Na ostrově šimpanzů v Pobřeží slonoviny zbyl jen jediný

Vú! Vú! Pronikavý křik se nese k nebi: Ponso je jediný z dvacetičlenné šimpanzí kolonie na maličkém ostrově v Pobřeží slonoviny. Všichni jeho kamarádi záhadně uhynuli. Ochránci přírody zahájili kampaň za jeho záchranu, píše agentura AFP.

Ostrov šimpanzů u obce Grand-Lahu asi sto kilometrů od Abidžanu je kus tropického lesa u delty řeky Bandaman. Žila na něm dvacítka velkých opic, které byly využívány pro lékařský výzkum rakoviny.

"Ponso je jediný přeživší ze skupiny 20 šimpanzů, které sem v roce 1983 přivezla laboratoř Vilab-Liberia. Od srpna 2015 platí sdružení Ponsovi přátelé jeho stravu a jeho pečovatele Germaina, jak je možno číst na dřevěné desce nedaleko přístaviště.

Každé ráno se šedesátiletý důchodce Germain Dženemaja Koidža, s rukama plnýma potravy a léků, vydává ve své malé loďce na ostrůvek, kde žije Ponso, jen několik metrů od pevniny. Šimpanz ho vítá křikem a skáče z větve na větev.

V roce 2015 tento velký opičák měřící do výšky asi metr prožil drama: jeho družka a jejich dvě děti záhadně zahynuly, říká Koidža. Od té doby tu šimpanz žije sám.

"Ponso je jako moje dítě. Nechci, aby odešel. Usiloval jsem o to, aby mu sem poslali jinou samici," stěžuje si Germain, jehož rodina se specializuje na práci s primáty, počínaje jeho otcem až po jeho jednadvacetiletého syna.

Malá vesnička na ostrově je rovněž odhodlána zachránit posledního šimpanze, který se už stal členem jejich rodin. Ponsův případ také dojal Američanku francouzského původu Françoise Stephensonovou, která má v Lahu hotel. Postavila se do čela výboru pro záchranu šimpanze.

"Dělám prostředníka mezi dárci a Germainem. Při mé poslední návštěvě jsme se s Ponsem objímali a hubičkovali, strkal mi prsty do uší a do nosu. Opouštěla jsem ostrov s pocitem, že jsem se ocitla na jiné planetě," říká Françoise Stephensonová.

Ponsův osud znepokojuje rovněž novou Africkou společnost pro primáty, která chce bojovat proti katastrofální situaci těchto opic. V posledních dvou desetiletích poklesla šimpanzí populace v Pobřeží slonoviny o 90 procent. Více než polovina afrických zvířat je ohrožena vyhynutím. Na Madagaskaru je ohroženo 85 procent druhů lemurů.

"Ponsův případ je dojemný. Nevládní organizace ho chtěly přepravit do rezervace v Zambii, ale úřady v Pobřeží slonoviny to odmítly s tím, že Ponso patří této zemi a že ho nelze přemístit," vysvětluje ředitel švýcarského Centra pro vědecký výzkum v Pobřeží slonoviny Inza Koné.

Ponsova situace je názorným příkladem pro africké ochránce zvířat a přírody, kteří se snaží bojovat proti pytláctví a odlesňování.

Podle profesora Basiru Bonfoha přichází v úvahu jako nejsmysluplnější řešení vytvoření rezervace pro šimpanzy. Takové místo by mohlo být přirozeným útočištěm pro zvíře a mohlo by mu umožnit, aby bylo v kontaktu s dalšími šimpanzy, uvádí Inza Koné.

Někteří afričtí odborníci na primáty jsou ochotni podpořit takový projekt, ale zdůrazňují, že to nejde učinit bez politické podpory.

"Musíme doufat, že naše úsilí přinese ovoce, dokud nebude pro Ponsa příliš pozdě," dodává Koné.

---

reklama

---