http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ridici-davejte-pozor-pres-silnice-prave-migruji-zaby
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Řidiči, dávejte pozor: Přes silnice právě migrují žáby

20.3.2015 14:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Instalace dočasných zábran u vrchlabského letiště
Instalace dočasných zábran u vrchlabského letiště
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Právě v tomto období migrují žáby na svá trdliště. Putování je to pro ně často nebezpečné, protože musí překonávat i frekventované vozovky. Každoročně skončí mnoho obojživelníků pod koly aut. V místech, kde žáby migrují, je dobré jet opatrně a zpomalit. Nejen kvůli žábám, ale i kvůli bezpečnosti řidičů.
 

„Období migrace žab začalo i u nás na horách, a tak těmto obojživelníkům musíme nyní věnovat na našich silnicích zvýšenou pozornost,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Doba migrace velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum. Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci, právě tma je dobře chrání před predátory.

Kolizní místa v Krkonoších a Podkrkonoší, kde obojživelníci při jarním tahu nejčastěji hynou se snaží Správa KRNAP odstraňovat. Na mnoha místech instaluje dočasné zábrany - přibližně 30 cm vysoké pruhy pevného plastu, které žáby nepřeskočí. Zábrany obojživelníky navádí do připravených plastových kbelíků. Ty jsou ráno a večer strážci ze Správy KRNAP a dobrovolníky přenášeny přes kritické úseky.

Kromě dočasných zábran instalovala Správa KRNAP v minulých letech na několika místech intenzivního tahu žab také tzv. trvalé zábrany. Jedná se rovněž přibližně o 30 cm vysoké pruhy, ale z plechu plechu, které usměrňují pohyb žab celoročně. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.

„Přes všechna opatření, která jsme na ochranu obojživelníků za poslední roky udělali, bychom rádi v této souvislosti požádali o větší ohleduplnost řidiče, kteří projíždějí místy, kudy žáby táhnou,“ apeluje na veřejnost Hřebačka. Obojživelníci jsou totiž skutečným lakmusovým papírkem stavu životního prostředí. Jejich ochrana je v zájmu nás všech, a to nejen na území národního parku.

Pod koly automobilů hynou nejčastěji ropuchy
Pod koly automobilů hynou nejčastěji ropuchy

V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků – mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná. Některé z nich, např. ropuchy a skokani, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují k rozmnožování, neboť do ní kladou vajíčka, z nichž se líhnou pulci. Mnozí obojživelníci jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování (trdliště). Tahové cesty zůstávají do značné míry po generace stejné. Pokud takový tah protne silnice, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů.

Ze všech typů migrací je pro obojživelníky nejnebezpečnější právě jarní tah ze zimovišť na místa rozmnožování, především proto, že často probíhá masově a je omezen na poměrně krátké období. V závislosti na druhu, nadmořské výšce a počasí obojživelníci hromadně migrují od konce února do poloviny května.

Během jarního tahu musejí obojživelníci překonat často ohromné vzdálenosti. Skokan překoná v průměru 1 200 metrů a ropucha dokonce 1 700 metrů. Právě ropuchy hynou pod koly automobilů nejčastěji. Putují totiž velmi pomalu a navíc se při osvětlení reflektory aut zastaví a zaujímají výstražný postoj. Provoz na silnicích je nebezpečný nejen pro jednotlivé živočichy, ale často i pro celé populace.

Účinnou pomocí obojživelníkům je také vytváření či obnova drobných vodních ploch, ve kterých se zadržuje voda. Sem se pak především v období rozmnožování obojživelníci stahují. Mezi takové vzorové lokality patří tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu.

Další informace |
zv
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist