Z čeho a jak se vyrábějí igelitové sáčky?

ve věci vašeho dotazu jsme oslovili několik společností zabývajících se výrobou plastových sáčků a také několik společností, které svážejí a zpracovávají odpady.

Plastové sáčky se vyrábějí v několika druzích - z několika různých materiálů. Podle Jiřiny Zemanové z firmy Pemar se plastové sáčky vyrábějí buď z nízkohustotního polyethylenu (zkratka LDPE, na obalech značeno také číslem 4 v trojúhelníku), nebo z vysokohustotního polyethylenu (zkratka HDPE, na obalech značeno také číslem 2 v trojúhelníku), nebo z polypropylenu (zkratka PP, na obalech značeno také číslem 5 v trojúhelníku) či také kombibací těchto materiálů. (O značení materiálů obalů více viz Dotaz 114: Co znamenají čísla v trojúhelnících na obalech?)

Dříve, než nastíníme technologii výroby, bychom si měli ujasnit názvosloví. Už v úvodu jsme použili označení „plastový sáček“ namísto sousloví „igelitový sáček“, které jste použil ve svém dotazu. Pokud totiž máte na mysli plastové pytlíky obecně (jak se z vašeho dotazu domníváme) a nikoli žádný konkrétní druh, je obecné označení „plastový pytlík“ vhodnější. Název „igelit“ je sice v hovorovém jazyce běžně používán pro všechny druhy materiálů, z nichž jsou plastové sáčky vyráběny, ale z odborného hlediska se jedná o nesprávně užívaný termín. Jak se můžete dočíst na stránkách dalšího výrobce plastových obalů Novplast, termín „igelit“ původně označoval fólie vyrobené z měkčeného PVC. Ty se již v současné době k výrobě sáčků nepoužívají – z měkčeného PVC se dnes vyrábí především podlahoviny a izolační fólie. Pokud bychom tedy měli správně pojmenovávat materiály, z kterých se plastové sáčky vyrábějí, museli bychom užívat termíny polyethylenové folie (LDPE a HDPE) a polypropylenové folie. Pro naše účely však postačí, budeme-li používat pouze termín "plastové folie" a "plastové sáčky".

„Plastové sáčky jsou vyráběny ze 100 % ropného derivátu za příměsi ethylenu s různým bodem tavení,“ popisuje výrobní postup Jiřina Zemanová. Ze surovin se nejprve vyrobí granulát a z granulátu se pak vyfoukne hadice nebo polohadice. Polypropylenové hadice se mohou vyrábět i tažením. Z hadice či polohadice se potom sváří sáčky, pytle, tašky, atp. Podle Jiřiny Zemanové se granulát na výrobu folií v České republice vyrábí pouze v Litvínově. Velký podíl na trhu tvoří sáčky dovezené z Asie. Je tomu tak prý proto, že hotový výrobek dovezený z Asie je levnější, nežli samotná surovina vyrobená v Evropě. Tolik tedy ve zkratce k výrobě plastových sáčků. Pokud by vás technologie výroby zajímala podrobněji, podívejte se na webové stránky firmy Novoplast (výroba LDPE folie a výroba HDPE folie) či na stránky firmy Slobag (výrobní technologie). Na zmiňovaných stránkách naleznete více podrobností.

Co se týče druhé části vašeho dotazu, zřejmě vám nebudeme schopni poskytnout dostačující odpověď. Podle ředitelky oddělení využití odpadů firmy Ekokom Martiny Vrbové totiž žádná data vypovídající o tom, jaký podíl plastových sáčků končí na skládkách a jaký podíl je recyklován, nejsou k dispozici. „Množství plastových sáčků uvedených ročně na trh se samostatně nesleduje. Sleduje se pouze výskyt měkkých plastových fólií, ale jejich použití je širší a většina z nich se používá jako balící fólie a nikoliv jen jako sáčky,“ píše Martina Vrbová. Stejně tak environmentální specialistka firmy SAKO Brno Jana Suzová uvedla, že ani oni nemají takto zaměřené statistiky. Jana Suzová nicméně uvedla, že „Z analýzy SAKO ve městě Brně vyplývá, že v odpadu je 13-16 % plastů, z toho 4,6 % je folií.“ Opět ale není možné zjistit, jaký podíl z folií tvoří sáčky. Podobné odpovědi jsme dostali i od řady dalších oslovených odborníků a zástupců firem obchodujících s plastovými obalovými materiály. Vzhledem k absenci dat se obáváme, že váš dotaz není v našich silách – ani v silách odborníků na nakládání s odpady – zodpovědět v plné šíři.

Martina Kollerová
Autorka je redaktorkou serveru Ekolist.cz