Tiskové zprávy
ČPU: Kogenerace zajišťuje teplo i elektřinu pro největší aquapark v ČR
19. května 2010 | ČPU
Dnes, 19. května, pořádá od 13 hodin Česká plynárenská unie (ČPU) seminář na téma Kogenerace v hotelu Aquapalace Praha. Součástí semináře je od 15 hodin prohlídka kogenerační jednotky a jejího „velína“ v největším aquaparku u nás. Seminář zahájí nový prezident České plynárenské unie pan Oldřich Petržilka. Kromě zástupců státní správy, např. pana Stanislava Trávníčka z Energetického regulačního úřadu, vystoupí i zástupci podnikatelské sféry - pan Tomáš Bičák z RWE Plynoprojekt a Jan Jindra ze společnosti Pražská plynárenská. Příspěvek přislíbil i pan Roman Mašika, přední expert na problematiku kogenerací z ČKD, pan Robert Choleva ze společnosti TEDOM, která vyrábí a provozuje kogenerační jednotky na zemní plyn a paní Olga Solaříková, ředitelka sdružení Cogen Czech. Technický ředitel aquaparku Čestlice pan Roman Šmíd seznámí všechny účastníky s fungováním kogenerační jednotky v praxi.
Kogenerace představuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. V klasických elektrárnách se pro výrobu elektřiny využije pouze asi 30 % energie obsažené v palivu a vzniká velké množství tepla, které se bez využití odvádí. Kogenerační jednotka vyrábí elektřinu podobným způsobem jako klasická elektrárna, ale oproti klasickým elektrárnám využívá vzniklé teplo k vytápění a snižuje tak spotřebu paliva i finanční prostředky potřebné na jeho nákup. Zatímco celková účinnost klasických kondenzačních elektráren se tedy pohybuje kolem 30 - 40%, u kogenerační jednotky lze dosáhnout až 90%-ní celkové účinnosti.
EU vydala v roce 2004 Směrnici 2004/8/EC "O podpoře tzv. vysoce účinné kogenerace", která byla v roce 2006 implementována do národní legislativy ČR. Součástí úhrady za odebranou elektrickou energii je i částka určená pro podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a kombinované výroby elektřiny a tepla. Při splnění podmínek stanovených platnými předpisy má provozovatel kogenerační jednotky právo na příspěvek k ceně elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, a to jak pro elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou sám spotřebuje. „Kogenerační jednotky lze využít téměř všude“, říká Oldřich Petržilka, prezident ČPU. „Mohou to být hotely, penziony, obchodní domy, nemocnice, internáty, administrativní budovy, školy, komunální výtopny, bazény, prádelny, aquaparky, lázně, široké uplatnění nacházejí i v chemickém a papírenském průmyslu“, dodává. „Kogenerace je nejefektivnější využití primární energie v jednom technologickém řetězci. Znamená, že z jednoho energetického zdroje můžete objekt vytápět, v létě případně i klimatizovat, ale vždy přitom vyrábíte elektrickou energii.“
„Při porovnání nákladů na provoz kotelny na vytápění a nákup elektrické energie s náklady na provoz kogenerační jednotky bylo po zavedení v roce 2002 v areálu PP a.s. v Michli ušetřeno 1 308 tisíc korun“, říká Jan Jindra z PP a.s.
„Dnes zásobujeme elektrickou energií a teplem asi 1,3 tisíce bytů, kogenerační jednotky máme především v bytových komplexech“, říká Tomáš Bičák z RWE Plynoprojektu.
Vzhledem k tomu, že spotřeba tepla během dne kolísá, zabírají největší prostor tzv. akumulátory tepla, což jsou ocelové tepelně izolované nádrže, které během nočního období akumulují teplo a ráno dokážou pokrýt zvýšenou spotřebu teplé vody. Výkon a tím i velikost kogenerační jednotky pro dodávky tepla domácnostem je dána požadavkem na velikost odběru teplé vody. Zpravidla bývá o velikosti 3 x 2 metry.
Vysoce lukrativním řešením při stoupajících cenách energií je tzv. mikrokogenerace pro soukromé nemovitosti. S mikrokogenerací poháněnou zemním plynem se mohou vlastníci domů spolehnout na komfortní, hospodárné a vůči klimatu šetrné energetické zásobování.
