Nejcennější je v Brdech bezlesí, říká přírodovědec před vyhlášením CHKO

Dnešní Brdy, to jsou rozsáhlé lesy a několik ploch bezlesí. A právě těchto několik ploch je z přírodovědeckého hlediska to nejcennější, co se v plánované chráněné krajinné oblasti nachází. „Nechtěným experimentem jsme vytvořili velmi vzácné plochy, které bychom tu jinak neměli,“ říká přírodovědec Ondřej Sedláček. Armáda tu svou činnosti zakonzervovala i nově vytvořila jedinečné lokality, které přejí vzácným druhům rostlin i živočichů.

„Bezlesí tu má dvojí charakter,“ popisuje Ondřej Sedláček, zoolog z Přírodovědecké fakulty UK. Ten první reprezentují zaniklé vesnice Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín nebo Hrachoviště, tedy plochy, které vojáci už jako bezlesí převzali. V Brdech se zakonzervoval stav krajiny z 20. let 20. století. Bývalá políčka nepoznala chemii, pesticidy ani umělá hnojiva. Nebyla odvodňována, v Brdech jsou proto dosud podmáčené louky, na kterých rostou například silně ohrožené kosatce sibiřské.

Z dnešního pohledu je ale podle Ondřeje Sedláčka ještě zajímavější druhý typ bezlesí - plochy, které vojáci zbavili lesního porostu až svojí činností. „My máme dnes všechno nalinkované – tohle je louka, tohle pole, tohle les,“ popisuje Ondřej Sedláček. Legislativa pak přesně říká, jak se o daný typ území starat, například do kdy zalesnit paseku. Na přechodové biotopy, jakými jsou křovinaté pastviny, rozptýlená zeleň nebo světlé lesy, tak nezbývá v krajině místo. Kromě vojenských prostorů.

Pojezdy tanků, dopady střel – disturbance vzniklé na různých místech a v různém čase – vytvořily velmi heterogenní krajinu. Na dopadových plochách nezřídka docházelo k požárům, které jsme jinak z krajiny vytlačili, připomíná Ondřej Sedláček. Přitom třeba vřesoviště s požáry počítají, jinak jim hrozí zarůstání.

Přítomnost tanků prospívala i živočichům. Těžká technika za sebou zanechávala podle Ondřeje Sedláčka mozaiku různě velkých tůní. V mělkých a teplých tůňkách našly místo vhodné k životu ohrožené kuňky žlutobřiché. Ve vysychajících loužích přežívá kriticky ohrožený korýš listonoh letní. Za jeho rozšíření v Brdech může ostatně také armáda. Právě vojáci ho sem podle slov Ondřeje Sedláčka pravděpodobně přivezli na podvozcích techniky z Milovic.

Po odchodu armády ale hrozí, že jedinečné plochy zmizí. Nahradit drsnou „péči“ o krajinu armádní technikou bez vojáků půjde jen náhradními prostředky. Plochy je na jednu stranu potřeba ponechat přirozenému vývoji, na druhou stranu čas od času vyčistit od náletu, spásat nebo vypalovat. Pojezdy vojenské techniky mohou za určitých přesně stanovených podmínek podle vědce nahradit offroady, čtyřkolky a motokros.

Naopak hospodářské lesy, které se rozkládají na drtivé většině území Brd, nejsou podle Ondřeje Sedláčka z přírodovědeckého hlediska samy o sobě ničím výjimečné. Důležitá je však pro ochranáře jejich rozloha, která by mohla poskytnout dostatečně velký životní prostor a klid živočichům s velkými nároky na plochy biotopů, např. velkým lesním ptákům, kopytníkům nebo šelmám. „CHKO není jen o ochraně druhů, ale i o uchování krajinného rázu, který může být sám o sobě zajímavý,“ připomíná přírodovědec. V Brdech se teď nachází zhruba 270 km2 bez trvalé přítomnosti člověka, a to je věc, které si podle Ondřeje Sedláčka musíme ve středoevropské krajině vážit.

Vojenský újezd v Brdech vznikl ve 20. letech 20. století. Navrhovaná CHKO Brdy zahrnuje kromě většiny vojenského prostoru také volně přístupnou oblast Třemšínska v jižní části Brd.

---

reklama

---