Do Česka míří stádo sedmi zubrů. Pást se budou v Milovicích
Sedm samic pochází ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Nejprve budou pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě, po několika týdnech budou vypuštěni na hlavní pastvinu v lokalitě Traviny na prostoru zhruba 120 hektarů.
Polští odborníci sestavili chovnou skupinu tak, aby šlo o nepříbuzné kusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva roky. Původně měl se skupinou přijet také samec, ten však neprošel přísnými veterinárními testy, vysvětluje Dalibor Dostál z České krajiny. Z Polska tak přijede nakonec do Čech s několikadenním zpožděním jiný zubří býk.
Návrat zubrů do České republiky je nejstarším projektem společnosti Česká krajina. Pracuje od svého založení v roce 2007. Přesto přijíždějí do milovické přírodní rezervace jako poslední ze tří klíčových druhů velkých kopytníků. K nim patří také divocí koně a pratuři. Dovoz zubrů byl podle Dalibora Dostála legislativně i organizačně nejsložitější. Komplikace s umístěním zubřího stáda v české krajině popsal Ekolistu v rozhovoru na začátku letošního roku.
„Zvířata si v dnešní hektické době zaslouží lidskou pomoc. Navíc je dobře, že se zubři vrátí do České republiky, kde byl kdysi jejich domov. Jako nový majitel Zoo Tábor mám navíc radost, že milovníci velkých zvířat budou moci obdivovat zubra také v naší zahradě, kam se nám na přelomu roku vrátí z hodonínské zoo,“ říká Evžen Korec, majitel Zoologické zahrady Tábor a generální ředitel společnosti Ekospol, která projekt od prvních let podporuje. Také táborská zoo připravuje projekt na rozmnožování zubrů a jejich postupné navrácení do volné přírody.
Zubři byli na území Česka vyhubeni ve středověku. Jedny z posledních archeologických nálezů dokládajících přítomnost zubrů na našem území se našly právě na území středních Čech. Pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z období 10. století, upozorňuje Česká krajina. Do středních Čech se zubři vrátili ještě v době působení arciknížete Ferdinanda Tyrolského. Ten se pokoušel tato zvířata zavést do brandýských lesů. Další zubry dal arcikníže dovézt z Ruska do křivoklátských lesů.
Stádo zubrů brzy na pastvině doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. „Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace velkých turů, v tomto případě zubrů, a divokých koní. Každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy a pase se jiným způsobem," vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Zatímco koně spásají především traviny, zubři si pochutnávají na jiných bylinách a náletové dřeviny. Kombinovaná pastva tak podle odborníků zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných.
První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u Milovic přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů.
reklama