Tatry: V Tiché a Koprové dolině se definitivně kácet nebude
Rozkladová komise slovenského ministerstva 27. června zamítla rozklad, který proti minulým rozhodnutím ministerstva, jež kácení zakazovala, podali lesníci ze Štátných lesov TANAP. Tichou a Koprovou dolinu, stejně jako další oblasti Vysokých Tater, postihla na konci roku 2004 větrná smršť, která zničila část tamního lesa. Na rozdíl od naprosté většiny zbylých polomů ovšem lesníci v Tiché a Koprové dolině vykáceli jen malou část zpřerážených stromů v ústí obou dolin a většina obou rezervací byla ponechána přirozenému vývoji.
To se lesníkům ovšem nelíbilo a v roce 2007 se s poukazem na hrozící kůrovcovou kalamitu pokusili vytěžit i v té době už zmlazující porosty v polomech v obou dolinách. Zabránila jim v tom blokáda aktivistů, která přerostla v jeden z největších sporů slovenské ochrany přírody. Obě doliny byly později vyhlášeny za tzv. Území chráněné občany.
Sporem o Tichou a Koprvou dolinu se následně zabývaly nejrůznější instituce včetně Evropské komise. Definitivní rozhodnutí padlo až sedm a půl roku po vichřici a po projednávání ve čtyřech různých slovenských vládách.
„Je to obrovské zadostiučinění,“ řekl Ekolistu Erik Baláž ze sdružení VLK, který dění v Tiché a Koprové dolině pozoruje přibližně dvacet let, napsal o nich knihu a natočil film a také se aktivně účastnil blokády. Podle jeho názoru slovenské ministerstvo životního prostředí potvrdilo argumenty ochranářů a vědců, když v rozhodnutí uvedlo, že „přirozená dynamika lesů je součástí cílů ochrany na území přírodních rezervací“ a že případná těžba může způsobit „fragmentaci lesních porostů, otevírání porostových stěn a vznik holin.“
Rozhodnutí ministerstva na výjezdu do Tater včera potvrdil i slovenský ministr životního prostředí Peter Žiga. Uvedl ale úplně jiné důvody. „Tady už není co chránit, tady už není co těžit. Všichni jsme se shodli, že se tady už nedá dosáhnout žádných výsledků. Máte pravdu, už se tady nebude těžit,“ citoval ministra slovesnký deník Sme.
Pro slovenskou televizi TA3 pak ministr uvedl, že „v nějakém horizontu dvaceti, třiceti let bude tento les (myšlen les vyrůstající na polomech po vichřici – pozn.aut.) nefunkční.“
„To je nesmysl,“ reagoval na ministrova slova Erik Baláž ze sdružení VLK. „Stav přírody v Tiché a Koprové dolině je skvělý, kůrovcová kalamita skončila už někdy v roce 2009,“ dodává. Podle něj by bylo dobré, kdyby se už konečně nějaký ministr odhodlal sejít z asfaltové cesty a šel se podívat dovnitř lesa, aby opravdu viděl, co se v něm děje.
Rozdílné názory na rozhodnutí ministerstva včera vyjádřili ředitelé institucí, které mají Vysoké Tatry na starosti. Zatímco ředitel Štátnych lesov TANAP Peter Líška považuje situaci v obou dolinách za přírodní a morální katastrofu, ředitel Tatranského národního parku Pavol Majko uvedl, že „každý národní park musí mít svoje perly, své bezzásahové zóny, kam se člověk chodí jen kochat“. Jednou z nich je podle Majka právě Tichá a Koprová dolina.
reklama
Slovenské ministerstvo po výzvě ochránců přírody chystá větší ochranu lesů
Kamzíkům se v Tatrách daří, stavy se drží blízko maxim
