Národnímu parku Šumava je dnes 25 let
Na NP Šumava na německé straně navazuje NP Bavorský les (240 km2), na české straně je obklopen CHKO Šumava. NP Šumava je největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě (lesy zabírají zhruba 80 procent rozlohy parku). Na území parku se nachází rozvodí Severního (Vltava) a Černého moře (Dunaj). Park leží v nadmořské výšce od 570 m n. m. (údolí Otavy u Rejštejna) po 1378 m n. m. (Plechý), na jeho území jsou tři z pěti ledovcových šumavských jezer (Plešné, Laka, Prášilské).
V NP Šumava je sedm obcí - Borová Lada, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Prášily, Srní, Stožec; celkem zde trvale žije asi 1200 obyvatel.
CHKO Šumava tvoří ochranné pásmo NP, má rozlohu 990 km2. Na jejím území jsou některé zvláště cenné části Šumavy - čtyři národní přírodní rezervace (Černé a Čertovo jezero, Boubín, Bílá strž, Velká niva) a několik desítek přírodních rezervací a přírodních památek (celková plocha zvláště chráněných území v CHKO přesahuje 60 km2, což je zhruba šest procent plochy CHKO); na území CHKO, které se člení na čtyři zóny ochrany, leží i většina přehradní nádrže Lipno.
O způsobu péče o Národní park Šumava a zejména lidské zásahy v jeho lesích se vedou dlouholeté spory. Jejich symbolem se stal zejména osud stromů, napadených lýkožroutem. Zatímco jedna skupina odborné veřejnosti i laiků prosazuje, aby se takové stromy těžily i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, druzí chtějí ponechat les přirozenému vývoji. Různí ředitelé NP z posledních let zastávali oba přístupy.
Předloni na jaře byl vytvořen nový plán péče o NP Šumava na dobu tří let, přičemž tento dokument ještě dokončil bývalý ředitel Jiří Mánek (odvolaný koncem dubna 2014) a schválil jej i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle plánu měla mít bezzásahová oblast 23 procent, to znamená zhruba 16 tisíc hektarů. To se však nelíbilo vědcům ani ekologům, kteří požadovali rozšířit divočinu až na polovinu území parku. S plánem péče ale nesouhlasili ani představitelé obcí, v červenci 2014 proto podalo pět obcí žalobu na ministerstvo životního prostředí. Pražský městský soud poté ministerstvu nařídil, aby plán péče o park na léta 2014 až 2017 zrušilo. Loni v únoru Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí a potvrdil výrok pražského městského soudu.
Postavením parku se zabývají i zákonodárci. Senátoři dokonce v červnu 2014 přijali zvláštní zákon o Národním parku Šumava. Sněmovna ho však zamítla už v prvním kole projednávání s tím, že poslanci upřednostňují předpokládané uzákonění parku novelou zákona o ochraně přírody, kterou slíbil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle ministra by novela, která je nyní projednávána ve Sněmovně, mohla platit od ledna 2017.
reklama
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů