Po milovických pastvinách se prohání už čtrnáct hříbat divokých koní

Letos se narodilo divokým koním na milovických pastvinách čtrnáct hříbat. Jako poslední z nich přišel na svět dnes potomek klisny Kylin. Dvanáct hříbat pobíhá na starší pastvině u Milovic, dvě v lokalitě na Travinách u Benátek nad Jizerou. Otcem jedenácti hříbat je hřebec Northcroft Firestarter, který se už ujal role učitele a školí svoje potomky, sdělil Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.

Množství času, které milovická hříbata věnují hře, podle odborníků potvrzuje, že výborně prospívají, protože právě hra je jedním z ukazatelů dobré životní pohody zvířat. Chování dospělých zvířat vůči těm mladým se liší v závislosti na pohlaví, zjistili vědci. „Zatímco klisny hříbata ignorují či ,umravňují`a za přílišnou dotěrnost je trestají hrozbami či slabým kousnutím, hřebec je mírnější a skutečně se i účastní her," popisuje Kateřina Dudová z Jihočeské univerzity vztahy k hříbatům ve stádě.

Zejména mladí hřebečci od otce pozorně kopírují také jeho chování. „Hřebec zde tedy působí i jako vzor, potažmo učitel. Velmi dobře je to ilustrováno napodobováním nahánění klisny, ke kterému se dva hřebečci pravidelně připojují a otce těsně následují,“ říká Kateřina Dudová. Toto chování podle ní ukazuje na schopnost koní sociálně se učit i na důležitost přítomnosti samce pro vývoj mladých hřebců a naučení chování, které se od klisen odkoukat nemohou.

Zájem mladých klisen o hřebce je zatím velmi vlažný a spočívá především ve vzájemném očichávání. Výjimkou je nejstarší, nevlastní hříbě, klisnička Samhain. Ta byla několikrát pozorována s Northcroft Firestarterem při lokomoční hře, tedy společnému prohánění se po pastvině, uvádí Kateřina Dudová vztahy k hříbatům ve stádě. „Samhain byla dlouho na pastvině jediným hříbětem a pravděpodobně si proto vytvořila s nevlastním otcem unikátní vztah, neboť byl jediným členem stáda ochotným ke hře,“ vysvětluje Kateřina Dudová.

Nepotvrdily se tak podle chovatelů obavy, že hřebci nevlastní potomky nepřijmou. Chování samců na obou pastvinách je i k potomkům klisen Sgurr, Thujy a Foxtrot, které přijely březí už z Británie, bez problémů. „Případy, kdy hřebec zraní, či zabije cizí hříbě, takzvaná infanticida, jsou naštěstí spíše ojedinělé. Zřejmě i díky poměrně nedávno objasněné antiinfanticidní strategii klisen, které, ač březí s jiným samcem, jsou ochotny pářit i se současným vůdcem harému a tak ho ,ošálit`," uvádí Kateřina Dudová. Toto chování bylo pozorováno i na obou středočeských pastvinách.

Bývalý vojenský prostor v Milovicích je prvním místem na světě, kde společně žijí a rozmnožily se tři druhy velkých evropských savců. Kromě divokých koní žijí v rezervaci také zubři a zpětně šlechtění pratuři. Na dvou pastvinách o celkové rozloze 160 hektarů nyní v rezervaci žije 30 dospělých divokých koní, 6 dospělých praturů a osm dospělých zubrů. Také těm se dnes ráno narodilo páté mládě. Celkový počet mláďat v rezervaci se s dnešním přírůstkem zaokrouhlil na čísle dvacet.

---

reklama

---