http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/globalni-zakaz-gmo-dobro-neprinese-tvrdi-vyzkumnici-z-indiany
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Globální zákaz GMO dobro nepřinese, tvrdí výzkumníci z Indiany

18.11.2016 01:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Globální zákaz GMO by prý vedl jednak ke zvýšení průměrné ceny potravin a bokem by ještě přispěl do atmosféry Země jednou miliardou tun oxidu uhličitého.
Globální zákaz GMO by prý vedl jednak ke zvýšení průměrné ceny potravin a bokem by ještě přispěl do atmosféry Země jednou miliardou tun oxidu uhličitého.
Hned několik mezinárodních organizací, které se věnují aktivní ochraně životního prostředí, si vytyčilo za svůj programový cíl celosvětové potlačení a zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. Studie zemědělských a ekonomických specialistů z Univerzity Purdue ve státě Indiana přináší nevšední pohled na svět budoucnosti, ve kterém by se takový cíl podařilo naplnit.
 

Závěry této práce, které byly na konci října uveřejněny i v oborovém žurnálu Environmental Protection, však nepatří mezi potěšující. Výzkumníci z Purdue nechali stranou diskuzi o tom, zda GMO plodiny dobré jsou či nikoliv, jen vyčíslili celkovou uhlíkovou bilanci spojenou s jejich hypotetickým globálním zákazem. Výsledek? Globální zákaz GMO by vedl jednak ke zvýšení průměrné ceny potravin a bokem by ještě přispěl do atmosféry Země jednou miliardou tun oxidu uhličitého. Tedy zhruba čtvrtinou celkové emisní produkce celé Evropy. Jak k takovým číslům přišli?

Ke stanovení hodnot využili ekonomicko-environmentální model, který srovnával dopady produkce běžných nemanipulovaných plodin, například kukuřice, sóji, bavlny, s těmi, které geneticky modifikovány jsou. Z ekonomického hlediska pak přechod od GMO k přírodnějším variantám znamená průměrné zvýšení ceny potravin o 0,27 po 2,2 %, v závislosti na tom kterém regionu (a koncentraci polí s GMO plodinami). Asi nepřekvapí, že nejrazantnější zvýšení ceny potravin by dopadlo na ty nejchudší země, nikoliv na Evropu nebo Spojené státy americké.



Univerzita v Purdue také vychází z toho, že ať už jsou GMO jakékoliv, vyznačují se vyšší produktivitou na jednotku osázené plochy. Rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po potravinách by tedy muselo kompenzovat konvenční zemědělství, a to zvýšením podílu obdělávané plochy. A spolu s tím také vyšší mírou převodu luk, pastvin a lesní půdy na zemědělskou půdu. Tento přechod by, opět v závislosti na tom kterém regionu, vyústil v uvolnění velkého množství uhlíku dosud vázaného v půdě a vegetaci. A kdyby na zákaz GMO plodin nedošlo a zůstal by zachován současný trend?

Při setrvalém mírném růstu (který odpovídá současnému trendu ve Spojených státech) GMO plodin, by globální emise ze zemědělství poklesy o cca 0,2 miliardy tun oxidu uhličitého a bylo by možné 800 000 hektarů obdělávané půdy převést z polí na louky a lesy. Celý tento paradox shrnuje jeden z autorů, profesor zemědělské ekonomiky Wally Tyner takto: „Mnoho z těch skupin, které brojí proti GMO, se současně hlásí k boji za snižování globálních emisí. Nedochází jim ale, že obojí současně není možné. Pěstování GMO plodin je pro zemědělství vysoce efektivním způsobem, jak snižovat vlastní emise.“

Spojené státy americké, ve kterých se ve státě Indiana nachází i Univerzita Purdue, mají svůj postoj ke GMO „vyřešený“. Hypotetická rizika pěstování a konzumace GMO pro lidi i životní prostředí tu nezávisle na sobě prozkoumaly tři kontrolní a regulační instance. Nejprve provedlo rozsáhlou expertízu Ministerstvo zemědělství, následně věc prošetřil federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a pak ještě jednou celou problematiku kriticky zhodnotili specialisté z Úřadu pro ochranu životního prostředí (EPA).

