků, stane se situace nekontrolovatelná. Podle indického nejvyššího soudu spočívá jejich nebezpečnost v tom, že ucpávají jezera, rybníky a kanalizaci.

Problémy nemají jen krávy, ale divoce žijící zvířata, zejména ta mořská. Ohromná masa plastového odpadu v severním Pacifiku se za posledních čtyřicet let zvětšila stokrát. Podle vědců je nebezpečná hlavně „polívka“ z částic plastů menších než pět milimetrů. Ta totiž může změnit životní prostředí otevřeného oceánu nejvíce.

Mezi lety 1972 a 1987 se v odebraných vzorcích žádné takto malé částice plastů nevyskytovaly. Dnes vědci odhadují, že masa plastového odpadu kolující Pacifikem má rozlohu asi jako Texas.

Podle OSN se na každém kilometru čtverečním moře nachází v průměru na třináct tisíc kusů plastového odpadu. Situace je prý nejhorší právě v severním Pacifiku. Plastové částice se dostávají do potravního řetězce a ohrožují mořský život i obsahem toxických látek.

Něco pro mořské bruslařky

Studie také dokládají, že plastová krusta bude ovlivňovat mořský ekosystém tím, že se stává novým stanovištěm pro hmyz. Tzv. mořské bruslařky, hmyz rodu Halobates, se živí planktonem a rybími vajíčky a samy jsou potravou pro mořské ptáky, želvy a ryby. Bruslařky tráví celý život na mořské hladině a kladou svá vajíčka na pevný podklad, který v moři najdou. S narůstajícím množstvím plastového odpadu jim rapidně přibývá možností. Vědci varují: čím víc bude plastového odpadu v moři, tím víc může být tohoto mořského hmyzu. Projeví na mořském ekosystému tím, že bruslařky vyžerou všechen plankton a rybí vajíčka.

Problém se ale netýká jen života v moři, ale začíná se dotýkat i lidí. Drobný plastový odpad se dá najít rozptýlený skoro všude a ryby si jej pletou s potravou. Vědec Marcus Eriksen, který na své lodi Odpad (Junk) z plastových lahví tento problém zkoumá, objevil v ulovených rybách malé kousky plastu. A upozorňuje, že problém s plastovým odpadem nebude jen na hladině. Podle něho se plasty zřejmě budou vznášet i pod hladinou a usazovat na mořském dně.

Ve světových oceánech je pět významných plovoucích „skládek“ odpadu. Po dvou, vždy na severu a na jihu, jsou v Pacifiku a Atlantském oceánu, jedna pak koluje ve vodách Indického oceánu.

---

reklama

---