„Kogenerace se zemním plynem je navíc technologií ekologickou, protože spalováním zemního plynu vzniká daleko méně oxidu uhličitého a další obvyklé emise jsou minimální nebo nulové,“ dodává Oldřich Petržilka.
Kogenerační kalkulačku, kolik, uspoříte, najdete na
http://kogenerace.tedom.cz/kogeneracni-kalkulacka.html
Schéma kogenerace: http://www.ptas.cz/informace_o_dodavce_tepla/schema-kogenerace
Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla je zakotvena mimo jiné v energetickém zákoně (§ 32) a zemní plyn pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je osvobozen od daně ze zemního plynu (ekologická daň), pokud je vyrobené teplo dodáváno domácnostem. Pro kogenerace existují také možnosti získání dotace v rámci operačního programu Podnikání a inovace v rámci podpory EKO energie a v operačním programu Životní prostředí v prioritní ose 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí.
Některé příklady využití kogeneračních jednotek spalující zemní plyn v ČR
Bytové domy Praha 4 - Zálesí a Praha 8 - Troja
Bytový dům s cca 550 bytovými jednotkami v Zálesí je vybaven kogenerační jednotkou o elektrickém výkonu 150 kWe. Ta zajistí v průběhu roku přes 85 procent elektrické spotřeby domu, veškeré teplo pro přípravu teplé vody a třetinu tepla pro vytápění (zbytek tepla pro vytápění dodá střešní plynová kotelna). Zemní plyn pokryje celkovou spotřebu všech potřebných energií z 97 procent ! Pro obyvatele domu je příjemné, že kogenerační jednotka dodává i při zvyšujících se cenách zemního plynu levnější teplo, než mají lidé v okolních objektech, které jsou zásobovány teplem z levného tuzemského uhlí (teplo z Mělníka).
Objekt RWE Transgas v Malešicích
Pokud objekt, většinou komerčního charakteru, vyžaduje i chlad, pak kogenerační jednotka nabízí rovněž elegantní řešení. Teplo produkované v letním období kogenerační jednotkou lze v absorpčním zařízení převést na chlad. Takový systém můžete nalézt v sídle firmy RWE-Transgas v Praze. Zde pracují dvě kogenerační jednotky o výkonu 150 kWe, které v létě chladí a v zimě topí.
Západočeská plynárenská v Plzni
Západočeská plynárenská nechala instalovat v roce 1998 kogenerační jednotku v Plzni do svého sídla a výsledek je příjemně překvapil. Zařízení, které vyrábí teplo, chlad a elektřinu (tzv. trigenerace) je téměř bezhlučné, a kromě finančních úspor jsou zde samozřejmě i přínosy ekologické.
Městské a sídlištní výtopny v Praze, Brně, Žďáru nad Sázavou, Třebíči, Ivančicích, dále hotely, nemocnice, penziony, průmyslové podniky, plovárny a zimní stadiony
Kogenerační jednotky jsou známé například z nemocnic, kde tvoří záložní zdroj pro případ výpadku elektřiny ze sítě. Využívají se i k přihřívání venkovních bazénů mimo zimní období (což umožní prodloužení letní sezóny o dva měsíce, případně eliminuje vlivy nepříznivého počasí během léta). Je možné je najít v desítkách městských či sídlištních výtopen (v Praze, Brně, Žďáru nad Sázavou, Třebíči, Ivančicích aj.), jsou i všude tam, kde je potřeba teplo celoročně, jako jsou hotely, nemocnice, penziony, průmyslové podniky, plovárny či zimní stadiony.
Z dalších: aquapark Bohumín, bazén Boskovice, bazén Brno, bazén Česká Třebová, aquapark Čestlice, bazén Frenštát pod Radhoštěm, bazén Horažďovice, aquapark Jihlava, centrum Babylon Liberec, bazén Lučenec, bazén Nový Jičín, bazén Prachatice, bazén Rožnov pod Radhoštěm, lázně Velichovky, bazén Vyškov, aj.
