Spor o těžbu v Tatrách přerostl v dosud nejostřejší konflikt slovenské ochrany přírody
Tlak na těžbu v národních přírodních rezervacích Tichá a Koprová dolina začal nedlouho po větrné smršti v listopadu 2004. O přírodu národního parku pečuje Správa Tatranského národního parku (TANAP), lesy na stejném území mají ovšem na starost Štátne lesy TANAPu (ŠL-TANAP). Zatímco ochranáři podléhají MŽP, lesníci ministerstvu zemědělství. Právě ŠL-TANAP společně s některými majiteli pozemků v Tiché dolině po vichřici požádaly, aby mohly vytěžit kalamitní dřevo i z území Koprové a Tiché doliny. Podařilo se jim prosadit zprůjezdnění cest a svážnic, navíc vytěžili i část dřeva na začátku obou dolin, podle ekologických aktivistů částečně protiprávně. Za to lesníky představitelé nevládních organizací, především lesoochranářského sdružení Vlk, ostře kritizovali. Ochranáři ze Správy TANAPu se snažili zabránit další těžbě v obou údolích a žádosti lesníků odmítali. Součástí práce ochranářů bylo i vytvoření nové zonace parku, v níž měla být nejpřísněji chráněná zóna parku rozšířena v obou dolinách i na stávající území tzv. čtvrtého stupně ochrany, tedy druhého nejpřísnějšího. (Tím nejpřísnějším je stupeň pátý, do kterého spadá většina současného území obou dolin.) Právě na území čtvrtého stupně, které bylo navrženo do nejpřísnějšího stupně ochrany, letos v dubnu lesníci vyrazili s těžební technikou.
 |
|
| Polom po větrné kalamitě. Pro lesníky hrozba, pro ochranáře naděje. Na snímku Tichá dolina. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Proti těžbě v obou rezervacích vystupoval kromě aktivistů zejména ředitel Správy TANAPu, vystudovaný lesník Tomáš Vančura, který se novou zonaci snažil prosadit mezi politiky. Svého resortního ministra László Miklóse přesvědčil - Miklós v červnu 2005 do deníku SME napsal článek pod často citovaným názvem "Tatranská Tichá dolina by měla zůstat tichou". Míň už se záměr ochranářů líbil ministerstvu zemědělství, a tak k nové zonaci národního parku nedošlo dodnes. Z rozlohy kalamity lesníci vytěžili přibližně 93 procent, zbytek se právě v Tiché a Koprové dolině snažili představitelé parku a nevládních organizací ponechat v bezzásahovém režimu.
To však obhájcům těžby nedalo spát a vymýšleli další způsoby, jak se ke dřevu dostat. Jejich snahy výrazně zesílily po parlamentních volbách v roce 2006 a po sestavení nové vládní koalice. MŽP pod vedením Jaroslava Izáka ze SNS společně s MZe pod vedením Miroslava Jureni (ĽS-HZDS) zadalo Státní ochraně přírody (SOP) v Banské Bystrici a Národnímu lesnickému centru ve Zvolenu za úkol zpracovat do konce ledna 2007 "Studii posouzení vlivu navrhované činnosti na příznivý stav předmětu ochrany" v Tiché a Koprové dolině. Jejím cílem bylo stanovit, zda musí být případná těžba kalamity posouzena podle zákoan o hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA). Obě rezervace totiž patří mezi evropsky chráněná území Natura 2000 a pro zásah do nich je posouzení požadováno.
Studii dali do kupy odborníci na lesní hospodářství a za les v ní považují hlavně stromy. Posuzují jak vytěžení lokalit, tak jejich ponechání bez zásahu. Zároveň hned v úvodu říkají, že v nejpřísněji chráněném, pátém stupni ochrany se těžit nebude. Ve studii autoři připouštějí, že zpracování kalamity bude mít na lokality vliv. Prý ale nebude horší než vliv, jaký měly na místo zásahy v minulosti. Podle autorů studie se totiž území v dobrém stavu podařilo zachovat právě díky zásahům v minulosti, a proto je podle nich vhodné v nich pokračovat. K poškození míst, kde žijí chráněné druhy, podle autorů dojde, bude ale prý malé, protože Tichá a Koprová dolina jsou velké, a tak se mají vyrušení živočichové kam uchýlit a jejich celková početnost se nijak výrazně nesníží. Vytěžením podle autorů studie nedojde ani k poškození tzv. biotopů evropského významu, protože ty podle nich zanikly už při samotné větrné smršti.
Bezzásahovost považují autoři za rizikovou hlavně kvůli možné kalamitě kůrovce. Ve studii je dokonce uvedeno, že v případě bezzásahového režimu dojde ke "ztrátě stovek až tisíců hektarů smrkových porostů", přičemž celá Tichá dolina má rozlohu přibližně šest tisíc hektarů a Koprová dolina něco přes tři tisíce. V jiné části textu autoři uvádějí, že taková situace pouze "může" nastat - kvůli principu předběžné opatrnosti je prý ale nutné ji při hodnocení brát tak, jako kdyby k ní mělo dojít s jistotou. Strach mají autoři studie taky z požárů. Docházejí proto k závěru, že těžba ani vytváření dočasných přístupových cest žádné evropsky cenné lokality nezničí a ani nezpůsobí podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a ve funkci ekosystémů. Proto se prý odstranění kalamity nemusí posuzovat podle zákona o vlivu na životní prostředí (EIA). Naopak bezzásahovost označili autoři za tak velké riziko, že by měla být podle příslušného zákona posouzena.
 |
||
| Polom po těžbě v roce 2005. Začátek Tiché doliny. | ||
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist |
Lesníci měli za úkol studii dodělat do konce ledna. O den později, 1. února 2007, odvolal šéf Státní ochrany přírody SR Ján Mizerák vedoucí všech národních parků a chráněných oblastí na Slovensku. Na jejich místa pak vypsal výběrová řízení. Dosavadní ředitel TANAPu Tomáš Vančura neuspěl a na jeho místo nastoupil Pavol Majko - v minulosti dlouholetý ochranář, ale taky člen představenstva firmy Interwood, která se zabývala mimo jiné těžbou dřeva, nebo předseda představenstva akciové společnosti Sankt Hubert, která mimo jiné obchoduje se zvěřinou a zprostředkovává komerční odstřely zvěře. Zástupce nevládních organizací ve výběrové komisi Ján Roháč odmítl podepsat protokol o výběrovém řízení, protože podle něho komise nevybrala nejlepšího kandidáta.
Dalším krokem, který směřoval k těžbě v Tiché a Koprové dolině, bylo uspořádání konference o kůrovcích v druhé polovině března na Podbanském. Ve veřejně prezentovaných závěrech konference se mimo jiné objevilo, že "konference měla konzensuální charakter". Z vystoupení expertů prý rovněž vyplynulo, že "jedním ze základních negativních činitelů ovlivňujících stabilitu lesních ekosystémů v chráněných územích" jsou kůrovci. Mezi doporučeními je pak uvedeno, že "v lesních porostech sousedících s patým stupněm ochrany přírody (se budou) vykonávat intenzivní opatření bránící šíření kůrovců do okolních porostů" a že "v územích se čtvrtým stupněm ochrany (se budou) realizovat preventivní a obranná opatření na principu ekologicky šetrné aktivní ochrany lesa proti kůrovcům". Zároveň je mezi závěry konference nařízení, aby se orgány státní správy řídily stanoviskem komise tvořené SOP Banská Bystrica a Národním lesnickým centrem Zvolen - tedy institucemi, které zpracovaly výše zmíněnou studii.
Někteří účastníci ovšem proti závěrům konference protestovali. Neměli totiž žádnou možnost je odsouhlasit a z odborného hlediska s nimi nesouhlasili. "Závěry konference neodrážejí vyjádření mezinárodních expertů!" varoval ve svém stanovisku ředitel Národního parku Bavorský les Karl Friedrich Sinner a dodal: "Především v chráněných územích bez hospodářských lesů je výskyt lýkožrouta přirozenou událostí a nepoškozuje přirozenou biodiverzitu." Politické ovlivňování odborných závěrů konference nakonec potvrdil i ministr zemědělství Miroslav Jureňa, když ve svém vystoupení na Podbanském řekl: "Takže já k tomu, že by měli být zastoupené nebo závěrů konference by se měli účastnit, já nevím, nevládní organizace nebo jak jste se tady prezentovali, činovníci ústavů, já si kladu otázku - proč by měli být? … Konference byla organizovaná za účelem, abychom si společně poslechli pochopitelně rozdílné názory, tedy takové i makové. Na nás (myšleni politici MŽP a MZe - pozn. aut.) je zodpovědnost, abychom si z toho přijali závěry."
ŠL-TANAP začaly v Tiché a Koprové dolině těžit 11. dubna. Podle nejvyšších představitelů MŽP, MZe, SOP i podle lesníků z výsledků konference na Podbanském vyplývá, že lýkožrout je pro lesy v obou dolinách velká hrozba. Ze studie pak zase vyvozují, že žádné posouzení vlivu těžby kalamitního dřeva v obou dolinách na životní prostředí není potřeba.
 |
|
| Potok Koprovnica. Na levé straně toku (z pohledu fotografa) by se kvůli hrozbě kůrovce těžit mělo, na pravé by se těžit nemělo. Polom vypadá na obou stranách stejně. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Na cestě v Tiché dolině se vyhřívá zmije. Jakmile si všimne chodce, celá rozehřátá rychle mizí směrem k polomu. Chvíli je ještě vidět v trávě, mezi kmeny je už ale nemožné ji zahlédnout. Podobný úkryt kalamita poskytuje spoustě živočichů. Mezi svalenými stromy vyčnívají dobře metrové jeřabiny, ptáků je slyšet i vidět habaděj, evidentně jich v polomu žije spousta. V místě těžby je vidět spíš zrytá půda.
"Biotop v místě samozřejmě zůstává i po vichřici, jen se ocitá v jiné fázi," odmítá argumenty lesnické studie Zdenka Křenová, vedoucí výzkumu v Národním parku Šumava. Obě tatranská údolí navštívila na konci dubna a svá zjištění shrnula do studie pro Světový fond ochrany přírody (WWF). "Když biotop ale zničíte harvestorem, tak se stane něčím, co se nedá nazvat ani pasekou." Podle ní je na lesnické studii vidět, že byla psána tak, aby došla k předem danému výsledku: umožnit těžbu v obou dolinách bez posouzení podle zákona o EIA. Z pohledu Křenové lesnická studie vůbec nenaplňuje své poslání - nezhodnotila vliv dané činnosti na vývoj biotopu. Po stránce odborné pak studie ignoruje všeobecně známé poznatky z ekologie a dynamiky horských lesů. "Zvlášť když začali v dolinách těžit víc než dva roky po vichřici. V tu chvíli už se totiž obnova území samovolně nastartovala a oni to těžební technikou zvrátili o dva roky zpátky. Na místě evidentně došlo k poškození biotopu evropského významu." Zdenka Křenová ví, o čem mluví - v ČR je tzv. autorizovanou osobou pro posuzování vlivu činností na území Natury 2000. Podle ní je dokonce i hlavní argument lesníků - hrozba kůrovce - nesmysl. "Na místě jsem viděla, že v současnosti už většina kůrovce dávno vylétala, a tím, že se teď jeho zbytek s odvozem dřeva dostává do jiných lokalit, se vlastně zvyšuje možnost, že napadne i jiné porosty."
