Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách

Biotopové stromy mají velký význam a je chvályhodné a správné je nechávat. A tak jako se les obnoví po požáru, ještě rychleji tomu je s výsadbou po těžbě.

Je to Greenpeace. Ekologisti. Ti tolerují a podporují pouze oheň. Pak je teprve možné sledovat sukcesi. Moje žabičky a ještěrky, stejně jako Vaši ptáčkové jsou jim u zadele.

Je to sice mimo téma, ale včera jsem pozoroval na Opavsku v jednom
starém břidlicovém lomu výra se dvěma mláďaty. V okolí bylo plno
peří z krkavců a tak mu fandím jako někomu, kdo má více rozumu než
ochranáři, když reguluje ty krkavce. Snad se mu oni nepomstí na mláďatech, ale ve dne je pečlivě hlídá. Včera se už výřata hřála
na slunci a byl to úchvatný pohled. Ti výři tam hnízdí 40 let a to cca 100 metrů od trempského tábořiště v naprosté shodě a toleranci.
Víkendová posezení u ohně a kytar výra vůbec nevyvedou z míry,
protože z pátku na sobotu podle čerstvého peří ulovil krkavce a
nakrmil s ním mladé. Jezdíme tam v tuto dobu 40 let a pouze dvakrát
tam nehnízdil, takže soužití slušných návštěvníků přírody a zvířat
je možné a nemusí to být pouze o zákazech vstupu do přírody. Je to
o míře rušení na které je evidentně výr za ty roky zvyklý, protože
by asi tuto lokalitu opustil a nehnízdil na stejné římse pod tím
převisem 40 let.

Hornímu Jiřetínu a Litvínovu přeju, aby se UNESCO podařilo. Zkušenost ze zápisu už tu je.

Myslím, že všechny stromy není třeba nechat spadnout a shnít. Bučiny jsou stejnověké a proředění zvýší biodiverzitu. Je sice otázka, co je dle LČR proředění, ale rozumné není na škodu. Navíc, je třeba vyhlásit aspoň CHKO, lépe NP.

To, že jsou stromy v úrovni a na pohled stejné ještě neznamená, že mají i stejný věk. Rozdíl ve věku může být 20 až 40 let. No a může být i více než 60 let +. Bohužel někteří nepochopí, že na pohled nemusí být mezi 100 a 200 letým stromem žádný rozdíl.

Rozdíl 20 let u stoletého lesa je pod úroveň diskuse i biodiverzity. Když to nerozeznáte vy, tak ani ti ptáci a brouci.

Já nepsal dvacet. Já psal 20 až 40 let a zmínil 60+. To je také pod úroveň?
To samé bylo na Šumavě kdy se nechaly sežrat kůrovcem údajně stejnověké porosty. Tam ty rozdíly ve věku byly ještě větší.

Souhlas. LČR už vloni na tamté lokalitě předvedly, co je dle nich rozumné proředění...

Jste zcela zjevně energetik, a ne ekolog. Biodiverzita je úhlavní nepřítel ekologistů. Proč si myslíte že ekologistům vadí zvěř? Protože roznášejí semena v trusu, a starají se tak o biodiverzitu. Proto ji nenávidí, a je nutné ji zlikvidovat.

Pokud se nejedná o chráněné území, nechal bych to na majiteli, jestli dá přednost zpracování stromu dřevokaznými houbami nebo pilou.

ono je potřeba zachovat genofond. Strom v Jeseníkách není to samé co v Krušných horách.

Já si myslím, že když naši předci vysazovali ty "unikátní bučiny", tak to
nebylo proto, že vysazují budoucí prales, protože by do nich vysazovali i
jiné dřeviny než buky. Bylo to pouze o zadání majitelů, kterou dřevinu tam,
či tam preferovat podle zájmu o její dřevo. Pokud hospodářský bukový les
budete těžit s ponecháním některých stromů ze zápoje, tak si je třeba vždy
uvědomit, že je to strom ze zápoje, kde byl chráněn okolními stromy a že
když to tak nebude, tak bude ohrožen hlavně větrem. Buk z hustého porostu
je zcela jiný, než solitér odněkud z louky a nebo alespoň buk z okraje lesa.
Povinné pokusy ponechat několik stromů ze zápoje na nově osázené pasece je
často úspěšné do prvého většího větru, ale to už bývá potom jeho pádem
zničená oplocenka a někdy i sazenice, když tam vnikne zvěř dříve, než se
oplocenka opraví. Pokusy jsou to mnohdy hloupé, protože totéž zvládnou
i okolní nevykácené porosty plnící požadované funkce stařešinů v mladém
lese. Chce to pouze kácet méně plošně a sázet šachovnicově různé druhy
stromů v různých věkových kategoriích. V mém okolí se tak děje a tak se
tu střídá hektar 10 let starých borovic s hektarem 20 letých dubů, nebo
s hektarem 30 letých buků. Pak zase hektar 40 letých olší a nebo dubů
starých 100 let. Každý ten hektar je monokultura s kvalitními kmeny a
přitom je jako celek les pestrý jak druhově, tak věkově. Pestrost se
tak cyklicky mění od paseky, přes mladý porost a tyčovinu po hustý
les kvalitního dřeva. V každém porostu se vyskytuje něco jiné včetně
bylin a živočichů. V oplocenkách mají někteří ptáci klid od některých
predátorů a staré stromy z okrajů mají po vykácení stromů ze zápoje
daleko větší stabilitu, než strom z prostředku porostu. Bohužel vidím
to i tak černě, protože pokud má uhlí v teplárnách a elektrárnách
nahradit plyn a ŠTĚPKA, tak se z lesů stanou pouze plantáže biomasy.
Nahradit uhlí štěpkou bude znamenat znásobit její produkci a to nelze
jinak, než nahradit kvalitu kvantitou na daleko větší ploše, než dosud.
Úlitbou ekologům bude pár nových rezervací, NP a zbytek bude plantáží
na výrobu štěpky pro energetiku. Proto to prosazování samovýsevů bez
dalších pěstebních zásahů, aby byla produkce biomasy co nejlevnější.
Bez práce to SAMO vyroste a za pár let vytěží. No a tak pořád dokola
jako na poli s kukuřicí dokud se nevyplundrují z půdy živiny. Už jsem
tu psal o plantáži japonských topolů, kde po dvou těžebních cyklech
rostly na vysílené půdě pouze bezcenné pruty a vlastník ji načerno
hnojí obsahem žumpy, aby mu tam narostlo alespoň dříví do krbu.