http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-milovicich-se-narodila-prvni-letosni-hribata-divokych-koni-snih-a-chlad-jim-nevadi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V Milovicích se narodila první letošní hříbata divokých koní. Sníh a chlad jim nevadí

10.2.2017 14:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle odborníků přitom není náhodou, že hříbata přišla na svět právě během oblevy. „Klisny dokáží v případě nepříznivého počasí nebo jiných negativních okolností pozdržet porod až o čtrnáct dní,“ upozornila etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity.
Podle odborníků přitom není náhodou, že hříbata přišla na svět právě během oblevy. „Klisny dokáží v případě nepříznivého počasí nebo jiných negativních okolností pozdržet porod až o čtrnáct dní,“ upozornila etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
I když jsou noční teploty ještě pod nulou a step pokrývá sníh, připomnělo se v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice jaro, do jehož příchodu chybí ještě více než měsíc. Na pastvině v blízkosti Benátek nad Jizerou se v minulých dnech narodila první dvě hříbata. Přestože přišla na svět uprostřed sněhových plání, daří se jim v prvních dnech dobře. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.
 

Hříbata objevili pracovníci chovatelského dohledu. „Podle termínů páření hřebce s klisnami v loňském roce jsme očekávali narození hříbat každým dnem. Báli jsme se, aby se hříbata nenarodila zrovna v době velkých mrazů, kdy noční teploty padaly až k mínus osmnácti či dvaceti stupňům Celsia. Naštěstí se hříbata narodila při oblevě,“ konstatoval Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje.

Podle odborníků přitom není náhodou, že hříbata přišla na svět právě během oblevy. „Klisny dokáží v případě nepříznivého počasí nebo jiných negativních okolností pozdržet porod až o čtrnáct dní,“ upozornila etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity.

„Hříbata jsme objevili díky mojí ženě, která si všimla určitého vzrušení a jiné energie uvnitř stáda. Proto jsme přišli blíž a viděli jedno hříbě čerstvě narozené, které ještě leželo, a druhé, které stálo uprostřed stáda. To bylo rozmístěno tak, aby ho chránilo před poryvy větru,“ doplnil Karel Bendl.



Hříbata se obvykle rodí od března. Do přirozeného vývoje však v tomto případě zasáhl člověk, konkrétně termín dotace, z níž byl projekt založení druhé pastviny velkých kopytníků financován.
Hříbata se obvykle rodí od března. Do přirozeného vývoje však v tomto případě zasáhl člověk, konkrétně termín dotace, z níž byl projekt založení druhé pastviny velkých kopytníků financován.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

I když poté opět začalo mrznout a rozbředlý sníh se změnil v ledovou krustu, obě hříbata chodí po pastvině se stádem a přemísťují se s ním po celé ploše o zhruba 120 hektarech. „Mláďata drží pospolu, společně se dvěma hříbaty, která se na této pastvině narodila loni. Ostatní členové stáda se snaží maminky s hříbaty chránit před nepříznivým počasím,“ popsal první dny hříbat Karel Bendl.

Hříbata se obvykle rodí od března. Do přirozeného vývoje však v tomto případě zasáhl člověk, konkrétně termín dotace, z níž byl projekt založení druhé pastviny velkých kopytníků financován. „Kvůli dodržení termínů dotace nemohl hřebec přijet ke stádu se zpožděním několika měsíců, aby porody vyšly na jarní měsíce, tak, jako v případě první pastviny v sousedství Milovic,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Příroda by se však do budoucna měla s tímto posunem vypořádat. „Termíny porodů by se u zvířat postupně měly upravit a posunout do jarních měsíců,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

V bývalém vojenském prostoru se v současnosti nachází rezervace s velkými kopytníky na 160 hektarech. Nyní tam na dvou pastvinách žije 30 dospělých divokých koní a sedmnáct hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel. Nyní je proto potřeba zpoždění co nejdříve dohnat, aby měla stáda s mláďaty dostatek prostoru a pastvy.



Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
red
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist