V lesích suchem trpí nejvíce smrky, podle výzkumníků je potřeba lesy "přestavět"

S klimatickými změnami je spojený posun vegetačních stupňů, který se negativně nejvíce dotkne naší hlavní hospodářské dřeviny – smrku. Lesníci v Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) proto vypracovali Metodiku přestavby smrkových monokultur na stanovištích přirozených smíšených porostů. Má pomoci přetvořit české lesy tak, aby se s globální změnou ekologických podmínek co nejlépe popraly.

„Změna hospodaření ve smrkových monokulturách je možná dvojím postupem, a to přeměnou dřevinné skladby nebo změnou prostorové a věkové struktury," říkají autoři metodiky Jiří Souček z VÚLHM a Vladimír Tesař z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

"Pěstební opatření obou postupů mohou na sebe navazovat nebo se mohou prolínat. Nově používaný termín ´přestavba´ lesa je souhrnný pojem pro oba uvedené současně probíhající procesy. Nejedná se o návrat k přirozené dřevinné skladbě daného stanoviště, ale o tvorbu smíšených, věkově a prostorově strukturovaných porostů s takovým zastoupením smrku, aby nebyla nevratně ohrožena produktivita stanoviště,“ dodávají autoři.

Trend je v českých lesích nastaven dobře. Plocha jehličnatých dřevin a zejména smrku se podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR stále snižuje. Naopak se setrvale zvyšuje podíl listnatých dřevin zejména buku.

Z hlediska posuzování druhové biodiverzity lesů je významným ukazatelem také výskyt tzv. porostních směsí. Poměr smíšení jednotlivých druhů dřevin trvale narůstá ve prospěch smíšených porostů a porostů s převahou listnáčů. Lesníci se tak trvale snaží o dosažení optimální druhové skladby lesů.

Problémem smrku je to, že ztrácí růstový potenciál a vitalitu tím více, čím se stanoviště liší od jeho životních nároků. Vysokému riziku jsou smrkové porosty vystaveny na stanovištích s ročních úhrnem srážek pod 600 mm (300 – 350 mm ve vegetačním období). Stres z nedostatku vody pak zvyšuje riziko napadení biotickými škůdci. Přirozeně mělký kořenový systém není zárukou takového ukotvení v půdě, aby smrk odolal náporům vichřice.

Doporučovaná dřevinná skladba jako optimalizovaný kompromis mezi přirozenou dřevinnou skladbou a skladbou hospodářsky výhodnou předpokládá snížení zastoupení smrku na 36,5 %. Zejména v nižších a středních polohách by smrk měl být nahrazen stanovištně vhodnými dřevinami, které zvyšují stabilitu porostů a příznivě ovlivňují koloběh látek v prostředí (v současné legislativě označované za meliorační a zpevňující).

Přestavba lesa je podle lesníků značně dlouhodobý proces, změny zastoupení dřevin jsou pozvolné a výraznější výsledky se projeví v průběhu několika lesnických generací.

---

reklama

---