Aktivisté blokují Šumavu, park zvažuje povolat policii
Podle Bláhy je u Ptačího potoka zhruba 80 již zpracovaných stromů, polovina z nich už je odkorněná. Devět stromů prý nebylo kůrovcem vůbec napadeno, což ukazuje na plošný zásah. V místě jsou další stovky stromů s barevnou tečkou, označující stromy určené k pokácení. Dřevaři se dnes k Ptačímu potoku nevydali, aktivisté jsou odhodláni na místě zůstat a kácení bránit dál.
Vedení národního parku považuje blokádu za akt odporující zákonu. Podle rozeslané tiskové zprávy hodlá lokalitu označit jako pracoviště nebezpečné pro přítomnost veřejnosti. To znamená, že by se na místě měli pohybovat pouze zaměstnanci najatých firem. „Pokud někdo bude ohrožovat vlastní bezpečnost v označeném prostoru, zavoláme policii, aby zjednala pořádek,“ říká ředitel Parku Jan Stráský. Podle něj jsou metody Hnutí Duha nepřípustné a park se jim musíme bránit. „Bude to zajímavé. Nevím, jak je možné označit jako pracoviště místo, kde se nesmí kácet,“ kontruje Jaromír Bláha s poukazem na fakt, že park nemá platnou výjimku, na základě které by mohl kácet.
Nakonec policii do horského lesa u Ptačího potoka přivolali aktivisté z Hnutí Duha. Důvodem je nelegální těžba, včetně řady pokácených stromů, které vůbec nebyly napadeny kůrovcem. Policie zdokumentovala pokácené stromy a odjela pokračovat v šetření.
Nikdy se tu nekácelo
Aktivistům se nelíbí, že jde o území divoké přírody, kde se nikdy dříve nekácelo. To nepopírá ani správa parku, jde o druhou zónu, která ale byla dosud bezzásahová. V dubnu ministr životního prostředí Tomáš Chalupa podpořil návrh dočasného ředitele parku Jana Stráského, aby se na Ptačím potoce kácelo. Musí se ale požádat o výjimku ze zákona o ochraně přírody a také posouzení vlivu na oblast Natura 2000. „Bohužel je možné požádat o výjimku ze zákona, ale tu ředitel Stráský nemá a ani o ni nepožádal,“ říká Jaromír Bláha. Podle tiskové zprávy rozeslané vedením parku je postup zákonný. „Zásah proti kůrovci je zde v souladu s legislativou i v souladu se stanoviskem ministra,“ říká v ní Jan Stráský.
Posouzení v rámci Natura 2000 park ale skutečně nemá. Podle mluvčího parku zde vyhrává nutnost rychlého zásahu, aby se ochránili další šumavské lesy. "Kdybychom uvažovali o naturovém posouzení nedočkali bychom se výsledku dříve než na podzim a to už by kůrovec napadl další deseti tisíce stromů," říká mluvčí správy Pavel Pechoušek. Podle něj tak veřejný zájem na ochranu přírody v tomto případě hovoří jasně a v jednání park podporuje město Kašperské Hory, Modrava i Plzeňský kraj. Záměr podpořil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na tiskové konferenci v dubnu tohoto roku.
Aktivisté podali kvůli plánovanému zásahu na Ptačím potoce stížnost k České inspekci životního prostředí, a protože se obávají, že její vyřízení bude trvat dlouho, rozhodli se bránit kácení přímo na místě. Rozhodnout by se mělo, zda zásah proti kůrovci není pro přírodu horším zásahem, než samotný kůrovec. V podmáčené smrčině totiž žije jedna z posledních českých populací tetřeva hlušce a datlík tříprstý nebo naše nejmenší sova kulíšek nejmenší. Podle Bláhy rozsáhlé kácení jejich domov zničí.
Hlavním důvodem, proč se nově území Ptačího potoka ocitlo v zóně kácení, jsou kilometr vzdálené lesy v majetku města Kašperské Hory. Ředitel městských lesů Kašperské Hory Miroslav Mäntl totiž požádal správu parku o ochranu jejich majetku. „Dozvěděl jsem se, že v lokalitě na Ztraceném je zhruba 3 tisíce kubíků kůrovcem napadené dřevní hmoty. Vzhledem s převládajícím jihozápadním větrům dojde k bezprostřednímu ohrožení našich lesů parkovým kůrovcem. Žádám Vás aby nedošlo k ohrožení lesního majetku města Kašperských Hor,“ píše se v dopise ze dne 22.6. 2011. Město je prý odhodláno Hnutí Duha žalovat za ničení majetku a požadovat náhradu škody, pokud aktivisté znemožní likvidaci kůrovcem napadených stromů.
Jaromír Bláha toto tvrzení považuje za účelové, protože se v místě proti kůrovci nezasahovalo, přestože stromy byly napadené a tisíce z nich jsou uschlé. „Režim tak funguje několik let. To, že si vzpomněli ve chvíli, kdy jsme zahájili blokádu, vypadá na domluvu parku o podporu ze strany obce,“ říká Bláha.
Park: Bezzásahovost byla chybná
Podle národního parku byla oblast Ptačího potoka zařazena do bezzásahové zóny chybně. „Nezohlednila se skutečná biologická hodnota a stabilita ekosystému,“ tvrdí Jiří Mánek, náměstek ředitele parku. Podle něj jde z více než dvou třetin o kulturní smrčinu uměle vysázenou člověkem na bývalém vývratišti. Podle něj jde o nestabilní, člověkem uměle vysázenou smrčinu, náchylnou k chorobám, škůdcům, a rozpadům. Jsou zde také fragmenty starého lesa, místy na podmáčených a rašelinných stanovištích. „Tam chceme kůrovcem zasažené stromy loupat nastojato,“ uvádí Mánek. Cílem parku je zamezit dalšímu šíření kůrovce z této lokality do dalších lesů Šumavy.
„Velkoplošné rozpady lesa, ke kterým na Šumavě nyní dochází, nejsou přirozeným procesem, protože k nim dochází v nepřirozených, člověkem vytvořených čistě smrkových lesích. V těchto podmínkách a při tomto rozměru kalamity lze kůrovce zastavit jenom aktivním přístupem,“ říká Mánek. Naráží tím na klíčový problém sporu, co na Šumavě chránit. Podle zákona o ochraně přírody se mají chránit právě přirozené procesy, ke kterým samozřejmě také patří kůrovec. „Pokud chceme zachovat Modravě lesy zelené, je třeba se zde kůrovci postavit,“ dodává ředitel Stráský.
Blokádu Šumavy podpořila Strana zelených. „Situace na Šumavě došla již příliš daleko, a proto se osobně účastním blokády,“ říká předseda Strany zelených Ondřej Liška.
Naopak za správu parku se podle ČTK postavilo ministerstvo životního prostředí. Podle mluvčí ministerstva Michaely Jendekové správa parku musí vzhledem k rozsahu kůrovcové kalamity konat, aby ochránila další šumavské lesy. "Prováděná opaření se vztahují na konkrétní stromy, které jsou v lokalitě očekávaného a výrazně silného postupu kůrovce. Pokud park teď u těchto stromů nezasáhne, pak bude muset za několik týdnů pokácet stromů osm až desetkrát tolik," sdělila dnes ČTK Jendeková. MŽP nepovažuje blokády za rozumné řešení a očekává, že správa parku bude po jejich organizátorech požadovat náhradu případné škody.
reklama
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků 
Turistická trasa bývalé Zlaté stezky se u Strážného vyhne frekventované silnici