https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nase-spotreba-masa-nici-planetu-rika-wwf-resenim-by-mohlo-byt-krmit-dobytek-hmyzem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Naše spotřeba masa ničí planetu, říká WWF. Řešením by mohlo být krmit dobytek hmyzem

23.10.2017 01:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Příště méně toho masa, ať můžeme zmenšit pole.
Příště méně toho masa, ať můžeme zmenšit pole.
Britská pobočka Světového fondu pro ochranu přírody (WWF UK) představila na začátku října materiál, který se týká dopadů konzumace masa na životní prostředí. Byť jsou publikované informace vztaženy spíše k obyvatelům Velké Británie, její závěry se týkají prakticky všech. Produkce živočišných bílkovin se totiž neobejde bez pěstování rostlinného krmiva a tento model není prý dlouhodobě udržitelný. Píše o tom například server Mongabay.
 

Zpráva britské WWF s dramatickým titulkem „Chuť k destrukci“ přitom nepopírá zásadní důležitost a význam živočišných bílkovin ve výživě člověka. Upozorňuje ale na to, že minimálně Britové konzumují masa více, než je zdrávo. O kolik? Britské zdravotnické směrnice pro výživu hovoří o tom, že průměrný denní příjem proteinů dospělé osoby by neměl přesahovat 55 gramů. Realita je ale jiná a konzumovaný průměr se dnes pohybuje mezi 64-88 gramy na den. Zhruba tedy o třetinu více. A 37 % z tohoto podílu tvoří živočišné bílkoviny. Proč je to problém?

„Lidé už mají určité povědomí o tom, jak se jejich masitá strava odráží na znečištění vod a půdy, stejně jako že způsobuje nárůst emisí skleníkových plynů,“ říká Duncan Williamson, vedoucí oblasti výživy ve WWF. „Méně už se ale ví o tom, že skutečně největší problémy plynou z produkce rostlinných krmiv pro tato zvířata.“ V lidské stravě nezastupitelné živočišné bílkoviny totiž „nerostou na stromech“. Skot, drůbež, ryby i prasata musí být nejprve vykrmeny rostlinnou stravou. A ta je do krajnosti náročná, pokud jde o zábor půdy.

Pokud by Britové konzumovali jen doporučené maximum 55 gramů bílkovin za den, mohli by si britští zemědělci teoreticky dovolit snížit rozlohu obdělávané půdy o 13 %. Nevypadá to extrémně, ale rozdíl lze připodobnit k polím o rozloze celého hrabství Yorkshire. Tedy asi 11 900 kilometrů čtverečních. O tolik by v britské krajině pak mohlo třeba být více „neprodukční“ vegetace, kdyby její obyvatelé jedli maso s jistou umírněností.

WWF se nebojí velkých čísel, a tak zmiňují i globální příklad. Pokud by se omezení o 13 % týkalo celého světa, zemědělské půdy by mohlo být až o 650 milionů hektarů méně. Tedy plocha o polovinu větší, než kterou dnes zabírá celá Evropská unie. WWF UK dále upozorňuje na to, že apetit Britů po mase vedl v posledních desetiletích k vyhynutí 33 druhů živočichů, ať už na doma nebo v zahraničí. Produkce živočišných bílkovin, stejně jako rostlinného krmiva, je totiž globální záležitostí.

Pole, která jsou zapotřebí k pěstování krmiva pro drůbež, skot, ryby či prasata, zabírají stále větší území, ze kterého vytlačují původní druhy živočichů. A k dokreslení celého obrazu je zapotřebí pochopit, že většina zemědělské produkce se dnes odehrává v těch ekologicky nejvíce ceněných územích. „Pěstování krmiv ohrožuje biodiverzitu v Amazonii, povodí Konga, jihoamerickém cerradu a v okolí Mekongu,“ říká Duncan.

Farmáři po celém světě dnes ve velkém sází sóju. Ta je z hlediska produkce rostlinných krmiv pro zvířata perspektivní. „Pokud ale bude trend zvýšené poptávky po živočišných bílkovinách pokračovat, budou v roce 2050 muset zemědělci pěstovat o 80 % více sóji, než v roce 2010,“ dodává Duncan. A takový přístup je z dlouhodobého hlediska a dostupné plochy neudržitelný. Trend růstu spotřeby živočišných bílkovin se přitom zdá nezvratitelný.

Britové dnes sní v přepočtu na osobu dvojnásobek masa, než v roce 1960. Ročně okolo 25 kilogramů kuřecího a 19,7 kilogramů masa. A ve světě? Zatímco v roce 1960 představovala drůbež 15 % globální spotřeby masa a masných výrobků, v roce 2012 už to bylo 32 %. V Asii, Evropě i ve Spojených státech tak zamířilo 41,5 % vypěstovaných krmivářských plodin k nasycení hladové drůbeže v chovech. Vepři si vyžádali dalších 30 %, a o 4 % z krmivářské produkce se přihlásily i rybochovná zařízení.

A jaká řešení WWF UK nabízí? Předně, omezit osobní spotřebu masa, alespoň na doporučené minimum. Bez živočišných bílkovin to ale úplně také nepůjde, a proto se snaží navrhnout „udržitelný“ alternativní model krmivářské výživy hospodářských zvířat. Například krmiva obsahující významný podíl proteinů získaných z hmyzu. Jejich chov totiž zdaleka nevyžaduje takový zábor půdy, jako zemědělská produkce sóji. Hmyz je velmi bohatý na proteiny. Velkokapacitní pěstování hmyzu by navíc neprodukovalo tolik skleníkových plynů. Jisté řešení představují i krmiva z mořských řas, které jsou v zásadě nenáročné na živiny a prostor.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KL

Katka Linke

23.10.2017 06:00
A proč dobytek? Hmyz je hodnotnější bílkovina než hovězí maso. A mouční červi v karamelu jsou moc chutní, jak dokládají moji studenti, které tímto sem tam provokuji. Kdo ví, co budeme jíst za 100 let? Hovězí to ale nejspíš nebude. A nebo možná to in-vitro vypěstované.:-)
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

30.10.2017 11:46
To zase nějaký "chytrolín", totálně odtržený od reality, dostal grant a honem musel něco vypotit. Problém je přesně opačný, tedy snižování živočišné výroby, od plyšáku likvidujeme živočišnou výrobu, nemáme zvířata, a tedy ani kejdu, chlévskou mrvu jako klíčovou organickou hmotu, kterou musíme půdě vrátit. Půda pak se jen zhutňuje a nemá humus, přestává být úrodnou, je splachována a ztrácí absorbční schopnost. A tohle nahrazujeme tunami chemie, které půdu dále ničí. Z půdy mizí bakterie, hmyz, žížaly a stává se z ní jen mrtvý držák kořenů. Tedy potřebujeme přesný opak, tedy obnovení živočšné výroby, každý kdo si dá stejk z lokální krávy pomáhá zemědělcům. Takto to funguje tisíciletí myslet si že vše doženu chemií a bude to trvale udržitelné, je nesmysl.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist