Gorily východní rychle vymírají. Kvůli občanských válkám a těžbě koltanu

Tempo, jakým mizí ze světa poslední zástupci poddruhu gorily východní (G. beringei graueri), nabylo děsivých obrátek, a pokud má být jejich záchrana vůbec kdy úspěšná, bude zapotřebí znásobit dosavadní úsilí. Referuje o tom aktuální zpráva organizace Wildlife Conservation Society. Dnes žije v džunglích na území Demokratické republiky Kongo (DRC) 3800 goril východních. Jsou poslední, nikde jinde už nejsou. O situaci goril východních informuje ScienceDaily.

Gorily východní jsou velmi dobře prozkoumaným druhem, alespoň pokud jde o příčiny ohrožení. Na jejich katastrofickém poklesu nese díl viny nelegální lov pro maso, ztráta původního prostředí a ve své podstatě i vleklé občanské války a místní konflikty. A přestože občanské války vnímáme jako lidskou tragédií, ve své podstatě uspíšily rychlost vymírání goril. V průběhu posledních dvaceti let se jejich počet snížil o 77 %.

Ještě v roce 1995 bychom jich napočítali 17 000, ale to už v sousední Rwandě zuřila genocida. Statisíce hladových uprchlíků vzalo za vděk i gorilami. O rok později se občanská válka rozpoutala i v DRC, nepokoje trvající do roku 2003 si v celém regionu vyžádaly na 5 milionů lidských obětí. Spolu s tím, jak jednotlivé vlády zemí v důsledku revolucí a kmenových čistek ztrácely kontrolu nad vlastním územím, komplikovala se i situace goril.

Do výčtu příčin smrtelného ohrožení goril patří ještě jedna položka, která se týká vyspělého světa. Zásadním problémem goril i místních lidí je totiž koltan. Koltan, neboli kolumbit-tantalit, což je kovová ruda, jež nachází široké uplatnění v moderních technologiích. Neobejde se bez něj nikdo, kdo vyrábí a používá mobilní telefony, digitální fotoaparáty, čtečky a notebooky. Na území Konga se přitom nachází 80 % veškerých světových zásob tohoto kovu. Kutat koltan znamená pro místní přežít. Současně to ale znamená pracovat v nelegálních dolech uprostřed džungle pod dohledem ozbrojených rebelů a živit se tím, co nabízí okolí. Třeba i 200 kilogramů vážícími samci goril východních.

Jejich teritorium je totiž poměrně malé (400-800 hektarů) a jsou na něm snadno dostopovatelné. Těžba koltanu i lov goril často probíhá přímo na území národních parků a místní strážci nejsou s to zabránit polovojenským ozbrojencům v jejich počínání. Mezinárodní ochranářské organizace (ICCN, WCS, nebo Fauna&Flora International) se spolu s místními partnery shodují na řešení gorilí krize. Už jen výčet jednotlivých kroků vedoucích k záchraně ale nedává gorilám moc nadějí.

Podle ochranářských organizací je nutné právně vymezit a zajistit hranice přírodní rezervace Itombwe a gorilí rezervace Punia, dále aktivně potírat nelegální těžbu koltanu na území národních parků, prosadit těžbu na legální bázi a podpořit licencovanou těžbu, respektující životní prostředí goril. Důležité, ale náročné bude odzbrojení polovojenských milicí v regionu. Snazší by měla být podpora strážců národních parků chránících gorily a jejich prostředí. Systémově bude potřeba najít alternativní zdroje příjmů pro místní obyvatele (jiné, než nelegální těžba koltanu). A v neposlední řadě zapůsobit na výrobce mobilních technologií, aby si zajistili odběr koltanu jen z legálně provozovaných dolů, jejichž zaměstnanci se nepodílí na pytlačení goril.

---

reklama

---