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas v roce 1994, jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. 16 let své existence věnovala ČPU rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti plynárenství a představování zemního plynu jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva odborné i laické veřejnosti. Věnuje se také významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. Jednou z aktivit ČPU je i podpora stlačeného zemního plynu pro dopravu (CNG) jak v osobní, tak zejména v městské a příměstské autobusové dopravě. ČPU dnes sdružuje 16 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., NET4GAS , s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VEMEX s.r.o., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. Na mezinárodní úrovni ČPU zastupuje české plynárenství v organizaci EUROGAS.
Pro více informací kontaktujte ČPU, paní Markétu Schauhuberovou na adrese Novodvorská 82/803, 142 00 Praha 4, tel: +420 241 027 874, e-mail: schauhuberova@cpu.cz
Kogenerace představuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. V klasických elektrárnách se pro výrobu elektřiny využije pouze asi 30 % energie obsažené v palivu a vzniká velké množství tepla, které se bez využití odvádí. Kogenerační jednotka vyrábí elektřinu podobným způsobem jako klasická elektrárna, ale oproti klasickým elektrárnám využívá vzniklé teplo k vytápění a snižuje tak spotřebu paliva i finanční prostředky potřebné na jeho nákup. Zatímco celková účinnost klasických kondenzačních elektráren se tedy pohybuje kolem 30 - 40%, u kogenerační jednotky lze dosáhnout až 90%-ní celkové účinnosti.
EU vydala v roce 2004 Směrnici 2004/8/EC "O podpoře tzv. vysoce účinné kogenerace", která byla v roce 2006 implementována do národní legislativy ČR. Součástí úhrady za odebranou elektrickou energii je i částka určená pro podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a kombinované výroby elektřiny a tepla. Při splnění podmínek stanovených platnými předpisy má provozovatel kogenerační jednotky právo na příspěvek k ceně elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, a to jak pro elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou sám spotřebuje. „Kogenerační jednotky lze využít téměř všude“, říká Oldřich Petržilka, prezident ČPU. „Mohou to být hotely, penziony, obchodní domy, nemocnice, internáty, administrativní budovy, školy, komunální výtopny, bazény, prádelny, aquaparky, lázně, široké uplatnění nacházejí i v chemickém a papírenském průmyslu“, dodává. „Kogenerace je nejefektivnější využití primární energie v jednom technologickém řetězci. Znamená, že z jednoho energetického zdroje můžete objekt vytápět, v létě případně i klimatizovat, ale vždy přitom vyrábíte elektrickou energii.“
„Při porovnání nákladů na provoz kotelny na vytápění a nákup elektrické energie s náklady na provoz kogenerační jednotky bylo po zavedení v roce 2002 v areálu PP a.s. v Michli ušetřeno 1 308 tisíc korun“, říká Jan Jindra z PP a.s.
„Dnes zásobujeme elektrickou energií a teplem asi 1,3 tisíce bytů, kogenerační jednotky máme především v bytových komplexech“, říká Tomáš Bičák z RWE Plynoprojektu.
Vzhledem k tomu, že spotřeba tepla během dne kolísá, zabírají největší prostor tzv. akumulátory tepla, což jsou ocelové tepelně izolované nádrže, které během nočního období akumulují teplo a ráno dokážou pokrýt zvýšenou spotřebu teplé vody. Výkon a tím i velikost kogenerační jednotky pro dodávky tepla domácnostem je dána požadavkem na velikost odběru teplé vody. Zpravidla bývá o velikosti 3 x 2 metry.
Vysoce lukrativním řešením při stoupajících cenách energií je tzv. mikrokogenerace pro soukromé nemovitosti. S mikrokogenerací poháněnou zemním plynem se mohou vlastníci domů spolehnout na komfortní, hospodárné a vůči klimatu šetrné energetické zásobování.
„Kogenerace se zemním plynem je navíc technologií ekologickou, protože spalováním zemního plynu vzniká daleko méně oxidu uhličitého a další obvyklé emise jsou minimální nebo nulové,“ dodává Oldřich Petržilka.
