Návrat vlků rozděluje Francii

Francouzské ministerstvo životního prostředí představilo letos v únoru veřejnosti svůj nový plán: podpořit vlčí populace na území země. A to jak jejich důslednou ochranou, tak i dosud zvažovanými reintrodukcemi. Cíl? Do pěti let dosáhnout počtu 500 vlků. Pochopitelně, ne všichni jsou z toho nadšení. Píše o tom Independent.co.uk.

Pařížskou pětiletku francouzského ministra životního prostředí Nicolase Hulota odsuzují hlasitě zvláště někteří zemědělci a chovatelé hospodářských zvířat. Obávají se výrazných ztrát, které by vlci na jejich majetku mohli způsobit. A zpochybňují, že vláda bude schopná případné stržené kusy finančně či jinak kompenzovat. Hulotův tým přitom neskrývá, že s vlky v krajině přibude problémů, a že sami zemědělci budou muset přispět k jejich řešení. Například pořizováním elektrických ohradníků kolem pastvin nebo pořizováním pasteveckých psů. Na taková opatření jim prý bude vláda schopná přispět, ale nikoliv už na vyplácení škod, pokud se před vlky chránit sami nebudou.

Plán „návratu“ vlků je přitom částečnou reakcí na přímé stížnosti chovatelů hospodářských zvířat. Vláda dosud kompenzovala jejich ztráty, ale jen na jihu země. Sem se vlci dostali v devadesátých letech minulého století z italských Alp. A jejich počty, z dohadovaných 70-180 kusů, rychle narůstaly. Postupně ale šelmy pronikaly do jiných regionů, například Pyrenejí. „Papírově“ v nich jejich existence potvrzena nebyla, a tak za oprávněné nebyly uznány ani požadavky zemědělců o náhradu škod. Chovatelé hospodářských zvířat mimo jih země se cítili být znevýhodněni. Výsledkem je aktuální iniciativa ministerstva životního prostředí, která „přizná“ vlky všude, ale bude za to od zemědělců něco chtít. To, aby se do ochrany svých zvířat sami aktivně zapojili.

Tak to ostatně dělali i jejich předchůdci v 19. století (až do roku 1930, než byli vlci ve Francii vyhubeni). Hulot zatím pracuje s nejistými čísly, a z nich vychází i poněkud „nejisté“ sliby. Na základě zoologického průzkumu by se dnes ve Francii mělo vyskytovat něco kolem 360 vlků. Pokud budou požívat výhod plošné ochrany, jejich populace může narůst do pěti stovek i za méně než pět let. Ministr ale nechce úplně „divoký“ návrat vlků, a proto přislíbil i pravidelnou regulaci početních stavů. Minimálně do roku 2019. Ta by měla každoročně postihnout 10 % obnovující se populace. Odstřely by přitom cíleně směřovaly na vlky, kteří budou zemědělcům a chovatelům hospodářských zvířat „dělat potíže“.

Tím samozřejmě nepotěšil příznivce vlčího návratu z řad ochránců přírody. Každoroční odstřel 10 % populace, která má podle odhadů narůstat tempem 12 %, působí poněkud obrácenou logikou. Navíc Hulot, pravděpodobně aby si rozhádané zemědělce usmířil, povolil ke konci loňského roku zrychlený odstřel čtyřiceti kusů, čímž „pětiletku“ zřetelně oddálil. Možná tím učinil jen přesvědčivou odpověď k dvanácti tisícům vlky stržených ovcí za loňský rok. Ministr Hulot, stejně jako jeho kolega ministr zemědělství Stephane Travert, přitom musí balancovat na velmi tenké hraně: je totiž zapotřebí současně chránit vlky i zemědělce. Stávající politické klima v zemi z nich obou dělá ohrožené druhy, a proti „nebezpečným“ vlkům navíc stojí letité předsudky.

---

reklama

---