Aktivisté chtějí žalovat ministerstvo a kraj kvůli pálení ropných kalů

Chomutovský odbor ministerstva životního prostředí zamítl odvolání Greenpeace, sdružení Kořeny a Arnika. Ty se ohradili proti tomu, že je Ústecký kraj opominul při řízení o navážení odpadů z ostravských ropných lagun do severních Čech. Nevládky považují jak rozhodnutí kraje, tak rozhodnutí ministerstva za nezákonná, a připravují proto podání žaloby.

Podle nevládních organizací ministerstvo promarnilo svou šanci zvrátit vývoj v případě navážení nebezpečných odpadů ke spalování v cementárně. Tím prý ministerstvo převzalo spoluzodpovědnost za hazard se životním prostředím již tak zatíženého severu Čech.

„Zatímco v médiích na sebe krajský úřad a ministerstvo životního prostředí svalují vinu, ve skutečnosti obě instituce spolupracují na tom, aby nebezpečné kaly z Ostravska mohly v poklidu prolétnout komínem čížkovické cementárny,“ tvrdí organizace v tiskové zprávě.

Zakázku na likvidaci ostravských lagun ve výši 2,6 miliardy korun získala firma Geosan. Podle aktivistů prý původně plánovala kaly z ostravských lagun spalovat v polských elektrárnách. Polská inspekce životního prostředí ovšem materiál prohlásila za nebezpečný odpad a Geosan tak přišel pro ostravské kaly o odbyt. Tím firmě vyvstala velká komplikace: do konce roku 2011 se totiž dle původní zakázky musí kalů zbavit a odtěžení kalů dokončit.

Ačkoli v Česku existuje celá řada mnohem bližších skládek nebezpečného odpadu, rozhodla se firma Geosan vozit kaly přes celou republiku právě na litvínovskou skládku Celio a spalovat je v čížkovické cementárně na Litoměřicku, říkají aktivisté.

„Považujeme rozhodnutí ministerstva životního prostředí za velmi nebezpečný precedens do budoucna. Firma Geosan by mohla na Mostecko navážet i další nebezpečné kaly z Ostravska nebo dokonce nebezpečné odpady ze zahraničí", říká Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny. Podle něj byly prý „nově objeveny“ desetitisíce tun nebezpečných kalů v ropných lagunách chemičky Ostrama. „Podobné množství bylo vyvezeno do Polska, které nyní požaduje jejich navrácení do Česka, a my se obáváme, aby se náš region nestal obětním beránkem,“ říká Otcovský.

Kaly z lagun Ostramo prý obsahují polychlorované bifenyly a dá předpokládat, že i dioxiny. „Koncentrace těchto látek v kalech je značně proměnlivá a nelze se proto řídit jen měřením materiálu například z jedné z lagun. To podle nás ministerstvo ignorovalo,“ tvrdí Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

Spalování ostravských kalů na severu Čech podle aktivistů porušuje základní principy evropské politiky v oblasti životního prostředí obecně a odpadové politiky zvláště. Z nebezpečných odpadů se stává naředěním „výrobek“, je porušován princip předběžné opatrnosti a dálkovým transportem odpadů pak také princip blízkosti. „Ministerstvo by mělo řádně posoudit dostupné technologie. Existují modernější a šetrnější technologie, než je pálení odpadů v cementárně,“ říká Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.

Těmi mají být moderní nespalovací technologie, ke kterým patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad - Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi - Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů.

Palivo vyrobené z obsahu lagun o předpokládaném objemu 110 tisíc tun se vlaky vozí z Ostravy do komplexu společnosti CELIO v Litvínově. Z tohoto komplexu se převáží ke spálení do cementárny společnosti Lafarge Cement v Čížkovicích.

Podle firmy Lafarge spalování upravených kalů splňuje všechny potřebné normy. Měření emisí na čížkovské cementárně ukázalo, že předepsané limity jsou bezpečně plněny a že spoluspalování tohoto paliva ovzduší v okolí cementárny nezhorší. „Například emise skupiny devíti těžkých kovů dosáhly 2% limitu, emise di-dioxinů a di-furanů jen 4% povoleného limitu,“ říká Jan Votava z firmy Lafarge.

---

reklama

---