První rok nejmladší české CHKO Brdy: Zájem astronomů, řízené požáry a výskyt nových druhů
S odchodem armády a ukončením jejího využívání dopadových ploch se objevil nový problém: Jak zajistit, aby bez občasných požárů způsobených střelbou vydrželo cenné bezlesí a starší odrůstající vřes se úspěšně rozmnožil?
Vřes pro svou obnovu totiž potřebuje volnou půdu, jinak po asi 15 letech začíná zanikat a vytlačí ho náletové dřeviny. Pást se kvůli staré munici na cílových plochách nedá. Nehledě na to, že vřesoviště je druhově chudé a zvířata neuživí.
Ochránci přírody vyzkoušeli na velmi malých ohraničených plochách řízené požáry. Kromě ochrany přírody posloužilo vypalování i pro výcvik hasičů. Akce proběhla v květnu, kdy je vřes sušší a dobře chytne. „Před vypálením byl stanovený prostor několikrát prochozen, aby se z plochy vyhnali případní živočichové,“ říká Bohumil Fišer, vedoucí Správy CHKO Brdy.
Samotný požár probíhal v prostoru vymezeném požárními pásy a oheň se šířil rychlostí jeden až dva metry za minutu. Vypalování je podle Bohumila Fišera šetrnější způsob udržování bezlesí než kosení. Před kosením totiž louku nikdo neprochází. Ve výživnějších lučních porostech také žije více živočichů než na chudých vřesovištích, proto jich také více při kosení zahyne. Navíc se obvykle kosí od okrajů ke středu, tedy stejným směrem, kterým se snaží ukrýt mnoho vyděšených živočichů a ptáků. Takový chřástal polní při vyrušení nevzlétne, ale utíká porostem stále do středu, až je pokosen.
"Dokladem rychlého a šetrného průběhu ohně je i pozorování čmeláka, který vylétl ze svého hnízda ještě z doutnajícího vřesoviště,“ vyprávěl o průběhu vypalování Fišer. „Půdní profil je teplotou ohně zasažen minimálně, v 10 cm pod povrchem je teplota půdy ohněm nedotčena."
Pastva se osvědčila v oblastech s výživnějším porostem, jako je například paleontologické naleziště Vystrkov u Jinců nebo holina kolem Padrťských rybníků. Pomoc kozího stáda proti zarůstání vzácných rostlinných společenstev u Jinců je neocenitelná. Kozy také slouží jako pozorní hlídači před hledači trilobitů. U Padrtě zase bylo možné narazit na krávy, udržující v šachu invazní třtinu křovištní. V jedné oblasti s výskytem vzácných hořečků se dokonce využívá i ruční kosení.
Objevují se i nové druhy
Skvělou zprávou jsou podle ochránců přírody hlášení o novém výskytu a rozšíření vzácných druhů živočichů a rostlin. V oblasti jižních Brd byl vyfocen vzácný datlík tříprstý, který se občasně vyskytuje pouze v oblastech hraničních hor České republiky. Se štěstím tu můžete zahlédnout čápa černého nebo majestátního orla mořského. V tocích se vyskytuje i rak kamenáč, mihule potoční, ve vysychavých tůních zase listonoh letní. Již druhou sezónu v Brdech probíhá snaha prokázat pomocí fotopastí nebo pobytových známek výskyt tušeného rysa ostrovida.
Z rostlin v Brdech můžete narazit na poklady jako je například rosnatka okrouhlolistá a dokonce ohrožený plavuník zploštělý.
Černá díra ve Středních Čechách
CHKO Brdy se také v loňském roce těšila zájmu astronomů. Ti provedli dvě měření jasu noční oblohy na deseti vytipovaných místech. I když je při měřeních rušilo světlo z Prahy, Plzně a Příbrami, byly výsledky měření zajímavé. „Největší bohatství Brd vidíme v neexistenci umělého osvětlení v prakticky celé CHKO. Pokud nejste na vrcholu s dalekým rozhledem, nespatříte žádný zdroj umělého světla a všude kolem vás je tma. A také ticho“, píše ve studii Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Z pohledu astronomů jsou Brdy zajímavá lokalita pro pozorování noční oblohy. Doporučují proto zachovat území bez umělých světel, protože i malé světlo by unikátní temnotu ve Středních Čechách narušilo.
Turistický ruch postupně stoupá
Podle probíhajících měření se od začátku loňského roku počet návštěvníků postupně zvyšuje. Větší počet lidí se pak v nově otevřených Brdech pohybuje o víkendech. Nejnavštěvovanější místa jsou Padrťské rybníky a Jordán, kde projde i několik stovek lidí za den. Takřka nával probíhá během houbařské sezóny. Brdy proudí také cyklisté a pořadatelé sem směřují pochody a závody.
Turistický ruch a jeho rozvoj si samozřejmě žádají určitá opatření a tak vznikl plán do budoucnosti. Jsou to mantinely, v kterých by se další vývoj území měl bez výjimek pohybovat. U CHKO Brdy je klíčové udržení divokého nezastavěného území, které je její hlavní předností. Důležitý je zákaz výstavby na území CHKO a to, že veškerá turistická infrastruktura má zůstat mimo její hranice. Smyslem je zachovat přírodu co nejvíce bez dalších zásahů a zlepšit její stav. To je možné například přechodem převážně smrkových porostů směrem k přirozenému smíšenému lesu a úpravou vodního režimu.
Kontrola musí být
V současnosti dohlíží na území CHKO Policie ČR. Pro letošní rok se připravuje zavedení stráže ochrany přírody. Brdská stráž se bude skládat z nadšených zaškolených dobrovolníků, kteří projdou čekacím obdobím v délce jednoho až dvou let. S dobrovolníky mají začít jednání ještě letos. Správa CHKO a MŽP si ale musí nejprve vyjasnit, pod koho bude stráž organizačně spadat. V ostatních CHKO není postup v této věci úplně jednotný. V některých jako strážci fungují dobrovolníci, jinde zase profesionální stráž a v další pouze vystudovaní odborníci.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
