Čerstvé statistiky: V evropských mořích se vloni potopilo 32 lodí
„Čísla ukazují, že ačkoli byl v roce 2010 počet lodí (644 – pozn. aut.) zapojených do nehod podstatně nižší než v letech 2007 a 2008, stále jich bylo více než v roce 2009,“ uvádí ve zprávě EMSA. Podle agentury tak čísla naznačují vzájemnou souvislost mezi mírou ekonomické aktivity (rok 2009 by rokem silné finanční krize) a počtem nehod.
Vzrostl však nejen počet nehod, ale i námořníků, kteří přišli o život – loni jich bylo 61 proti 52 v roce 2009. „Hlášeno bylo rovněž pět úniků znečišťujících látek větších než 100 tun,“ pokračuje v souhrnu EMSA.
Vůbec největším plavidlem, které se loni v EU potopilo, byla 33 let stará nákladní loď Kea o hrubé tonáži 9800 GT. Osudné jí byly na konci března vysoké vlny poblíž severozápadního pobřeží Španělska. Loď převážela dusičnan amonný, po potopení z ní ovšem unikla i ropa, která způsobila skvrny ve vzdálenosti přibližně 2–3 kilometrů kolem místa potopení.
K nejtragičtější nehodě došlo 29. listopadu v Černém moři nedaleko bulharských břehů. Nákladní loď Karim 1 se tam srazila s mnohem větším tankerem na přepravu ropných a chemických látek. Karim 1, v tu dobu naložená odpadem, se potopila a zahynulo při tom pět členů posádky. Dalších pět se ale podařilo zachránit. Vůbec nejvíc námořníků ovšem pravidelně zahyne na rybářských lodích.
Kolize dvou plavidel stála i za nehodou, k níž došlo v říjnu u nizozemského Scheveningenu. Srazil se tam řecký tanker Mindoro s kyperskou kontejnerovou lodí Jork Ranger. Tanker skončil s obrovskou dírou 5 x 6 metrů a začal z něj vytékat kerosin (palivo pro letadla), který v té době převážel. Kerosinu uniklo do moře asi 7000 tun, podle nizozemské pobřežní stráže se prý ale rychle odpařil. (Na videu níže je krátká, anglicky mluvená reportáž o této srážce - pozn. red.)
Velmi dramatický průběh měla 9. října cesta trajektu Lisco Gloria Baltským mořem. Na palubě totiž došlo k explozi a následnému požáru. Všem přibližně 250 pasažérům a posádce se však podařilo dostat do záchranných člunů nebo přímo do moře. K neštěstí došlo na frekventované trase, takže se k lodi rychle sjela okolní plavidla a pasažéry zachránila.
Kuriózní případy se staly na severu Evropy. Loď Timberland v lednu v Baltském moři kotvila tak nešťastně, že kotvou zasáhla a poškodila jeden z kabelů, kterým je na dánský ostrov Bornholm dodávána elektřina z jižního Švédska. Na ostrově tak došlo k vážným výpadkům elektřiny. Na jihozápadě Norska zase malý trajekt najel na skály, když se blížil k přístavu Kvitsoy. Všichni čtyři pasažéři a další čtyři členové posádky ovšem naskákali do vody a bez zdravotních následků dokázali doplavat na břeh nedalekého ostrova.
Obecně patří na severu Evropy mezi místa s největším počtem nehod okolí velkých přístavů v Belgii, Nizozemi a Německu (Antverpy, Rotterdam, Hamburk, Kiel). Důvod je zřejmý: na relativně malém prostoru je zde velká hustota námořní dopravy. Podobné důvody jsou i za velkým počtem nehod na moři mezi Dánskem a Švédskem. Ve středozemní oblasti má v rukou černého Petra Egejské moře. Jednak tu probíhá čilá doprava mezi četnými ostrovy, vede tudy ale i trasa ze středozemní oblastí do přístavů na Černém moři.
Propojit národní systémy
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) byla založena v roce 2002. Jedním z hlavních impulsů byly havárie tankerů Erika a Prestige, při nichž do moře uniklo obrovské množství ropy a znečistěny byly i rozsáhlé oblasti na pobřeží (v případě tankeru Prestige to bylo skoro 3000 kilometrů).
Erika v prosinci 1999 vyplula z francouzského přístavu Dunkerque a mířila do Itálie. V Biskajském zálivu se ovšem v bouři rozlomila a potopila. Jak později uvedla BBC, následně se mezi sebou dohadovali italský majitel lodi, italské úřady (dělaly technickou prohlídku lodi), maltské úřady (loď plula pod maltskou vlajkou) a indický kapitán, kdo vlastně za havárii může. Francouzští vyšetřovatelé měli velký problém v řetězci různých společností skutečné vlastníky vůbec najít.
Kvůli sjednocení standardů a pořádnému dohledu nad námořní dopravou v evropských vodách se země EU následně dohodly na ustavení agentury, která na to bude dohlížet. EMSA tak dohlíží nad námořními kontrolami ve státech EU i nad výcvikovými středisky mimo EU – přibližně tři čtvrtiny lidí pracujících na lodích EU totiž nejsou z Unie, ale například z Filipín, Vietnamu nebo Indie.
EMSA rovněž postupně do jednoho systému propojila národní systémy sledování pohybu lodí. Ty se musejí každých třicet sekund hlásit. Dá se tak lehce sledovat například pohyb lodí s nebezpečným nákladem anebo plánovat provoz v přístavech.
Ke sledování znečištění EMSA rovněž využívá satelitní snímky. Jejich vyhodnocení je hotovo za přibližně 30 minut. Pokud je na snímku zachyceno nezákonné vypouštění nebo havarijní únik znečišťujících látek, EMSA rychle upozorní příslušné státy EU. Díky sledování pohybu lodí je pak možné i najít viníka.
reklama
