Sedláci dnes zvolili Mirka Topolánka prezidentem pro venkov. Miloš Zeman u sedláků zcela propadl
Největší problém venkova
Co během více jak dvouhodinové debaty zaznělo za témata? Například měli kandidáti říci, co je podle nich největší problém českého zemědělství. Podle Hynka je to obrovská byrokracie. Sedlák by si podle něho měl být schopen udělat daně sám, aniž by si musel najmout daňového poradce. Vratislav Kulhánek zmínil jako největší problém vylidňování venkova.
Podle Jiřího Drahoše venkovu chybí koncepční politika rozvoje. Ten se dnes podle něho tříští mezi několik institucí. „Pomohlo by zrušení EET pro malé podnikatele a zavedení daňových úlev podnikům, které podporují veřejnou službu,“ řekl Drahoš.
„Největší problém venkova jsou kontroly,“ říká Petr Hannig. „Na zemědělce může přijít kontrola kdykoliv, i když zrovna sedí v kombajnu, protože žně vrcholí. Jsem pro to, aby se zavedly kontrolní dny.“
Zásadním problémem venkova podle Marka Hilšera je vylidňování. „Je na nás, jestli s tím budeme něco dělat. A myslím, že bychom s tím něco dělat měli.“ Podle něho je potřeba zlepšit například dopravní, lékařskou obslužnost a podmínky pro mladé rodiny.
Mirek Topolánek vyjmenoval vylidňování venkova, stárnutí venkovské populace, socializaci, industrializaci, ztrátu kontinuity, ztrátu komunity a ztrátu víry.
Pavel Fischer cítí jako velký problém venkova a sedláků, že v parlamentu nemají žádnou svojí stranu, která by přímo reprezentovala jejich zájmy. Jaké je postavení českého zemědělství v EU?
Podle Petra Hanniga jsou unijní dotace do zemědělství na „ochranu modrásků“, tedy na ochranu environmentálních prvků. Problém jsou podle něho národní dotace, které jsou různé. „V Rakousku je porážková prémie, takže se vyplatí koupit české býčky, porazit je v Rakousku, kde je za to dotace, a prodat zpět maso. Český zemědělec na tom tratí,“ tvrdí Hannig.
Pavel Fischer popsal svou zkušenost z francouzské Bretaně, kde založili institut, který spojuje sedláky s akademickou sférou a intelektuální elitou a kde se promýšlí postavení tamních zemědělců ve světě. „Tuhle kulturu společného přemýšlení bych rád měl i u nás,“ zamyslel se Fischer.
Mirek Topolánek o sobě prohlásil, že je velký kritik Evropské unie. „Ale jestli se od unie můžeme něco učit, je to právě podpora zemědělství. V unii funguje zastropování dotací, to se u nás zdá nemožné,“ řekl Topolánek.
„Zemědělství Evropské unie stojí na rodinných farmách. Česko tuto tradici nemá, naopak má největší průměrnou výměru polností na podnik. Vratislav Kulhánek si myslí, že v rostlinné výrobě jsme s EU naprosto srovnatelní, zaostáváme jen v živočišné výrobě.
Jiří Hynek připomněl, že cílem unijní společné zemědělské politiky je udržet život na venkově. „Ale naše ministerstvo zemědělství se o nic takového nesnaží,“ řekl Hynek.
„V Německu a Francii nebyla nikdy přerušena tradice rodinných farem. A unijní politika je podporuje. Je škoda, že my politiku EU nenásledujeme a že páteří českého zemědělství jsou velké agropodniky,“ řekl Marek Hilšer.
Předkupní právo na zemědělskou půdu
Mirek Topolánek by jako prezident zákonnou povinnost předkupního práva pro pachtýře nepodpořil „Je to pokus, jak snížit vlastnická práva. Je to omezení možnosti nakoupit novou půdu,“ říká Topolánek.
