Výzkum ukázal, že je nečekaně těžké slony v přírodě posčítat přesně
S tímto závěrem přichází Curtice Griffin a Scott Schlossberg z Univerzity v Massachusetts, vědci, kteří jsou podepsáni pod nedávným velkým sčítáním slonů. Akce, která s rozpočtem osm milionů dolarů běžela poslední dvě léta, potvrdila drastický úbytek počtů slonů. Ale také chyby v metodice sčítání. Oba vědci spolupracovali s organizací Sloni bez hranic (Elephants Without Borders), vedenou Mikem Chasem. To on a jeho dobrovolnické týmy dodaly většinu dat z terénu. Při jejich vyhodnocení si ale zúčastnění všimli, že jsou tato čísla zatížena chybou. Přesněji řečeno, každá ze dvou nejčastěji využívaných metod leteckého sčítání má o něco menší výstup, než je skutečný stav. A vzhledem k tomu, že konečná čísla se uvádí z průměru obou metod, chyba tak neúměrně narůstá.
Může to znít zvláštně, ale i čtyřmetrového slona je za určitých okolností možné přehlédnout. Zvlášť, když ho dohledáváte na ploše stovek kilometrů čtverečních savany. „Je celá řada faktorů, které přesnost takového odhadu početnosti komplikují,“ píše na stránkách žurnálu PlosONE Griffin. „Úspěšné odhalení slonů v terénu může záviset na zkušenostech hledajícího, jeho znalosti konkrétního místa a především na vegetačním pokryvu území.“ Vzhledem k rozsáhlým plochám prohledávaného území se totiž nejčastěji využívá sčítání ze vzduchu, buď s pomocí malých letadel nebo helikoptér. Výsledky z otevřené krajiny mohou být velmi přesné, ale když se stádo slonů pohybuje pod příkrovem stromů, dochází ke značnému zkreslení.
Přesnost obou dosud využívaných metod sčítání testovali na populacích slonů žijících v Botswaně, tedy na „známých číslech“, potvrzených již dříve pozemním monitoringem. Dva týmy s malými letadly dohledávali ta stejná zvířata na zemi a pak „porovnávali“ zjištěný stav. Dohledat se podařilo 76 % sloních tlup a 87 % jednotlivců. „Jedna i druhá metoda, sčítání z helikoptér či letadel, tak dává čísla o 10-15 % zkreslená, ale chyba bude pravděpodobně ještě větší,“ říká Schlossberg. Oba vědci proto navrhují, aby byla k výsledkům takových sčítání slonů vždy přiřazena ještě „analýza detekovatelnosti“, která by upravila výsledek podle aktuálního vegetačního pokryvu sledovaného území. „Může se to zdát podivné, ale když letíte rychlostí 160 kilometrů za hodinu sto metrů nad zemí, chybám se prostě nevyhnete,“ dodává Chase.
Deset nebo patnáct procent chyby se může zdát banalitou, pokud řešíme druh, jehož počty se meziročně kvůli pytlákům snižují o tisíce kusů. Jenže opomíjení těchto deseti nebo patnácti procent může vést k nebezpečnému přehlédnutí a mylným závěrům. Pozornosti tak teoreticky může uniknout činnost celé nové pytlácké organizace, nebo nějaký záchranný program může být vyhodnocen jako neúčinný.
reklama
