"Dupot" vyznavačů geocachingu pomůže ohroženým druhům v jihočeských pískovnách

Oblíbená kratochvíle mnoha turistů, geocaching, při kterém lidé v přírodě pátrají po ukrytých schránkách se zápisníkem a "pokladem", může kromě zábavy pomoci ohroženým druhům. Častá návštěvnost a kroky turistů totiž dokáží zabránit zarůstání plochy. Sdružení Calla ve spolupráci s entomologem proto tento rok připravilo v jižních Čechách dvě nové cesty za schránkami. Za nápadem využít v ochraně přírody sešlap od turistů stojí vítězný tým středoškolské ekologické olympiády.

Některé vzácné druhy živočichů a rostlin potřebují ke svému životu suchá a slunná místa, oblíbily si proto třeba bývalé lomy nebo pískovny. Problémem je, že tato stanoviště často rychle zarůstají a ohrožené organismy z nich mizejí. „Biologové už dlouho vědí, že mnoha druhům rostlin, hub i živočichů prospívá určitá míra narušování jejich stanoviště,“ vysvětluje Jiří Řehounek z Cally.

Tam, kde nedochází k přirozeným disturbancím, musí ochránci přírody narušovat lokalitu uměle, což ale stojí čas a peníze. Možná to ale jde zařídit jednodušeji, stačí spojit příjemné s užitečným. „Geocaching by mohl ukázat tato zajímavá místa lidem a zároveň téměř zadarmo zajistit narušování formou sešlapu,“ vysvětluje Jiří Řehounek přínos geocachingu ochraně přírody.

Calla ve spolupráci s entomologem Oldřichem Nedvědem, který se geocachingu dlouhodobě věnuje, nově ukryla jednu vyhledávanou schránku, tzv. „kešku“, v pískovně Lžín na Soběslavsku. Připravila i minisérii pěti schránek s názvem Borovanské pískovny, která hledající přivede k Pískovně u Žemličky, jílovické Pískovně Na zastávce a Pískovně Třebeč. První internetové ohlasy lidí, kteří už schránky tzv. „ulovili“ jsou podle jejich zakladatelů velice pozitivní.

Nápad využít geocaching v ochraně přírody vznikl při loňském celostátním kole ekologické olympiády středoškoláků, které proběhlo v jižních Čechách. Studenti tehdy řešili v terénu praktický úkol, jak co nejlépe ochránit přírodu starého kamenolomu. Využít geocaching tehdy napadlo vítězný tým z pražského sdružení Arachné, který soutěžil ve složení Lucie Studená, Jasna Simonová a Klára Daňková.

„Tehdy jsem seděl v porotě hodnotící studentské projekty a nápad s „keškami“ zaujal nejen mě. Proto jsme se rozhodli vyzkoušet ho v praxi. Ukážeme tak lidem zajímavá místa, která by třeba jinak minuli bez povšimnutí, a zároveň svým dupáním budou chránit přírodu. To je dobrá kombinace, ne?“ říká Jiří Řehounek.

Okolí schránek bude letos sledovat také pracovní skupina Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU, aby vyhodnotila skutečný dopad sešlapu na rostlinná společenstva.

Své vlastní schránky uložila do přírody už dříve i CHKO Poodří. NP Podyjí či ČSOP ve Vlašimi pořádaly v minulosti exkurze spojené s hledáním schránek. Geocaching se tak stává už oficiální součástí chráněných míst. Pouze je podle odborníků třeba, aby k němu přistupovaly zodpovědně obě strany, vyznavači geocachingu i ochranáři.

Ne všem místům totiž sešlap a velká návštěvnost prospívá. Někdy se naopak zakladatelé nových schránek dostávají s ochranou přírody do konfliktu. To když nevědomky schránku umístí do míst mimo stezky, kam je vstup zapovězen, nebo kde přítomnost mnoha lidí ruší zdejší živočichy. Ochránci přírody ve Žďárských vrších například před třemi lety řešili případ, kdy byla schránka umístěna ve skalách pouhé dva metry od krkavčího hnízda. Na druhou stranu se ale právě ze vzkazů, které nechali hledači ve schránce, ochránci dověděli o tom, kdy bylo hnízdo obsazeno, psala tehdy ČTK.

---

reklama

---