V pondělí a v úterý se v milovické rezervaci bez lidské pomoci narodila dvě pratuří telata

Dvě mláďata zpětně šlechtěných praturů se narodila v pondělí a v úterý v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Pratuři, stejně jako další velcí kopytníci v rezervaci, rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Pratuří samice poodejde od stáda a mládě ponechá na skrytém místě. Vrací se pak k němu pouze proto, aby ho nakojila. Někdy ponechává mládě v úkrytu několik dní, jindy se ke stádu připojí dříve. „Zatímco první letošní mládě zůstávalo mimo stádo po celý den, druhé se ke skupině připojilo téměř hned,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

„Jedno z mláďat si krátce po narození začalo hrát s jedním z pratuřích telat, které se v rezervaci narodilo v loňském roce,“ popsal první chvíle jednoho z čerstvých mláďat Michal Köpping, fotograf projektu.

Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijel jeden samec a pět samic v říjnu roku 2015 z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs místní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi. Loni se v rezervaci narodilo pět mláďat praturů, z toho jedny dvojčata.

Pratur je předkem domácího skotu. Pro býky je typická černá srst s bílým nebo mírně nažloutlým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata se vyznačují také bílým zbarvením okolí nozder a tlamy, stejně jako slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur hynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde v královské oboře dožívaly poslední kusy poté, co člověk ve volné přírodě tento druh vyhubil.

O zpětné šlechtění praturů se pokoušeli již mezi světovými válkami v Německu. Pokus se však nepovedl a zvířata neodpovídala věrně praturovi vzhledem ani chováním. Kdy vykazují zvýšenou agresivitu kvůli zařazení španělského bojové skotu do chovu. Výsledkem je takzvaný Heckův skot, který se občas objevuje i v některých zoologických zahradách a soukromých chovech, v České republice například na Šumavě. Kvůli odlišnostem od původního druhu se sním však jako s náhradou za původní pratury nepočítá. Proto bylo zpětné šlechtění v Nizozemí v roce 2008 zahájeno od nuly, tentokrát na vědeckém základě a s využitím výsledků genetických výzkumů.

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od roku 2015 žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

---

reklama

---