Studii lesníků jako mimořádně zavádějící označili i slovenští vědci na danou problematiku, například Rastislav Jakuš, který se mimo jiné zabývá přímo lýkožrouty v Ústavu ochrany lesa Slovenské akademie věd. "Těžba kalamitního dřeva jako prostředek k zabránění gradace lýkožrouta měla smysl do konce července 2006. Po tomto termínu nemůže těžba dřeva (zpracování kalamity) snížit velikost populace kůrovcového hmyzu. To znamená, že takový zásah není opodstatněný ani z hlediska ochrany lesa (lesní hospodářství) ani z hlediska ochrany přírody," uvádí ve svém posudku.
Proti zásahu vystoupilo víc než sto dalších vědců z různých vědeckých ústavů na Slovensku, přidalo se k nim i mnoho českých odborníků na lesy a dalších vědců, včetně mnoha profesorů přírodních věd. Bezzásahovost už v dubnu 2005 podpořila i Světová unie ochrany přírody (IUCN).
Naopak těžbu podpořili slovenští lesníci a taky členové Odboru Lesního hospodářství České akademie zemědělských věd, což je příspěvková organizace českého ministerstva zemědělství. Pod stanoviskem odboru ovšem není uvedené žádné jméno a nikdo se pod něj nepodepsal.
Nejrazantněji proti těžbě vystoupili blokádníci. Do obou dolin se postupně sjelo přibližně sto lidí, kteří se snažili lesnickým strojům překážet v práci. Odpor vedla především organizace Vlk, která je přesvědčená, že těžba je protizákonná - podle Vlka nebylo provedeno dostatečné posouzení podle zákona o EIA a lesníkům chybějí i další povolení. Aktivistům, mezi nimiž nechyběli čeští občané, se v těžbě částečně zabránit podařilo. Poté, co lesníkům přišla na pomoc policie, už byly blokády účinné míň. Střety mezi nevládními ochranáři a lesníky a policisty ukončilo 26. dubna nařízení Slovenské inspekce životního prostředí, v kterém inspekce požádala o zastavení těžby až do přezkoumání celé situace.
 |
||
| Podle slovenského ministra zemědělství Miroslava Jureni těžba kalamitního dřeva vlastně není těžba. Tichá dolina, 4. května 2007. | ||
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist |
Ještě v prosinci loňského roku přitom slovenští ministři životního prostředí a zemědělství společně ujišťovali Evropskou komisi, že v dolinách se těžit nebude. Pod dopisem, který komisi poslali, je podepsaný jak ministr Izák, tak ministr Jureňa. Své slovo ovšem nedodrželi a dnes ministr Jureňa tvrdí, že těžba kalamitního dřeva vlastně není těžba. Jureňa byl ostatně během posledních týdnů z hlediska médií asi nejvděčnějším účastníkem sporu - blokádníky označil za placené komparzisty bez toho, že by se namáhal vysvětlit, kým jsou placeni. A když v debatě na televizní stanici TA3 Juraj Smatana z nevládního sdružení Ekofórum uvedl, že aktivisté se snaží chránit například orla skalního, ministr namítal, že "orel žije ve vzduchu, ne v dolině". "A hnízdo si nosí s sebou?" máchal nevěřícně rukama Juraj Smatana.
Zatímco podle ministra Jureni byla blokáda druhem terorismu, státní tajemník MŽP Jaroslav Jaduš (rovněž ĽS-HZDS) na tiskové konferenci na konci dubna uvedl, že šlo jen o hru, při které se nevládní organizace snaží zviditelnit a nahánějí podporu ze zahraničních i domácích zdrojů. Ministr Jureňa se dokonce vyjádřil, že on zastupuje "objednávku" občanů Slovenské republiky a ne nějakou "nevládku řízenou z centál ze zahraničí".
Aktivisté politikům nezůstávají nic dlužní a obviňují je z propojení se silnými finančními skupinami, které chtějí zatím lidmi málo dotčené oblasti Tater otevřít developerským záměrům. Politici naproti tomu trvají na tom, že chtějí kalamitní dřevo odtěžit jen ze současného čtvrtého stupně ochrany. Ochranáři namítají, že jde o evidentní snahu těžit dřevo na území, které podle zonace navržené bývalým ředitelem Vančurou mělo patřit do nejpřísněji chráněné zóny parku. Vytěžením kalamity by se snížila hodnota území a ono by mohlo být vyňato z návrhu na nejpřísnější ochranu. Ministr životního prostředí Jaroslav Izák už potvrdil, že nová zonace parku by měla být veřejnosti představena přibližně v polovině května a vyzval nevládní organizace ke spolupráci.
V průběhu těžby se ovšem začala ozývat nespokojenost i mezi pracovníky resortu MŽP. Robert Oružinský z odboru ochrany přírody MŽP v televizi TA3 uvedl, že na stanovisku MŽP, kterým ministerstvo podpořilo zásah policistů proti blokádníkům, se odbor ochrany přírody vůbec nepodílel a je v přímém rozporu s předchozím stanoviskem MŽP.
Několik pracovníků rovněž veřejně potvrdilo, že jim vedení doporučovalo, aby se k Tiché a Koprové dolině nevyjadřovali. Vrcholní představitelé ministerstva včetně tiskového mluvčího to popírali, příkaz nevyjadřovat se pro média k situaci v Tiché a Koprové dolině ovšem pro televizi TA3 potvrdil i nový šéf TANAPu Pavol Majko.
Tlak na zaměstnance, aby neprojevovali svůj názor, a změna kurzu vedení celé organizace nakonec vedly k tomu, že z přibližně 420 zaměstnanců Státní ochrany přírody jich do 9. května téměř 170 (tedy cca 40 %) podepsalo výzvu, ve které ostře kritizují vedení agentury. (SOP je resortní organizace MŽP, která má na starosti všechna chráněná území na Slovensku.) "Se znepokojením sledujeme tvrdé prosazování lobbistických zájmů na úkor odbornosti a zákonnosti," píše se mimo jiné o vedení SOP ve stanovisku. "Současné vedení SOP SR nerespektuje názory odborných pracovníků a organizací a znevažuje jejich odbornost, (…) účelově mění odborná stanoviska správ chráněných území, čímž se ztrácí smysl obhajování veřejného zájmu v oblasti ochrany přírody," dodávají.
 |
|
| Stromy popadaly i do Tichého potoka. Podle ochranářů je to jedině dobře, protože se tím tok zpomalí a voda déle zůstane v nivě. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
K manipulacím se stanovisky došlo i v Tatrách. Zatímco řadoví pracovníci ve svých posudcích napsali, že pro těžbu kalamitního dřeva lesy nemají výjimku a tím pádem porušují zákon, jejich nadřízení stanoviska mírnili - například do nich napsali, že SOP nepřísluší hodnotit, zda došlo k porušení zákona.
Po ukončení blokády ŠL-TANAP na svých stránkách vyvěsily jména aktivistů, kteří blokovali stroje. U každého jména je připsána částka, kterou prý daný člověk lesům dluží za zastavení strojů. Tajemník MŽP Jaduš označil celou blokádu za hru, při níž se aktivisté dobře bavili a po předvedení na policii se do údolí vraceli taxíkem. Aktivisté se do údolí skutečně vraceli, nikoli však taxíkem, ale veřejnou dopravou. Navíc státní policie "hru" zřejmě nepochopila, protože při zásahu zranila přírodovědce Jozefa Fialu. Rovněž lesníci vzali celou "hru" až příliš vážně a aktivisty opakovaně fyzicky napadali.
