Dánskou Kodaň opakovaně vyplavily přívalové deště. A tak se město mění

Dánská Kodaň může být dobrým příkladem města, které se snaží vypořádat s projevy změn klimatu. Má k tomu důvod. Tři velké povodně způsobené přívalovými dešti způsobily městu škody v miliardách korun.

V roce 2001 v Kodani schválili generel odvodnění, který byl na tehdejší dobu moderní. Jeho slabinou bylo, že řešil jen desetiletý déšť. V letech 2010, 2011 a 2013 přišly padesátileté deště – a město vyplavily. Kanalizace nebyla s to pojmout náhlý příval vody. Přímé škody byly podle Tomáše Metelky, který pracuje v konzultační společnosti Rambool, 22 miliard korun, nepřímé dalších 16 miliard.

Město pak podle Metelky začalo řešit, jak se na podobné situace připravit. Podle prognóz budou kvůli klimatickým změnám podobné náhlé přívalové srážky v Kodani častější. „Očekává se, že do konce století dojde k nárůstu srážek o 30-40 procent. Na to není město postaveno a musí se změnit,“ říká říká Hans Sanderson z Aarhuské univerzity.

„Město přišlo s novou adaptační strategií a přimělo všechny své městské částí, aby si vypracovaly vlastní adaptační strategie na změny klimatu,“ pokračuje Hans Sanderson.

Že je potřeba město změnit, aby bylo připravené na změny klimatu, prý nikoho nepohoršilo. „Města se mění neustále. A adaptace na klima nejsou nic zvláštního, je to prostě jen další impuls,“ vysvětluje Hans Sanderson.

Nová městská klimatická strategie kromě zabránění škodám myslí i na to, aby město bylo pro obyvatele stále příjemným místem a mohli v něm vést spokojený život. Nově se odděluje dešťová a splašková voda. S přívalovými dešti si pak centrum města poradí různými způsoby. Vybudovali se podzemní kolektory, které dokáží velkou masu vody odvést přímo do moře. „Ve městě ale také vznikly nové zelené plochy, které za normální situace slouží rekreaci, za deště ale různé průlehy a poldry stáhnou z okolí dešťovou vodu a zadrží ji, aby nevyplavila centrum města,“ popisuje Tomáš Metelka.

Na zadržování a zasakování deště se myslí i ulicích. Jedna z hlavních ulic bude upravena tak, aby v jejím středu vznikla v průlehu zeleň. V případě povodně pak slouží k odvodu vody.

Podle Metelky mají taková protipovodňová opatření pozitivní dopad i na kvalitu života ve městě. „Jednoznačně zvyšují rekreační potenciál a v létě ochlazují městský prostor,“ říká Metelka. „Je to kombinace technických řešení a využití potenciálu zelené infrastruktury pro zlepšení komfortu života ve městě. Je možné to dělat i v centru měst, jen je potřeba odhodlání.“

Co se hodí pro Kodaň se však nemusí hodit pro jiná města. „Plánování adaptačních opatření je vysoce kontextuální, není jedno řešení, které by pomohlo všude,“ říká Hans Sanderson. „Příprava adaptací vyžaduje celou řadu profesí a široké spektrum znalostí.“

Aarhuská univerzita má výzkumný projekt The BASE, zaměřený na klimatické adaptace, který vychází z 23 studií z Evropy. Může posloužit evropským městům jako zdroj inspirace.

Článek vznikl díky mezinárodní konferenci „Plánování adaptací na změnu klimatu ve městech s využitím přírodě blízkých řešení“ organizované v rámci projektu UrbanAdapt, která proběhla 17.-18. října 2016 v Praze a zaměřovala se na podporu a rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městech, s využitím ekosystémově založených přístupů.

---

reklama

---