Český systém třídění odpadu je podle nové studie velmi efektivní
V České republice se většina firem, které mají povinnost starat se o obaly z jejich zboží, zapojila do sběru obalových odpadů přes společnost EKO-KOM. Podle studie je toto řešení efektivní a Česko patří, co se recyklace obalů týká, k velmi úspěšným státům. „Míra třídění odpadů roste, systém je nákladově efektivní a funguje transparentně. V roce 2013 byla celková míra recyklace 70 %, což řadí ČR v rámci EU na 6. místo. V recyklaci plastů je s 60 % dokonce na druhém místě,“ říká Jonáš Rais, analytik CETA a autor analýzy.
Úspěchy ČR v recyklaci odpadu považuje bývalý ministr životního prostředí a vedoucí inspekčního orgánu Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha Miloš Kužvart za „český zázrak“ mezi mnoha špatnými zprávami o naší zemi. Vděčíme za něj podle jeho slov kulturnímu povědomí a zapojení většiny obyvatel, i když je za třídění nečeká žádná odměna. Podle analytiků CETA je navíc současný český systém sběru nepotřebných obalů velmi dobře nastaven.
Náklady a efektivita českého systému sběru odpadů jsou srovnatelné například s Nizozemím. Naopak jako ne příliš funkční se ukázala být německá cesta, poukazují odborníci z CETA. „Překvapilo nás to, ale základy úspěšnosti systému vznikly v době, kdy byl systém monopolní. Z analyzovaných dat vyplývá, že konkurence na úrovni provozovatelů po roce 2006 německému systému žádná velká pozitiva nepřinesla,“ uvádí další z členů týmu CETA Tomáš Benko. Míra recyklace po změně systému před deseti lety nijak závratně nestoupla, ale došlo k růstu nákladů, administrativy i častějšímu podvádění ve vykazování produkovaných obalů, což si vyžádalo množství legislativních změn.
Přečtěte si článek Jen každý desátý Čech ví, kam správně vyhodit ruličku od toaletního papíru
Přesto se podle CETA nedá jednoduše říci, že monopolní systém nakládání s odpady je lepší než konkurenční prostředí. Míra třídění i nákladová efektivita je v dalších zemích EU s monopolním a konkurenčním systémem srovnatelná. Závisí však na kvalitě regulace konkurenčního systému tak, aby zůstal transparentní, nemotivoval k podvádění a nediskriminoval zejména malé obce a podniky.
V EU se ročně vyprodukuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun tvoří obaly. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kg obalových odpadů. Členské země mají volnou ruku v tom, jak dosáhnou závazných cílů pro recyklaci. Dnes v 16 z nich funguje systém s jedinou „sběrnou“ organizací, ve 12 státech funguje v oblasti sběru obalových materiálů více společností. „Evropská unie postavila regulaci oblasti na takzvané rozšířené povinnosti výrobců obalů – producenti obalů jsou zodpovědní za celý životní cyklus obalu, který používají pro doručení výrobku zákazníkům, tedy i za jeho následný sběr a vytřídění. A záleží na členských státech, jakou formu fungování zvolí. V České republice, stejně jako v dalších šestnácti zemích EU, systém provozuje jeden subjekt,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.
Firmy zapojené do systému sdruženého plnění EKO-KOM uvedly na trh v roce 2014 celkem 2 979 976 tun obalů. Z toho bylo 921 799 tun obalů nevratných. Včetně obalů od firem, které se o své odpadové povinnosti starají sami, české úřady zaevidovaly 1 019 805 tun nevratných obalových odpadů. Dlouhodobě je nejvíce recyklovaným materiálem papír a lepenka. V roce 2014 bylo materiálově recyklováno 88,6 % z papírových odpadů. Dalšími nejvíce využívanými materiály jsou plasty a sklo. Lidem je k dispozici více než 250 tisíc kontejnerů na tříděný odpad.
reklama
Praha zavede kontejnery na textil, sběrné dvory budou mít limit
Chrudim požádala o povolení na stavbu separačního dvora v Průmyslové zóně západ
Analýza: V Břeclavi méně třídí odpad lidé v rodinných domech než na sídlišti