Dva dny po přerušení těžby inspekcí se na Podbanském sešlo přibližně tisíc lidí a vyhlásili obě doliny za Území chráněné občany (UCHO). Požadovali, aby byla vytvořena nezávislá komise, která by prošetřila poškozování chráněných druhů a biotopů při těžbě. Zároveň chtěli, aby za případné poškození byla vyvozena osobní odpovědnost pachatelů, stejně tak požadovali, aby byl někdo zodpovědný za nelegální vyvážení neocejchovaného dřeva z doliny, při němž byli lesníci přistiženi. Okamžitě by se podle nich mělo taky vyšetřit, proč vlastníci pozemků v sousedství přírodních rezervací nebyli odškodněni. Posledním požadavkem bylo urychlené přijetí zonace parku, jak ho navrhl minulý ředitel TANAPu Tomáš Vančura. Pod stejné požadavky se prostřednictvím petice podepsalo víc než 20 tisíc lidí.
Ve stejnou chvíli se na Podbanském sešla i přibližně stovka lesníků a majitelů lesa. Ti protestovali proti tomu, aby aktivisté mluvili do obnovy lesů. Podle nich by přirozený vývin lesa po kalamitě z roku 2004 trval několikanásobně déle, než když ho budou lesníci usměrňovat.
 |
||
| Poloha Tiché a Koprové doliny v Tatrách. | ||
| Mapa: Radek Svítil/Ekolist |
Slovenská inspekce životního prostředí od pozastavení těžby do Tiché a Koprové doliny zatím nejela. Namísto vlastního posouzení si vyžádala stanovisko SOP SR - tedy organizace, která je v současnosti pod obrovským politickým tlakem a jejíž představitelé manipulovali s posudky svých podřízených. Aktivisté proto 10. května v Košicích uspořádali demonstraci, kterou chtěli podpořit nezávislost inspektorů. Podle čtvrtečního vyjádření vedoucí inspekčního odboru ochrany přírody a krajiny Magdalény Vodzinské prý inspektoři před vynesením svého rozhodnutí obě doliny ještě navštíví. *(V době zveřejnění článku už inspekce doliny navštívila, víc viz "dodatek k návštěvě inspekce" v diskusi pod článkem - pozn. red.)
Evropská komise už v červnu 2005 poslala Slovensku dopis, v němž vyjádřila znepokojení nad způsobem, jakým je kalamita zpracovávána. Nyní Ředitelství Evropské komise pro životní prostředí dokončuje dopis, jímž slovenskou vládu upozorní, že se připravuje zahájení procedury kvůli porušení evropských směrnic - mimo jiné proto, že studie lesníků nemůže nahradit řádné posouzení dopadů těžby na životní prostředí. "Studie nepokrývá všechny chráněné druhy, řada jich tam není vůbec zmíněna. Proto jak z procedurálního, tak věcného hlediska nemůže nahradit posouzení dopadů těžby kalamitního dřeva na životní prostředí," řekl Ekolistu Ladislav Miko, ředitel sekce ochrany přírody na Ředitelství Evropské komise pro životní prostředí. Miko zároveň připomněl, že ministři Izák a Jureňa sami v dopise komisi loni v prosinci tvrdili, že těžba kalamitního dřeva by mohla ohrozit evropsky významné lokality a druhy. "Dnes tedy konají v rozporu se svým vlastním návrhem. To je zřejmý signál, že jsou v rozporu i se směrnicemi o naturových územích."
Lesoochranářské sdružení Vlk 7. května vyhlásilo, že přestává komunikovat s politickými představiteli státu, dokud se odpovědné státní orgány nezačnou zabývat jejich oznámeními o spáchaní trestných činů poškozování chráněných druhů na území TANAP. V jejich prohlášení doslova stojí: "Vlk žádá zastavit kriminalizaci ochranářů, zastavit podporování násilí a zastavit nepřetržité klamání občanské veřejnosti státními úředníky." V Tiché a Koprové dolině se podle Vlka rozhoduje o směřování Slovenska "buď k občanské společnosti, nebo k pendrekové kultuře".
Slovenští ministři stále trvají na tom, že těžba probíhá podle zákona. Rozhodnutí inspekce životního prostředí je očekáváno v průběhu příštího týdne.
reklama
