Uhynulé velryby ze Severního moře byly přeplněné odpadky
Provedená pitva sice nepotvrdila, že by právě odpadky byly příčinou zbloudění kytovců do mělkých vod v okolí Waddenzee-Wattenmeer, ale dokládá katastrofální míru promoření vodních živočichů odpadky. V žaludku velryb se nacházely nejrůznější artefakty: třináct metrů dlouhý kus rybářské sítě, 70 centimetrů dlouhý kus plastového krytu z automobilu, plastový kbelík a bezpočet dalších menších kusů odpadů. Zvířata tyto na hladině unášené kusy pravděpodobně zaměnila za svou potravu, malé olihně.
„Je to především demonstrace vlivu naší společnosti orientované na plasty na životní prostředí,“ zmínil při prezentaci nálezů Robert Habeck, ministr životního prostředí Šlesvicko-Holštýnska. „Zvířata přeplněná omylem sesbíranými odpadky hladoví s plným žaludkem. Pro všechny je to jasné varování. A také dobrý důvod, abychom zintenzivnili úsilí v boji proti odpadům v mořích.“
Přečtěte si článek Proč velryby a delfíni umírají na plážích? A máme je zachraňovat?
Pokud pomineme odpadky v žaludcích, bylo všech třináct velryb ve velmi dobré kondici. Jednotlivé velryby byly staré 10-15 let a vážily v průměru 12 až 18 tun. Jak potvrzují veterináři, jejich sluchově-orientační aparát nevykazoval žádné akustické trauma, nebyly zaznamenány žádné závažné infekce ani nadměrná přítomnost parazitů. Meteorologové zaznamenávali v dnech předcházejících kolapsu kytovců neobvykle vysoké teploty a velmi silné bouře v jižní části Norského moře. Tyto podmínky pak mohly pravděpodobně vést olihně jižněji, a je pronásledující vorvaně též.
O cestě vorvaňů před tím, než uvízli na mělčině, vypovídá nejlépe obsah jejich žaludku. Na základě pitvy tak soudí Uwe Piatkowski, mořský biolog z kielského centra GEOMAR, že se celá vorvaní skupina vytvořila krátce před kolapsem. Tři zvířata totiž dlouho pobývala v Severním moři, jejich žaludek obsahoval hojné pozůstatky nestrávených pozůstatků regionálních druhů: mořských ďasů, tresek a zadožábré plže, mořské zajíce. Zbylá desítka však naposled vydatně posvačila pravděpodobně na úrovni Norska.
Smrt kytovců nezpůsobily odpady jako takové. Ostatně, některé z pitvaných exemplářů si s sebou v žaludku vezli až 110 000 nestravitelných ostrých čelistí malých chobotnic. Takové množství odpovídá přibližně neužitečné zátěži 4,2 tun. Skutečnou příčinou smrti je u velryb a vorvaňů uvízlých na mělčině selhání srdce a udušení. Plasty v zažívacím traktu kytovců ale dokládají, jak dalece je už fauna moří kontaminována plasty.
Jak dodává Nicola Hodgkinsová z organizace pro Ochranu velryb a delfínů: „Velké kusy plastových odpadků mohou působit značné problémy, třeba zablokováním střev. Přesto bychom neměli dopouštět kontaminaci vodního prostředí ani těmi malými. Ty mohou působit chronické problémy všem kytovcům.“
reklama
Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Hejnu kosatek, které uvěznil led u břehů Japonska, se podařilo uniknout