Muzejníci vylovili z Ohře prehistorický obří amonit
Amonit o průměru 70 cm „vylovený“ z vod Ohře u obce Křesín patří k typickým zástupcům druhohorního (jurského a křídového) moře. Jeho příběh tedy započal již před více než 90 miliony let. Vedl aktivní způsob života, v prastarém moři patřil mezi dravce, živil se rybami a drobnými vodními živočichy. Někomu by mohl svým vzhledem připomínat křížence chobotnice a šneka. Typická pro něj totiž je spirálově zavinutá vápnitá schránka, ze které vyčnívalo tělo s chapadly.
„Po odumření se schránka amonita stala součástí mocných jílovitých a vápnitých uloženin původního mořského dna. Po velmi dlouhém období, kdy byl amonit pohřben v sedimentech, se z hlubin geologických vrstev dostala již zkamenělá schránka opět na zemský povrch. Shodou náhod byli letos jedinci tohoto druhohorního hlavonožce objeveni opět pod vodní hladinou, tentokrát však ne mořskou, ale říční,“ poznamenala geoložka muzea Zuzana Vařilová.
Dlouhý pobyt na dně řeky dal zkamenělině zabrat. Vodní proud ji zbrousil z jedné strany téměř na poloviční tloušťku. Ulitou pak procházely trhliny vzniklé v kamenném dnu řeky. Muzejníci ji proto vydobyli z křehké opuky říčního dna po kusech. Po převozu do Muzea města Ústí nad Labem se části amonitů nejdříve museli pozvolna vysoušet. V laboratoři je potom konzervátor Jiří Belis odborně očistil od povrchových nečistot, zejména nánosů zelených řas, a sestavil do původního tvaru. Šlo doslova o „silovou modelařinu“, některé části amonita vážily i po vysušení až 15 kg (celá schránka pak kolem 70 kilogramů). „A to je ten menší z nich... Kolegové muzejníci vylovili ještě jednoho o deset centimetrů většího, ten se však rozpadl ještě na více kusů a jeho restaurování stále probíhá,“ okomentoval aktuální situaci Jiří Belis.
Čerstvé nálezy amonitů o průměru 80 a 70 cm se staly největšími exempláři tohoto dravého mořského hlavonožce v geologických sbírkách muzea. Jejich novým životem budou teď prezentace a výstavy. Pro další generace návštěvníků i badatelů se stanou dalším z dokladů dávné historie naší Země. Zásluhu na tom mají i nálezci Eva Vokurková a Jaroslava Vogelová z Křesína, kteří se o svůj objev podělili prostřednictvím ústeckých muzejníků s širokou veřejností.
reklama
Písečný červ podobný těm z filmu Duna existoval mnohém déle, než vědci mysleli
Vědci popsali chování páru termitů před 40 miliony lety, našli je v jantaru
Kdo má rád hodně staré lískové oříšky? Archeologové třeba