https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/miliony-korun-usetri-majitelum-pozemku-pastva-divokych-koni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pastva divokých koní ušetří majitelům pozemků miliony korun

2.9.2021 17:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
V pastevních rezervacích se objevují i vzácné druhy rostlin.
V pastevních rezervacích se objevují i vzácné druhy rostlin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků v Milovicích a Národním parku Podyjí ušetří vlastníkům pozemků každý rok miliony korun, které by museli vydat na jejich údržbu. Údaj vypočítala ochranářské společnost Česká krajina na základě oficiálního ceníku Ministerstva životního prostředí.
 

„Když jsme před lety odhadovali, že plošné zavedení pastvy velkých kopytníků by mohlo ušetřit státnímu rozpočtu miliardy korun za péči o krajinu, šlo o teoretické údaje. Praxe potvrzuje, že úsporný potenciál této metody je opravdu velký,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Pastevní rezervace tak podle České krajiny zkvalitňují a zároveň zlevňují péči o českou přírodu. Zároveň na projektu spolupracují vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky a dalších vědeckých a univerzitních institucí, které o vlivu pastvy na přírod shromažďují poznatky použitelné i jinde.

V bývalém vojenském prostoru Milovice a v Národním parku Podyjí zajišťují v současnosti velcí kopytníci pastevní management na ploše 418 hektarů. Vlastníkům pozemků tak jen v letošním roce ušetřil 15 milionů 48 tisíc korun. Údaj vychází z oficiálního ceníku Ministerstva životního prostředí pro rok 2021, který stanovuje náklady na zajišťování extenzivní pastvy na 30 000 korun na hektar. Zároveň u chudých trávníků, kam spadají i rezervace v Milovicích a Podyjí, počítá s dalšími nutnými náklady ve výši 20 procent. Pastva divokých koní tak vlastníkům pozemků na každém hektaru šetří 36 000 korun. Společnost Česká krajina totiž poskytuje všem majitelům pozemků pastvení management zdarma. Za deset let udržitelnosti projektů tak vlastníci jen v těchto dvou lokalitách mají ušetřit na 150 milionů 480 tisíc korun.

Pastevní rezervace tak podle České krajiny zkvalitňují a zároveň zlevňují péči o českou přírodu.
Pastevní rezervace tak podle České krajiny zkvalitňují a zároveň zlevňují péči o českou přírodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Největší úspory rezervace velkých kopytníků podle České krajiny přináší Středočeskému kraji, kterému letos ušetří 5,4 milionů korun, a Agentuře ochrany přírody a krajiny, která letos ušetří 5,3 milionu. Za deset let divocí koně a další velcí kopytníci ušetří Středočeskému kraji zhruba 54 milionů a Agentuře ochrany přírody a krajiny přibližně 53 milionů korun.

Přítomnost rezervace pomáhá zhodnocovat pozemky v majetku veřejných institucí také v dalších ohledech. Jen letos ochranářská organizace financovala odstranění stavební suti, černých skládek a dalšího materiálu v bývalém vojenském prostoru za stovky tisíc korun. Z toho za 250 000 korun na pozemcích Agentury ochrany přírody a krajiny a za 550 000 korun na pozemcích Středočeského kraje.

Pastva velkých kopytníků tak spojuje nízké náklady s kvalitní péčí o krajinu. „Její předností je jak rychlost obnovy původně degradovaných ploch, tak pestrá a jemná mozaika biotopů, kterou velcí kopytníci vytvářejí a následně udržují. Ve skutečnosti jsou náklady, které velcí kopytníci šetří, ještě výrazně větší. V rámci pastvy totiž jaksi mimoděk realizujeme i další managementová opatření, jako je strhávání či narušování drnu, vytváření a obnova tůní, péče o dřeviny, odstraňování náletu, instalace hnízdních budek pro ptáky a podobně. Jen hodnota odstranění náletu a narušování, úklidu klestu či strhávání drnu, které jsme od začátku projektu v roce 2015 realizovali na milovických pastvinách, se dle ceníku ministerstva pohybuje v řádu několika milionů korun,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Proměna prostředí před pastvou a po ní.
Proměna prostředí před pastvou a po ní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká krajina

Obtížně se vyčíslují úspory za péči o dřeviny, které jsou rovněž součástí pravidelné péče o pastevní rezervace. Ty zahrnují například probírky náletu, úpravy průjezdních a průchozích profilů dřevin uvnitř i vně pastvin, či zakládání oplocenek pro mladé stromky. Jedná se přitom o stovky ošetřených dřevin ročně.

Další úspory představují zásahy, které se díky pastvě velkých kopytníků nemusejí vůbec realizovat. Dobrým příkladem je vyhrabání takzvané stařiny, tedy mrtvé travní či bylinné biomasy. Velcí kopytníci totiž stařinu ochotně odstraňují během zimní pastvy. Náklady na vyhrabání stařiny jsou přitom 22 tisíc na hektar. Jen jednorázové odstranění stařiny by přitom v rezervacích vyšlo na 9 milionů a 196 tisíc korun.

