Rašeliniště v Jizerských horách by mělo přestat vysychat
Rašeliniště mají podle ochránců přírody jedinečnou a nezastupitelnou roli jako zásobárna vody. Na Nové louce rašeliniště vysychá, protože se tam v minulosti udělaly odvodňovací rýhy. "Vznikly kvůli těžbě dřeva. V rašeliništi totiž stromy rostou mnohem pomaleji," řekl pracovník Jizersko-ještědského horského spolku Leoš Vašina. Spolek projekt připravil. Obdobná opatření provedl v Jizerských horách od roku 2009 už na Klugeho louce, v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizera či v oblasti Klečové louky. Problém s vysycháním rašelinišť se totiž objevil na vícero místech hor. Voda v nich začala ubývat v důsledku velkoplošného odvodňování vrchovišť i podmáčených lesů, které probíhalo od poloviny 19. století.
Práce na Nové louce by měly začít letos na podzim a trvat do léta příštího roku. Ochránci přírody vytvoří kaskádu dřevěných přehrážek tak, aby se hladina podzemní vody mohla navrátit k povrchu a cenný biotop se mohl dále přirozeně obnovovat. "Cílem celého projektu je zastavit proces zarůstání rašeliniště nepůvodní vegetací, posílit populace chráněných rostlin a zajistit větší retenci vody v krajině," dodal Petrovský. Na obnově rašeliniště se může podle Petrovského podílet i veřejnost, a to prostřednictvím mobilní aplikace Pomáhej pohybem.
Velké plochy rašelinišť Jizerských hor jsou chráněny v národních přírodních rezervacích. Největší a nejcennější z nich - národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery, má rozlohu 202 hektarů a rozprostírá se v okolí pramene řeky Jizery pod horou Smrk. Je tam vzácná vegetace a živočichové, turisté tam smějí chodit jen po vyznačené naučné stezce.
reklama
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichy
Budvirus - jméno pro nový obří virus. Objevili ho českobudějovičtí vědci v římovské nádrži