Dohoda o Šumavě: 22 procent bezzásahových zón i koridor pro lanovku
„Naše snaha byla prosadit maximum možného a přijetí rozumných kompromisů. Naše snaha byla maximální, ale jsem si vědom toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni,“ komentoval dohodu ministr Tomáš Chalupa.
Konečný návrh zákona počítá s celkovou rozlohou první zóny parku 26,53 %. Z toho má být 22,08 % bezzásahová zóna a 4,46 % dočasně zásahová zóna. Další 8,49 % návrh označuje jako zónu IIa, která se stane první zónou až po nějakém čase. „Rozloha první zóny národního parku Šumava spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35 %, což je historicky nejvyšší rozloha první zóny, kterou se kdy podařilo dojednat,“ říká Chalupa. Ministr tak nepřistoupil na původní požadavek obcí, které chtěli první zónu na rozloze 15,95 % parku.
Plocha 35 % rozlohy parku v praxi představuje téměř 24 000 hektarů, což je víc než celková velikost sousedního národního parku Bavorský les. Podle Chalupy návrh dále počítá s velikostí zóny IIb 59,87 % a na třetí zónu připadne 5,12 %.
Návrh zákona nakonec bude obsahovat stavbu koridoru pro lanovku na Hraničník a s ním spojené evakuační trasy. Lanová dráha by měla propojit českou stranu s rakouským zimním areálem Hochficht. Úzký koridor by měl mít velikost 13,7 ha a měl by být vyčleněn z území národního parku. Zonace kolem něj ale zůstane zachována tak, aby bylo vyloučeno jeho rozšíření ke stavebním účelům, slibuje ministerstvo.
„Přijatelná je pro mě otázka lanovky, jedině lanovky jako prostředku k dopravě,“ vysvětluje Tomáš Chalupa. Pro něj je prý nepřijatelný tzv. „efekt sněhové koule“, kdy se na povolení stavby koridoru nabalí lyžařský areál a podobně. Podle ministra prý lanovka pomůže významně omezit silniční dopravu z Přední Zvonkové do lyžařského areálu Hochficht. Za lyžařskou sezónu touto lokalitou, která se nachází v první zóně národního parku, projede několik desítek tisíc aut.
Nikoli dohoda, ale ultimátum
“Výsledek není dohoda o národním parku na Šumavě, nýbrž ultimátum ze strany ministerstva," komentuje výsledek jednání ředitel Hnutí Duha Petr Machálek. Podle něj je výsledných 22 % bezzásahové plochy hluboko pod doporučením expertů ze Světového svazu na ochranu přírody IUCN. Ti radí plochu zhruba 30 - 40 %. "Pokud tento zákon projde, na Šumavě se vítězem stanou developeři a dřevařské firmy na úkor turistů a ochrany přírody,” říká Machálek.
Podle organizace Greenpeace nahrává výsledek jednání zájmům těžařských firem a skupin, které chtějí podobu Šumavy nevratně proměnit rozsáhlou stavební činností. “Vzhledem k dosavadním zkušenostem se současným ředitelem parku Janem Stráským i s politikou ministra životního prostředí Tomáše Chalupy Greenpeace nemá jediný důvod věřit, že na lanovku nebude navazovat budování sjezdovek nebo, že bezzásahové zóny se budou opravdu rozšiřovat a jejich bezzásahovost budou všichni opravdu respektovat,“ říká ředitel české pobočky Greenpeace Michal Komárek.
Jednání se zúčastnili i zástupci Stínové vědecké rady Národního parku Šumava (SVR), kteří dřívější jednání u kulatého stolu odmítli. Důvodem bylo podle prohlášení rady to, že navrhované znění zákona se ve srovnání s jeho předcházejícími verzemi výrazně zlepšil. Proto zástupci stínové rady jednání nezablokovali, ani jej neopustili. Jejich postoj ale zůstává kritický a na jednání potvrdili své výhrady. Podle rady jsou v některých aspektech podklady stále nevyhovující z hlediska ekologické teorie a oboru ochrany přírody a krajiny.
