AV ČR: Genomické šlechtění rostlin by výrazně pomohlo s produkcí potravin
Genomicky šlechtěné plodiny mohou pomoct s produkcí potravin v situaci, kdy v důsledku klimatických změn v současnosti ubývá orné půdy a roste počet lidí na planetě. V rozhovoru, který ČTK zaslala Akademie věd ČR (AV ČR), to uvedla předsedkyně akademie Eva Zažímalová. Genomicky šlechtěné plodiny jsou odolnější proti suchu i škůdcům a méně náročné na půdu, mohou získat také lepší výživové vlastnosti. V EU využití takových plodin doposud není možné, ale tento týden europoslanci podpořili mírnější regulaci právě pro některé rostliny upravené pomocí těchto nových technik.
"Dalo by se říct, že současné odrůdy lidstvu už nestačí. Je potřeba mít techniku, která zrychlí kroky šlechtění. Za změnu se postavily i vědecké kapacity," řekla Zažímalová. Nové cílené a kontrolovatelné techniky a genomicky modifikované potraviny podle ní čelí dezinformacím. "Vždy je na místě předběžná opatrnost, ale to neznamená dát všechno k ledu. Pro přírodu jsou daleko větším nebezpečím invazní druhy," dodala.
Zažímalová poukázala na to, že ve Spojených státech se pěstují modifikované plodiny roky bez problémů, nestávají se z nich invazní druhy ani díky dané genové výhodě. Plodiny by díky genomické modifikaci byly méně náročné na vodu, uměly by lépe využívat přírodní podmínky, zajistily větší výnosy a předvídatelnost sklizně, uvedla. "Pro lidi by to znamenalo menší energetickou náročnost, lepší ekonomickou kondici a životní prostředí," řekla.
Změna pravidel u genomicky šlechtěných potravin by otevřela cestu především k užívaní metody CRISPR-Cas9, tedy takzvaných molekulárních nůžek. Podle Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR návrh povolení v EU obsahuje možnost upravovat až tři různé pozice v jednom genu. Možnosti jsou podle něj velmi široké a techniky budou vycházet z potřeb zemědělců a šlechtitelů, aby se zacílilo na nejpalčivější problém, kterým bude nejspíše rezistence vůči různým onemocněním.
"V průběhu 20. století jsme používali různé chemikálie a gama záření – z velkého množství materiálu jsme vybírali nejvhodnější potomky. Byl to nákladný a zdlouhavý proces, který nikdy nevyčistil potomstvo od jiných mutací. Tady cílíme velmi přesně na danou oblast a v ideálním případě to bude jediná pozice v dědičné informaci, kterou pozměníme," uvedl Pečinka.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
No pomohlo. A omezilo herbicidy, pesticidy... No ale...
Odpovědět
Každý člověk třeba jen s minimálním povědomím o biologii tohle ví už dávno. GMO se ale bohužel snaží zničit protivědecké nátlakové skupiny, třeba Greenpeace.
Odpovědět
co to melete? Polovina zemědělství pracuje s biologicky mrtvou půdou. Tohle jí rozhodně nepomůže a jinak, Evropy vymírá, na co potřebuje více? Na to, aby jsme podpořili více žaludků v Africe? Podívejte se do toho Bruselu, jak podvázalo zemědělství.
Odpovědět
Myslíte, že ti mladí svobodní muži (kromě jiného) jíst nepotřebují?
Odpovědět
Do bruselu? CHtěl jsi říct do paříže. SOučasný idiotský stav eu zemědělcí, tedy dotace na zcela nekonkurenceschopné hraní si na písečku je francouzský vynález.
Tušíš vůbec kolik se dováží GMO sojí, bez kterého by evropský dobytek pochcípal? Netušíš.
Odpovědět
když se nám tak daří s potravinami ,můžeme se víc a víc množit a likvidovat další půdu i lesy, nepotřebujeme je a bude i víc místa pro lidi,cesty, haly atd.
to je ta správná udržitelná cesta
Odpovědět
No jo. Ale pak budeme muset jíst geny. A to my, ekologicky založení jedinci, nechceme.
Odpovědět
1*** Varování: konzumace genů škodí zdraví (doporučení eu).
Odpovědět
Hlavně by se mělo pracovat s půdou a na snad nejlepší zemědělské půdě nestavět logistická centra nebo satelitní městečka, nebo chtít vlastnit nehospodařit ale brát tučné dotace. Zemědělství nepotřebuje GM, ale řádnou a cílenou péči a podporu od státu. Vždyť i my jsme byly v řadě produktů ještě nedávno téměř soběstační. Proč myslíte že demonstrují zemědělci napříč evropou? V podstatě a zjednodušeně, aby mohli řádně hospodařit, aby jim stát a hlavně politici EU neházeli klacky pod nohy. Klimatickou změnu člověk neovlivní, ta prostě nastane, tak je potřeba vytáhnout hlavu z "pomatených ekoklimateorií o podílu člověka a EU speciálně" a připravovat se na změny v jednotlivých pásmech i lokalitách....
Odpovědět
Aha, takže tady máme zemědělce aka vyplňovače žádostí o dotace. Jednou je "tučných dotací" blé a hned v druhé větě je potřeba "podpory od státu". Realitou je, že jestli má být zemědělství konkurenceschopné, nezávislé na dotacích, dostatečně výkonné a zároveň šetrné k přírodě, tak jiná cesta než GMO neexistuje.
Odpovědět
Vy jste tu všichni úplně zmagořili. Co to melete? Ročně se vyhazují tisíce tun potravin, a vy chcete zvyšovat výnos? Ničíte půdu a biodiverzitu, a místo nápravy chcete zasahovat do základního kódu života, aby ten tvor (spíš netvor) vydržel v tom hnusném, poškozeném prostředí?
Je fakt tak těžké vypnout ego, přestat chtít se do všeho srát a všechno řídit, a místo toho začít věci napravovat a nakládat se svým životem a světem kolem zodpovědně? Dokonalá ukázka lidské arogance. Lidi škodí sobě, svým vztahům, svému zdraví, úplně všemu čemu jen mohou, ale jim to nestačí, oni úplně stejný přístup potřebují aplikovat stále dokola, v naději, že JEDNOU to přece musí vyjít! Jenže ono to nevyjde a jednou poserete nevratně úplně vše. Technokratičtí antopocentristé. Do pekla s váma, fakt.
Odpovědět
|
|
Meziresortní rada má zrychlit šlechtění rostlin pomocí genomických technik
Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé genomicky upravené rostliny
Výborný: EU se nejspíše neshodne do voleb na genomických technikách šlechtění
