V Hustopečích rozkvétá mandloňový sad, jde o přírodní unikát

Tisíce bílých květů zdobí v těchto dnech mandloňový sad v Hustopečích na Břeclavsku, který je přírodní raritou střední Evropy. Letos díky mírné zimě rozkvetl s mírným předstihem. Jde o největší mandloňový sad na Moravě. Za socialismu jej založili zemědělci, aby mohli dodávat čokoládovně Zora Olomouc mandle do jejích výrobků, řekl sadař Rudolf Poslušný. Mandloně vysadil v roce 1961 a dosud o ně pečuje. Letos ukončí dvouletou práci na rozšíření sadu.

"Je to zvláštní pocit, když vedle stromů, které jsem vysazoval před více než půl stoletím, vysazuji nové mandloně," uvedl pětasedmdesátiletý sadař. Loni sad rozšířil o hektar, na němž vysadil 140 mandloní. Letos v květnu toto omlazení a rozšíření sadu ukončí výsadbou dalších 140 stromků.

Mandloně pocházejí z Asie. Vyžadují teplo, a v Evropě se proto pěstují především ve Středomoří. Když zemědělci v roce 1949 hledali na Moravě vhodné místo, kde by založili mandloňové sady, vybrali pozemky po odsunutých hustopečských Němcích. Důvodem bylo právě klima velmi podobné středomořskému.

Československo tehdy hledalo způsob, jak zrušit nákladný dovoz drahých mandlí pro potravinářský průmysl. V době největší slávy se hustopečské mandloňové sady rozkládaly na 20 hektarech a tvořilo je asi 17 000 stromů. Mandloně patřily čokoládovnám Zora Olomouc, které později převzala skupina Nestlé.

Sad osiřel před lety poté, co se stalo jejich pěstování neefektivní. Dovezené mandle jsou nyní levnější než plody vypěstované na Moravě. Hustopečská radnice usilovala o převzetí sadu 12 let. Ve svém majetku je má od roku 2009.

V sadu nechala vybudovat rozhlednu, kterou lze spatřit i z nedaleké dálnice D2. Do areálu je vstup zdarma. Protíná jej mandloňová stezka se čtyřmi odpočinkovými místy. Poslušný doporučuje návštěvu sadu právě na jaře, kdy stromy kvetou, a v srpnu, kdy lze sklízet mandle. Zájemci si je spíše jako suvenýr mohou koupit v hustopečském turistickém centru.

---

reklama

---