Výtky zůstávají stejné. Stínová rada trvá na deklaraci přednosti ochrany přírody a krajiny v národním parku před ostatními činnostmi a záměry, a to včetně rozvoje územně samosprávných celků. Nelíbí se jim navrhovaný první paragraf, jeho výklad by prý měl byl jednoznačný. V současné verzi staví na roveň ochranu přírody a rozvoj obcí, zatímco vědci ze SVR chtějí vyjádření, že ochrana přírody má v parku přednost před ostatními aktivitami. Ty by měly být možné možné pouze tehdy, pokud nekolidují s ochranou přírody a krajiny. Podle SVR je bez takového konstatování ohroženo plnění cílů šumavského parku v kategorii národní park podle platné české i mezinárodní legislativy.
Podle rady stále existují nedostatky v navrhované zonaci. Nejsou prý v dostatečném rozsahu zohledněna nejcennější jádrová území a není dostatečně vyřešena náprava jejich nevhodné fragmentace v minulém období. Celkově nedostatečný je i rozsah IIa zón, v nichž se předpokládá dočasné zasahování proti kůrovci a plánované převedení do režimu první zóny. Podle vědecké rady rozdělení nesplňuje úplně dobře snahu o spojení nejcennějších území do větších celků.
Navíc návrh zonace a rozdíleného managementu není proveden na základě jednoznačně přijaté, zveřejněné a oponované metodiky. „To vede k situaci, kdy například některé cenné lokality, zvláště sekundárního bezlesí, jsou řazeny do III. zóny,“ vysvětluje Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity. Špatně vymezené zóny mohou prodloužit nevhodnou fragmentaci bezzásahového území až o skoro půl století, říká SVR.
Nepřijatelná je podle rady fragmentace nejcennějších smíšených porostů v jižní části národního parku koridorem Klápa–Hraničník. Ten se má otevřít kvůli průseku pro lanovku. Podle rady by koridor zcela určitě vyvolal rozpad a degradaci porostů a měl by další negativní vlivy na soustavu Natura 2000 na úrovni stanovišť i druhů. „Přestože byl průsek pro lanovku v návrhu minimalizován, není možno takový zásah považovat za chirurgický řez, jak jej označil ministr Chalupa, protože, řečeno jeho výrazovými prostředky, tento řez povede k rozsáhlé nekróze okolní tkáně,“ dodává Vrba.
Podle stínové rady je také nevhodně vymezeno ochranné zásahové pásmo proti kůrovci v první zóně podél rakouské hranice. Podle vědců je potřeba přehodnotit mezinárodní závazky s ohledem na aktuální přírodovědné hodnoty a ohrožení lesa kůrovcem na obou stranách hranice. Podle stínové rady neleze mezivládní úmluvu nadřazovat národní a evropské legislativě ochrany přírody.
Pro lidi i pro přírodu
S návrhem zákona jsou vcelku spokojené jak šumavské obce, tak oba kraje, na jejichž území se park rozkládá. "Myslím si, že v návrhu je prostor pro vědu i pro život. Je to dobré kompromisní řešení," řekl ČTK radní Jihočeského kraje pro životní prostředí Karel Vlasák (ODS).
Také Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka současný návrh prý vnímá jako východisko, které by mělo vyhovovat všem stranám. "Důležité je, že se v tom předkládaném návrhu zákona najdou v úměrném postavení obyvatelé Šumavy i ochranáři přírody," řekl ČTK Hůlka.
Plzeňský kraj loni navrhl vlastní návrh zákona o šumavském parku, ten ale odmítla vláda právě s tím, že její ministr připravuje vlastní návrh. "Jsem přesvědčen, že náš návrh zákona je lepší. Na druhou stranu je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše a návrh ministra je lepší než to, co je na Šumavě teď," konstatoval pro ČTK radní Plzeňského kraje pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD). K návrhu nicméně má drobné výhrady, například v tom, kdo má mít na starosti péči o les, nebo síť cest, které budou pěším turistům přístupné, a to i v prvních zónách.
"Možná nejsou všichni účastníci se vším úplně spokojeni, ale vnímáme, že na přípravě zákona přímo pracovalo více než třicet lidí s různými názory," uvedl pro ČTK náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek. Podle něj bude správa parku tyto dohody dodržovat a bude je všemi možnými způsoby podporovat.
reklama
NP Šumava ve středu spustí registraci na splouvání Teplé Vltavy
Nejvíce lesů v Jihočeském kraji je na Českokrumlovsku
Šumavský národní park loni vytěžil meziročně víc dřeva, hlavně kůrovcového