I když jsou za jiných okolností tyto státní organizace často ve vzájemném rozporu, v případě geneticky modifikovaných plodin dospěly ke shodě. GMO lidem ani životnímu prostředí neškodí. Spojené státy se tak staly „globálním lídrem“ v produkci a vývozu GMO. Jak by se proměnila globální ekonomika, kdyby byl celosvětový zákaz GMO přeci jen zaveden do praxe? Tyner spolu s kolegou ekonomem Farzadem Taheripourem, proto vytvořili model GTAP-BIO (Global Trade Analysis Project), který pomohl konkrétní dopady vyčíslit.

„Spojené státy by na tom bity nebyly, protože zákaz by jen zvedl cenu našeho vývozu,“ říká Taheripour. „Odnesla by to ale Čína, největší světový dovozce. Jejich ztráta by činila okolo 3,63 miliard dolarů. A jejich snaha nahradit dovoz vlastní produkcí by znamenala výrazné ohrožení kvality života místních obyvatel a další narušení životního prostředí.“ Globální zákaz GMO by si také vyžádal dalších 3,1 milionů hektarů zemědělské půdy, kvůli kompenzaci úbytku produkce. Tyner k tomu ještě dodává: „Taková změna by se nedotkla bohatých zemí, ale dopadla by bohužel na ty nejchudší. Ve Státech utrácí průměrná domácnost za potraviny v průměru 10 % příjmů. V rozvojových zemích ale až 70 %. To na ně by globální zákaz GMO dopadl nejhůře.“

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

18.11.2016 15:01
Jak to, že "závěry nepatří potěšující"? Za prvé, tato studie jen znovu (po sté) potvrdila známá fakta o výrazně příznivějším vlivu GMO na přírodu, ve srovnání s klasickým zemědělstvím nebo dokonce s tzv. biozemědělstvím, jehož globální zavedení by znamenalo významnou devastaci životního prostředí. Za druhé, pokud se alespoň někdo dokáže vyhnout tlaku zelené hysterie a z prstu vycucaný lží, šířených zločineckými organizacemi jako grýnpís, tak to potěšující samozřejmě je.
Odpovědět
JM

Jan Mach

18.11.2016 20:49
Nic není černobílé. Je rozdíl mezi genetickou manipulací v rámci rostlinných genů (obdoba tradičního šlechtění plodin, ale s rychlejším výsledkem) a vnášením genů cizího původu (bakterálního, virového), ke kterému by za obvyklých okolností nemohlo dojít - tam si o přínosu a bezpečnosti nejsem vůbec jistý.
Odpovědět
sv

19.11.2016 23:54 Reaguje na Jan Mach
Černobílá je z prstu vycucaná špína, kterou se zelení fanatici snaží, bez ohledu na fakta, nakydat na GMO. Těmi fakty je například to, že v přírodě dnes na denně dochází k horizontálnímu přenosu genů z bakterií nebo virů, a to za zcela obvyklých okolností. Nejen rostliny ale i živočichové včetně lidí mají ve své DNA zabudovány geny, které jsou bakteriálního nebo virového původu. Tvrdit že v přírodních podmínkách nemůže dojít k přenosu DNA z viru na rostlinu, znamená být nevzdělaným hlupákem. Možná to bude pro vás šok, ale všude kolem vás, vodě, vzduchu i zemi jsou miliardy tun bakteriální a virové DNA, nemluvě o té virové a bakteriální DNA co je uvnitř vás. K přenosu do vašeho genomu může dojít kdykoliv. Vlastně jste pro životní prostředí nebezpečný organismus. Grýnpísácká úderka si na vás už brousí zuby.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist