Mroži se kvůli tajícímu sněhu stěhují na pevninu
Mroži jsou vytrvalými plavci a nejrůznější mlže, plže a garnáty sbírají při okraji šelfů až ze stometrových hloubek. Bez ledu se ale neobejdou. Na ledových krách rodí a pečují o své mladé, a teprve až když je v létě ledu nedostatek, stahují se na pobřeží.
Problémy mrožů začínají zajímat i ochranáře, situace v posledních letech nasvědčuje, že úbytek ledových ker pro mrože a jejich přesun na pevnou zem je něco, na co si musíme do budoucna nejspíše zvyknout. Mroži, latinsky Odobenus rosmarus, nejsou ohroženým druhem v pravém slova smyslu a jejich ochrana je dána jen Úmluvou o mořských savcích, která zabraňuje jejich nekontrolovanému lovu či využití pro mezinárodní obchod.
Loni v září ale nedostatek ledu hnul s masou deseti až dvaceti tisíc mrožů směrem k plážím podél Čukčského moře. Ve spolupráci s aljašskými vesničany pak američtí vědci instalovali na čtyřicet jedinců radiové vysílače, aby letos mohli sledovat pohyb mrožích stád podél pobřeží.
Mroži hledající ledové kry se pohybují v šelfovém území, které bylo pronajato ropným těžebním společnostem Royal Dutch Shell, ConocoPhillips a Statoil. „Ledové kry jsou rozmístěny velmi nerovnoměrně a jen málo se jich vyskytuje podél šelfů,“ říká Chad Jay, průzkumník americké geologické služby. „Podle našich dat z vysílaček tráví mroži spoustu času tím, že se je snaží neúspěšně najít.“
On-line mapa zobrazující výskyt mrožů je zde
Článek byl uveřejněn na Reuters.com 17. 8. 2011 pod názvem Melting Arctic sea ice drives walruses onto land.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí