Co znamenají nepůvodní hadi na ostrově Guam? Ptačí peklo a pavoučí ráj
Vše začalo v roce 1940, kdy byla na ostrov Guam neúmyslně zavlečena spolu s nákladem vojenského materiálu bojga hnědá. V prostředí bez přirozených nepřátel nenápadný stromový had rychle zdomácněl. A stal se učiněnou pohromou pro zdejší ptáky. Za čtyřicet let zlikvidoval deset z dvanácti původních ptačích druhů. Guam je teď jedním z nejtišších ostrovů Pacifiku, kde ptačí cvrlikání zaslechnete jen opravdu zřídka. Nepřítomnost zpěvavých opeřenců měla ale nečekaný efekt. „Procházet džunglemi ostrova Guam znamená neustále ometat z cesty závěsy pavoučích sítí,“ komentuje to Haldre Rogersová, bioložka zabývající se evoluční ekologií na Riceově univerzitě.
Rogersová spolu s kolegy z Washingtonské univerzity a univerzity Guamu zkoumala vzájemnou souvislost mezi těmito jevy, tedy zda za nárůstem početnosti pavouků stojí úbytek ptáků, jejich tradičních potravních konkurentů a současně predátorů. Bylo to ale poprvé, co se vědci pokusili vztáhnout výzkum na jednotku celého ostrova, namísto maloplošných výzkumných ploch. Prvním krokem, který při svém bádání Rogersová učinila, bylo srovnání vzájemné početnosti pavouků a ptáků na nedalekém řetězci tří Mariánských ostrovů, kam se bojga hnědá nedostala.
Tým pak od roku 2002 pokračoval ve sčítání pavoučích sítí na Guamu. „Rozdíl byl víc než dramatický,“ popisuje Rogersová. „Na Guamu nalezneme v průměru 40 x více pavouků, než na podobně situovaném Saipanu. Je to mnohem více, než odhadovaly nejodvážnější experimenty.“ Rogersová tvrdí, že lokální odhady silně nadcenily ekologickou stabilitu ostrovního ekosystému vůči působení invazního druhu. „Ptáci a pavouci jsou na ostrovech propojení mnohem více, než by se čekalo. Nyní budeme zkoumat dopad nepřítomnosti ptáků na ostatní části potravního řetězce, až k rostlinám. Má například jejich absence vliv na zvýšení počtu býložravého hmyzu?“
Vláda USA, která teritorium ostrova Guam spravuje, ročně přispívá milionem dolarů na činnost „rychlé zásahové jednotky“, určené ke snižování populace bojgy hnědé. Hlavní náplní práce týmu je prevence šíření tohoto jinak velmi nenápadného hada na ostatní ostrovy. „Musíme být připraveni k nasazení do 24 hodin na kterémkoliv z ostrovů, kam by se bojze podařilo spolu s námořními či leteckými zásilkami proniknout,“ říká Rogersová. „Vedeme ale poměrně marný boj, protože bojga loví převážně v noci a je velmi nenápadná. Většina turistických návštěvníků na Guamu ji nikdy neuvidí.“
reklama