Organizátoři programu Zelená oáza ocenili šest komunitních zahrad

Vítěznými projekty programu Zelená oáza, která podporuje vznik a rozvoj komunitních zahrad v Česku, se stala komunitní zahrada na Kampě, zahrada NaVen v Novém Městě nad Metují či Zahrada života v Borohrádku na Rychnovsku. Finanční podporu 1,5 milionu korun letos získaly také projekty Kořeny komunity CoLibri v Předklášteří u Brna, Vrátka k vědění a dění v Ústí nad Labem a komunitní zahrádka Paletka v Praze 9. Ocenění předali organizátoři v pražských Holešovicích během festivalu Pěstuj město. Úkolem programu Zelená oáza je podpora vzniku a rozvoje komunitních zahrad napříč Českou republikou. Podle organizátorů, společnosti Mol a organizace Kokoza, podporuje projekty, které propojují místní komunity, rozvíjejí sousedské vztahy a vytvářejí prostor pro společné pěstování i setkávání.

"Letos porotu zaujalo hlavně to, jak přirozeně projekty propojují komunitní život, vzdělávání a péči o veřejný prostor. Právě podobné iniciativy dokazují, že i malé lokální změny mohou mít velký dopad na kvalitu života v okolí,“ uvedla Lucie Lankašová z Kokozy.

V letošním ročníku soutěže se uskuteční i veřejné hlasování, do kterého postupuje šest projektů, které se umístily těsně pod hranicí přímé podpory odborné poroty. Jedná se o projekty z Prahy, Osvětiman, Církvice u Kutné Hory, Karlových Varů, Jihlavy a Hodonína. Všechny podle organizátorů spojuje snaha proměnit nevyužité prostory v živá místa pro sousedská setkávání, vzdělávání i společné pěstování. Lidé mohou hlasovat pro své favority online na webových stránkách Kokozy až do 30. června.

Zelené oázy si dávají za cíl podporovat místní soběstačnost, adaptaci na změnu klimatu i environmentální vzdělávání. Na proměnu zanedbaných prostor společnost Mol věnovala za dobu trvání projektu více než 15 milionů korun. Projekt dlouhodobě podporuje školy, domovy pro seniory, neziskové organizace i sousedské komunity.

Podle dřívějších dat Českého zahrádkářského svazu zaniklo mezi lety 2009 až 2019 na 2000 zahrádkářských osad, což představuje zhruba 3500 hektarů zemědělské půdy. Osady pak někde nahrazují právě komunitní zahrady, které jsou menší. K založení stačí založit spolek a pronajmout si pozemek poblíž bytového domu či ve vnitrobloku. Z dříve vytvořené souhrnné výzkumné zprávy o komunitních zahradách vyplývá, že vznik zahrady podporuje 84 až 95 procent obyvatel ve městech.

---

reklama

---