https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-usa-se-glyfosatove-herbicidy-aplikuji-i-na-uzemi-narodnich-parku-a-rezervaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V USA se glyfosátové herbicidy na území národních parků a rezervací aplikují nekontrolovaně

19.7.2016 01:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Postřik herbicidů na území Národního parku Theodora Roosevelta má potlačit invazní druhy.
Postřik herbicidů na území Národního parku Theodora Roosevelta má potlačit invazní druhy.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | US Fish and Wildlife Service
Univerzita v Montaně vypracovala vůbec první studii zaměřenou na využití herbicidů mimo zemědělsky obhospodařované plochy, respektive na půdě přináležející do federálního půdního fondu a územích patřících původním obyvatelům USA. Zpráva, zveřejněná na serveru Phys.org, totiž hovoří o nedostatečné dokumentaci užitých postřiků i aplikovaném množství.
 

Herbicidní přípravky byly původně vyvinuty za účelem potlačení růstu plevelů na zemědělsky obhospodařovaných plochách. Dnes se ale ve Spojených státech amerických poměrně široce využívají i na půdě nezemědělského charakteru, ať už na ladem ležící zemi v „divočině“ či na území národních parků. Důvodem je boj proti šíření nepůvodních a invazních druhů rostlin, které by mohly způsobovat ekonomické nebo ekologické škody. Už samo velkoplošné užití herbicidů ve volné krajině by bylo v Evropě předmětem kontroverze, ale ve Státech jdou evidentně ještě dál. Zatímco celkové objemy užitých herbicidů na zemědělské půdě jsou v USA dobře dokumentovány, o množství plevele hubících látek mimo ní se prakticky nevědělo.

Glyfosáty v EU

Na konci června dala Evropská komise glyfosátovým herbicidům zelenou na další 18 měsíců. Původní návrh byl, aby se registrace prodloužila na 15 let. Proti tomu však byly některé členské státy a ekologické organizace. Glyfosáty jsou historicky nejužívanějšími herbicidy, jejich boom přišel s geneticky modifikovanými plodinami.

Důvod je prostý. Zemědělci pochopitelně musí přesně vědět, kolik podpůrných látek na své plodiny aplikují: je to otázka správně nastavené ekonomické výnosnosti produkce. A o množství užitých chemikálií během růstu se zajímají také odběratelé a zákazníci, případně státní kontrolní úřady. Na straně druhé, pokud státem podporované organizace aplikují postřiky mimo zemědělskou půdu, nikomu se zodpovídat nemusí. Herbicidní postřiky na půdě indiánských rezervací nebo národních parků jsou jen prostředkem k dosažení cíle, placeným z kapes daňových poplatníků. Teprve studie z Univerzity v Montaně přednesla orientační čísla o spotřebě herbicidů mimo zemědělskou půdu.

Výzkumníci Viktoria Wagnerová a Cara Nelson spolu s ekology z Algoma University například zjistili, že jen v roce 2010 bylo na ploše přibližně 485 000 hektarů (indiánských rezervací a federální půdy) rozprášeno na 200 tun herbicidů. „To je na jedné straně mnohem menší číslo, než na běžně obdělávaných polích v USA, ale i tak jsou to omračující čísla,“ říká Wagnerová. „Jen si to představte: plocha velká jako 930 630 fotbalových hřišť je zasypána herbicidy o váze třinácti školních autobusů.“

Wagnerová dále dodává, že její odhad je „velmi konzervativní“. K dispozici totiž byla data jen od zemědělsko-statistických ročenek a vládních úřadů, ale například již ne od lesních správ. „I tak to stálo spoustu času telefonování a e-mailování.“ Pokud jde o samotné složení herbicidních postřiků, v zastoupení bezkonkurenčně vede glyfosfát. „Což je trochu překvapivé, vzhledem k tomu, že se jedná o neselektivní herbicid,“ říká Wagnerová. „Hubí stejnou měrou trávy jako byliny, a vlastně může mít potenciálně největší negativní efekt na přirozenou flóru.“

Popularita glyfosfátu vychází podle výzkumníků z jeho snadné dostupnosti, nízké ceny a širokých uživatelských možností. Stejně jako u ostatních užívaných herbicidů v USA ale ve většině případů chybí informace o konkrétním množství aplikovaném na lokalitu (nemluvě o metodě aplikace) a případném výsledku pro požadovaný útlum nepůvodních a invazních rostlin. „Přitom právě tyto informace o efektivitě a dopadech užitých herbicidů na původní rostlinná společenstva jsou pro další správu území zásadní,“ dodává Nelsonová.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

19.7.2016 13:07
hm, mi to vychází 41 dkg na hektar. když to porovnám s krnapem, kde je táž srágora používaná na alpský šťovík, křídlatku, bolševník a vím já co ještě, tak na celou plochu krnapu 370 km2 vychází nám množství 15 tun (reálně samozřejmě méně, stříká se na loukách, jánevim na 10% krnapu?, potom by tomu odpovídala spotřeba co se vejde do dvou malých dodávek). bylo by to jistě zajímavé zasadit do kontextu a stáhnout z krnapu číslo skutečné spotřeby a rozsah ošetřovaných ploch.

Odpovědět
sv

23.7.2016 13:57 Reaguje na Lukas B.
Když píšete o zasazování do kontextu, tak když je pro vás glyfosát "srágora", co kdybyste se zasadil o to, aby ta křídlatka a bolševník byla likvidována šetrněji než glyfosátem, tj. sebral se vyrazil křídlatku a bolševník likvidovat ručně. Protože kromě ruční likvidace nic šetrnějšího než glyfosát neexistuje.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.7.2016 14:25 Reaguje na
no, to jsem si naběhl! použil jsem snangový výraz "srágora", kterým se v mém oboru rozumí "chemikálie známého složení v originálním obalu", a Vy jste z toho usoudil, že jsem zaslepeným odpůrcem této substance. naopak!

Faktem, že je tato substance používána Krnapem, a přepočtem množství jsem chtěl naopak ilustrovat, že to zase takový americký ďábel není.
mimochodem, na území krnapu vlastním necelý hektar louky a zuřivě kosím. mizí lopuší a kopřivy, a přibývá například knotovky. alpský šťovík jsem tam zatím neidentifikoval, ale až ho najdu, čeká ho srágora:).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist