V sobotu proběhne Hodina Země. Do tmy se ponoří i česká města
K Hodině Země se podle organizátorů hlásí téměř 70 obcí. Zhasne například radniční věž na Prokešově náměstí v Ostravě, radnice a osvětlení chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře či Národní dům v Prostějově. Kromě obcí se k hodině po tmě přidávají také hotely, restaurace a kavárny, které nabídnou svým hostům romantický večer při svíčkách.
„Symbolickým zhasnutím dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje důvody pořádání akce Hodina Země Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.
Chování šetrné k Zemi může mít totiž i trvalejší dopad než strávění jedné hodiny času v roce potmě. Účastníci se mohou dobrovolně zavázat k další ochraně životního prostředí a klimatu. Například Dolní Hořice chtějí využívat biomasu, Nový Bor připravuje adaptační strategii a Kaplice se zapojí do sítě půjčoven elektrokol a elektroskútrů, vyjmenovávají pořadatelé. Podobně se zapojují i jednotliví lidé. Ti slibují třeba přesvědčit své sousedy o výhodách zateplení společného domu, pravidelnému používání kola či společné černé hodince věnované debatě o ochraně klimatu.
Hodina Země se zapsala do historie jako nejrozsáhlejší dobrovolná akce, která připomíná nutnost snížení příspěvku lidstva ke změnám klimatu. Zapojuje se do ní přes 170 zemí, zhasíná více než 10 000 památek světového významu a během Hodiny Země se na celé planetě uskuteční více než 600 000 doprovodných akcí.
V České republice se k akci pravidelně připojuje více než 150 měst a obcí, desítky firem a tisíce jednotlivců. Loni se do tmy ponořilo například Velké náměstí v Hradci Králové, hrad Špilberk v Brně, osvětlení chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře nebo sportovní stadiony v Ústí nad Labem.
Loňský rok byl zatím nejteplejším zaznamenaným rokem v historii, připomíánají organizátoři. Byl to ale také rok, kdy se země celého světa společně domluvily na ochraně klimatu na historickém setkání v Paříži. „Svět se už na ochraně klimatu dohodl, teď je čas, abychom začali i u nás. To znamená šetřit s energiemi, více využívat obnovitelné zdroje a skončit s pálením fosilních paliv, které ke změně klimatu přispívají nejvíce,“ říká Hugo Charvát z Centra pro dopravu a energetiku.
Svůj díl musí splnit i stát. Česká republika se na podzim roku 2015 aktivně zapojila do přípravy nové mezinárodní dohody o ochraně klimatu v Paříži. Poprvé v dějinách smlouva zavazuje průmyslové i rozvojové země, aby skutečně začaly chránit společné klima. Zároveň ale bohaté země musí přispět na to pomoc nejchudším regionům světa odvracet tvrdé dopady změny klimatu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Milan Milan
18.3.2016 08:20Vždyť je to jednoduché, když tady hlásají co hlásají, tak co jim brání nespotřebovávat elektřinu s fosilních paliv a jádra, ale jen se napojit na soláry, chodit pěšky. Mohou jít příkladem a když nás přesvědčí o užitečnosti takového počínání, tak bude svět lepší.
Ale oni chtějí převychovávat celý svět a získávat dotace pro svůj byznys apod.