Zubrům v milovické rezervaci se narodilo první mládě, upozornili na něj divocí koně

Ve stádu zubrů, kteří obývají rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice, se dnes narodilo první mládě. Na pastvině nedaleko města Benátky nad Jizerou, se tak podařilo tento ohrožený druh rozmnožit jen několik měsíců po založení nového chovu, informuje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.

„Na přírůstek nás upozornilo nezvyklé chování stáda divokých koní. Ti zpozorněli a upřeně se dívali na jedno místo. Právě tam jsme pak zpozorovali zubří samici s mládětem,“ popisuje objev nového přírůstku Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, která v lokalitě provádí chovatelský dohled. „Zubří samec začal stádo více chránit a je nervóznější. Jakmile se zubři pohnou, koně se rozutečou, ale pak jim zvědavost opět nedá a znovu po zubřím mláděti pokukují,“ dodává Karel Bendl.

Mládě je podle jeho slov v pořádku, už se napilo i mléka. Matkou mláděte je nejstarší, vůdčí samice stáda jménem Podstolina II, která se v roce 2007 narodila v polské rezervaci Pszczyna.

Přírodní rezervace mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou se tak stala vůbec první rezervací na světě, kde se rozmnožily všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy.

V minulých týdnech se v rezervaci narodilo už čtrnáct hříbat divokých koní a čtyři mláďata zpětně šlechtěných praturů. „To, že se nám jako prvním podařilo v jedné rezervaci rozmnožit všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy potvrzuje, že se zvířatům v bývalém vojenském prostoru výborně daří,“ uvedl Dalibor Dostál. Do rezervace přijelo osm zubrů z polských chovů loni v prosinci. Šlo o vůbec největší transport těchto zvířat v historii České republiky. Pratuři přijeli loni v říjnu do rezervace z Holandska a koně ve dvou skupinách z Velké Británie loni v lednu a v prosinci.

Stejně jako divocí koně a pratuři, ani zubři nebyli v rezervaci v zimě přikrmováni. „Ukazuje to, jak soběstační jsou velcí býložravci v přírodě, stejně jako to, že i zvíře velikosti zubra v naší přírodě nalezne vše, co potřebuje,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s vědci z celého Česka.

Na dvou pastvinách o celkové rozloze 160 hektarů nyní v rezervaci žije 30 dospělých divokých koní, 6 dospělých praturů a osm dospělých zubrů. Počet mláďat všech tří druhů se zatím zastavil na čísle 19. S rostoucím počtem mláďat bude třeba co nejdříve realizovat plánované rozšíření rezervace, tak, aby všechna zvířata měla dostatek pastvy, uzavírá Dalibor Dostál.

---

reklama

---