Reuse centra za čtyři roky ušetřila 2600 tun odpadu, chybí jim systémová podpora
V současnosti reuse centra fungují bez větší koordinace a jsou obvykle závislá na aktivitě konkrétních lidí. Na jednu stranu je podle předsedkyně federace Dany Kalistové dobré, když je činnost organizací rozmanitá a vyhovuje místní komunitě a lokalitě, ale prospěla by například standardizace a systém nábytkovým bankám, jež by měla být v každém kraji jedna. Pokud by stát podpořil jejich vznik a činnost, bylo by možné zvětšit prostory pro skladování nábytku a efektivněji pomáhat těm, kteří nábytek potřebují.
Zatímco v některých krajích funguje reuse center několik, jsou regiony, kde jich je velmi málo. "Jde třeba o Karlovarský kraj, velký potenciál vidíme v Moravskoslezském kraji," řekla Hofmanová.
Rozvoj by měl začít podle ní tím, že si stát stanoví cíle, vytvoří podpůrný systém a pak je možné měřit, jak se daří cílů dosahovat. "V západní Evropě to funguje, takže se stačí inspirovat a budeme na tom pracovat. Jedním z měřitelných cílů je například roční úspora odpadu na jednoho obyvatele," řekla Hofmanová. Nemusí to podle ní být jen otázka měst, protože každá vesnice si může pořídit kontejner či stavební buňku, kde bude věci skladovat. Poté je může předávat do měst, kde už fungují centra, kam si lidé chodí nakupovat nebo brát potřebné věci.
Některá centra se dokážou uživit sama a ještě jim zbývají peníze na dobročinné projekty, většina ale potřebuje dofinancovat z veřejných zdrojů, což v některých městech funguje. "Primárním cílem je společenská prospěšnost a nikoliv zisk, jak je to u bazarů," řekla Hofmanová. I proto jsou reuse centra závislá také na dobrovlnické práci, za čtyři roky tito lidé odpracovali přes 48.000 hodin.
reklama

V novém re-use centru ve Valašském Meziříčí odevzdali lidé 1,7 tuny věcí
Moravské Budějovice spojí re-use centrum s veřejnou sbírkou na zeleň
V Čelákovicích u Prahy začne v červnu sloužit centrum pro opětovné využití věcí