Jiří Drahoš dodal, že 80 % je u nás v pachtu. „V tom jsme v EU hodně výjimeční. Problém je, že pachtýř zpravidla o půdu moc nepečuje.“
Proti by byl i Jiří Hynek. „Takový zákon jde proti lidem, proti vlastnictví majetku. Předkupní právo likviduje právo nakládat se svým vlastnictvím svobodně a nahrává pachtýřům“.
Vratislav Kulhánek souhlasil s předřečníky, ale také dodal, že by v zákoně měla být podmínka, že pachtýř musí na pozemku hospodařit. A že u volného trhu hrozí, že si polnosti vykoupí někdo, kdo na nich postaví například sklady, což je také nežádoucí.
I podle Fischera je předkupní právo problém. „Vlastnictví půdy často drží pohromadě rodinu, předkupní právo by ten vztah mohlo rozbít“.
Podle Petra Hanniga je zákon o předkupním právu dílem lobbistů velkých agropodniků. „Omezil bych přístup lobbistů do parlamentu, protože velké podniky se k poslancům dostanou, sedláci ne,“ řekl Hannig.
Dotace do zemědělství
Pro Mirka Topolánka jsou dotace sprosté slovo. „Ale venkov a zemědělství by bez dotací nepřežili,“ říká Topolánek. A má to být stát, který prostřednictvím dotací formuluje, jakou službu si chce od zemědělců koupit.
„Problém dotací je, že ten systém je složitý a nepřehledný a je těžké se v něm orientovat,“ říká Topolánek. „Dnešní nastavení dotací nahrává velkým podnikům. Proto Andrej Babiš potřebuje být ve vládě, aby si ohlídal výši zastropování dotací,“ míní Topolánek.
Podle Jiřího Drahoše by zastropování dotací mělo být radikální. Evropská komise podle něho doporučuje dotace do výše 100 tisíc euro, aby peníze šly hlavně k malým podnikům. „Dotace jsou ve všech zemích OECD a jsou potřebné, protože pomáhají vykrýt fluktuace výroby,“ říká Drahoš.
Podle Pavla Fischera je nutné dotační systém zjednodušit. A udělat jej pružnější, aby se dalo lépe reagovat na problémy, které bude v budoucnu potřeba řešit. „A nové problémy se objevují, pesticidy v půdě, úbytek vody, nadužívání antibiotik….“.
„Pro mě dotace nejsou sprosté slovo. Jsou důležité, ale musíme vědět, co do nich chceme a čemu mají sloužit. Je potřeba mít dlouhodobou koncepci toho, co stát chce od velkých a malých zemědělců,“ říká Marek Hilšer.
„V průmyslu jsou dotace zvěrstvo. V zemědělství jsou potřeba,“ myslí si Vratislav Kulhánek.
Petr Hannig si myslí, že dotace z EU jsou na ochranu environmentálních funkcí zemědělství. Podle Hynka jsou dotace do zemědělství důležité, aby se udržel na venkově život, aby se zachovala krajina. „Větší škodu na českém venkově páchá české ministerstvo zemědělství než dotace z EU,“ míní Hynek.
EU, NATO a euro?
Všichni kandidáti se v rychlosti vyjádřili k dotazu, zda jsou pro konání referenda o vystoupení z EU a NATO a zda jsou pro zavedení eura. Pro konání referenda byl jen Petr Hannig a Jiří Hynek, ostatní by byli proti jeho konání. Pro přijetí eura se vyslovil Kulhánek, Drahoš, který by před jeho přijetím rád celospolečenskou debatu, Pavel Fischer si myslí, že bychom se na přijetí eura měli připravit. Podle Hilšera bychom měli euro přijmout v okamžiku, kdy to budeme potřeboval. Hynek a Hannig jsou proti přijetí eura.
Podle předsedy ASZ ČR Josefa Stehlíka by prezidentem pro venkov měl být člověk, který dokáže vnímat roli sedláka nejen jako výrobce potravin, ale také jako spolutvůrce venkovského komunitního života a odpovědného správce krajiny. „Všichni kandidáti, které dnes měli sedláci možnost vyslechnout, se k tomuto pojetí blíží podstatně více, než současný prezident,“ uzavřel Stehlík.
reklama
