Pravěcí malíři si nevymýšleli, tečkovaní koně skutečně existovali
Toto zjištění není zajímavé jen pro znalce umění, naopak má velký přírodovědný přínos. Malby založené na přímém pozorování dokáží oživit přírodu starou tisíce let. Vědci si až dosud lámali hlavu nad tím, do jaké míry vedla fantazie ruku tehdejších tvůrců jeskyních maleb.
Analýza publikovaná tento týden v časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences) se zaměřila na koně, častý objekt zobrazovaný jeskynními malíři. V nejslavnějších jeskyních na jihu Francie – Lascaux a Chauvet – byly nalezeny desítky vyobrazení černých nebo hnědých koní. V jiných jeskyních, například v Pech Merle, byli namalovaní koně bílí s černými tečkami.
Dosavadní studie DNA pravěkých zvířat potvrdila pouze existenci hnědých a černých zvířat, což vedlo vědce k otázce, zda tečkovaní koně žili jen ve fantazii malířů. Aby získali informace o barvě srsti rozhodli se členové mezinárodní vědeckého týmu pod vedením Leibnizova institutu pro výzkum zvířat (IZW) prostudovat DNA ze zkamenělých kostí a zubů jednatřiceti prehistorických koní. Vzorky pocházely z více než desítky archeologických nalezišť z celé Evropy a Sibiře.
Ukázalo se, že šest ze zkoumaných koní mělo zřejmě podle genetické informace tečkovanou srst. To dokazuje, že pravěcí umělci malovali to, co skutečně viděli. Hnědá se ukázalo jako nejčastější barva srsti, vykázalo jí 18 koní.
Výsledky výzkumu nepřímo potvrzují podle agentury AP i další vědci. Například antropolog John Shea z newyorské univerzity říká, že tehdejší lidé museli velmi dobře znát svoje životní prostředí, protože zkrátka potřebovali vědět všechno o zvěři, kterou chtěli ulovit. „Tito umělci byli lepší pozorovatelé přírody než mnoho dnešních lidí,“ řekl agentuře AP.
Podle článku Cave painters were realists, DNA study finds agentury AP z 7. 11. 2011.
reklama