Kogenerační kalkulačku, kolik, uspoříte, najdete na
http://kogenerace.tedom.cz/kogeneracni-kalkulacka.html
Schéma kogenerace: http://www.ptas.cz/informace_o_dodavce_tepla/schema-kogenerace
Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla je zakotvena mimo jiné v energetickém zákoně (§ 32) a zemní plyn pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je osvobozen od daně ze zemního plynu (ekologická daň), pokud je vyrobené teplo dodáváno domácnostem. Pro kogenerace existují také možnosti získání dotace v rámci operačního programu Podnikání a inovace v rámci podpory EKO energie a v operačním programu Životní prostředí v prioritní ose 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí.
Některé příklady využití kogeneračních jednotek spalující zemní plyn v ČR
Bytové domy Praha 4 - Zálesí a Praha 8 - Troja
Bytový dům s cca 550 bytovými jednotkami v Zálesí je vybaven kogenerační jednotkou o elektrickém výkonu 150 kWe. Ta zajistí v průběhu roku přes 85 procent elektrické spotřeby domu, veškeré teplo pro přípravu teplé vody a třetinu tepla pro vytápění (zbytek tepla pro vytápění dodá střešní plynová kotelna). Zemní plyn pokryje celkovou spotřebu všech potřebných energií z 97 procent ! Pro obyvatele domu je příjemné, že kogenerační jednotka dodává i při zvyšujících se cenách zemního plynu levnější teplo, než mají lidé v okolních objektech, které jsou zásobovány teplem z levného tuzemského uhlí (teplo z Mělníka).
Objekt RWE Transgas v Malešicích
Pokud objekt, většinou komerčního charakteru, vyžaduje i chlad, pak kogenerační jednotka nabízí rovněž elegantní řešení. Teplo produkované v letním období kogenerační jednotkou lze v absorpčním zařízení převést na chlad. Takový systém můžete nalézt v sídle firmy RWE-Transgas v Praze. Zde pracují dvě kogenerační jednotky o výkonu 150 kWe, které v létě chladí a v zimě topí.
Západočeská plynárenská v Plzni
Západočeská plynárenská nechala instalovat v roce 1998 kogenerační jednotku v Plzni do svého sídla a výsledek je příjemně překvapil. Zařízení, které vyrábí teplo, chlad a elektřinu (tzv. trigenerace) je téměř bezhlučné, a kromě finančních úspor jsou zde samozřejmě i přínosy ekologické.
Městské a sídlištní výtopny v Praze, Brně, Žďáru nad Sázavou, Třebíči, Ivančicích, dále hotely, nemocnice, penziony, průmyslové podniky, plovárny a zimní stadiony
Kogenerační jednotky jsou známé například z nemocnic, kde tvoří záložní zdroj pro případ výpadku elektřiny ze sítě. Využívají se i k přihřívání venkovních bazénů mimo zimní období (což umožní prodloužení letní sezóny o dva měsíce, případně eliminuje vlivy nepříznivého počasí během léta). Je možné je najít v desítkách městských či sídlištních výtopen (v Praze, Brně, Žďáru nad Sázavou, Třebíči, Ivančicích aj.), jsou i všude tam, kde je potřeba teplo celoročně, jako jsou hotely, nemocnice, penziony, průmyslové podniky, plovárny či zimní stadiony.
Z dalších: aquapark Bohumín, bazén Boskovice, bazén Brno, bazén Česká Třebová, aquapark Čestlice, bazén Frenštát pod Radhoštěm, bazén Horažďovice, aquapark Jihlava, centrum Babylon Liberec, bazén Lučenec, bazén Nový Jičín, bazén Prachatice, bazén Rožnov pod Radhoštěm, lázně Velichovky, bazén Vyškov, aj.
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas v roce 1994, jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. 16 let své existence věnovala ČPU rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti plynárenství a představování zemního plynu jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva odborné i laické veřejnosti. Věnuje se také významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. Jednou z aktivit ČPU je i podpora stlačeného zemního plynu pro dopravu (CNG) jak v osobní, tak zejména v městské a příměstské autobusové dopravě. ČPU dnes sdružuje 16 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., NET4GAS , s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VEMEX s.r.o., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. Na mezinárodní úrovni ČPU zastupuje české plynárenství v organizaci EUROGAS.
Pro více informací kontaktujte ČPU, paní Markétu Schauhuberovou na adrese Novodvorská 82/803, 142 00 Praha 4, tel: +420 241 027 874, e-mail: schauhuberova@cpu.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