Rezervace velkých kopytníků z Milovic a Národního parku Podyjí navíc přispívají ke zlevňování péče o krajinu také v jiných částech České republiky. „V posledních letech jsme poskytli přírůstky z našich rezervací v hodnotě 4,5 milionu korun dalším neziskovým organizacím jako podporu při zakládání nových rezervací od západních Čech až po Moravskoslezský kraj. Z našich zkušeností přitom vyplývá, že cena zvířat tvoří zhruba polovinu nákladů potřebných k založení pastevní rezervace,“ upozornil Dalibor Dostál.

Rezervace velkých kopytníků ukazují výrazný úsporný potenciál nejen v oblasti finanční, ale i personální. „Zjednodušeně řečeno, pět lidí při zaměstnání dokáže zajišťovat management 418 hektarů, což je pro zajímavost rozloha tří průměrných zemědělských podniků v České republice, se všemi zaměstnanci, budovami a technikou,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Právě kvůli spojení úspory nákladů a zajištění nejlepší dostupné péče o krajinu se o zřízení rezervace velkých kopytníků zajímají také další veřejné instituce, například některá města, chráněné krajinné oblast nebo národní parky.

Hra hřebce s hříbětem.
Hra hřebce s hříbětem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Velkou výhodou pastvy velkých kopytníků je její dlouhodobá účinnost a udržitelnost. Když je pastva velkých kopytníků na určité lokalitě zavedena, může tam s minimálními náklady fungovat prakticky neomezeně dlouho. „Po počáteční investici do elektrických ohradníků, napajedel a podobně, jsou pak každoroční náklady nesrovnatelně nižší než u technických opatření jako například kosení a pastva hospodářských zvířat. U technických typů managementu krajiny sice počáteční náklady mohou zdánlivě nižší, avšak ta samá péče o stejné území je každoročně nákladnější, protože ceny práce a materiálů trvale zdražují,“ zmínil Miloslav Jirků.

S tím souvisí dlouhodobá účinnost pastvy velkých kopytníků. „Trvá prakticky neomezeně dlouho, zatímco technické typy managementu, ať už kosení či pastva hospodářských zvířat, se musí každý rok za stále více peněz opakovat,“ uvádí Jirků.

V případě, že jsou z nějakého důvodu tato technická opatření přerušena, vymizí jejich pozitivní dopad do dvou let od posledního zásahu. Nekosená či nepasená louka zkrátka za tu dobu zaroste agresivními druhy trav a bylin a ztratí část své biologické hodnoty. „Pastva velkých kopytníků je tak ve srovnání s technickými postupy nejen nejpřirozenějším, ale také dlouhodobě nejhospodárnějším nástrojem péče o krajinu. Nepodléhá totiž každoročnímu nárůstu cen. Zároveň platí, že pastva velkých kopytníků není vhodná pro malé rezervace. Ty budou na technických zásazích závislé vždy. I jim však může pastva velkých kopytníků významně pomoci, jelikož dokáže vytvářet úspory, které může ochrana přírody využít na péči o menší území,“ uzavřel Miloslav Jirků.

Kromě přímých finančních úspor přinesla rezervace velkých kopytníků pro Českou republiku také výrazný nepřímý profit. Rezervace se stala světově nejsledovanějším českým projektem posledních let, o kterém opakovaně referovala prestižní média na pěti kontinentech, včetně prestižních listů jako New York Times, Washington Post, BBC nebo Der Standard.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

2.9.2021 13:19
Ježíš, to je zase blábol.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:25 Reaguje na Hunter
Bláboly tady píšete Vy a Vám podobní, článek vychází z poznatků skutečných vědců z ústavů Akademie věd ČR a vysokých škol a ne nějakých samozvanců...
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

2.9.2021 15:11
nejsem schopen posoudit to ekonomické vyhodnocení, ale co vidím na vlastní oči je enormní zvýšení biodiverzity, po kterém se dnes tak volá. Jen více takových "projektů" do naší krajiny !
Odpovědět
Hu

Hunter

2.9.2021 16:23 Reaguje na Robert Jirman
Bývalá manželka měla 2 koně, pustila je do bývalého zarostlého sadu. Můžu vás ubezpečit, že k žádnému zvýšení biodiverzity nedošlo ani náhodou, zato k nárustu kopřiv a jitrocele enormně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.9.2021 16:46 Reaguje na Hunter
Ke koním by nevadilo přidat pár ovcí, koza.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.9.2021 16:59 Reaguje na smějící se bestie
Ano, destrukce by šla ještě rychleji.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.9.2021 17:45 Reaguje na Hunter
Že by ?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

2.9.2021 20:29 Reaguje na Hunter
jeďte se tam mrknout
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.9.2021 07:13 Reaguje na Robert Jirman
Teď se likviduje kleč ve vrcholových partiích Krkonoš. Nešlo by tam vypustit stádo slonů a ti by to spásli ? Kolik peněz by se ušetřilo a ještě zvedl turistický ruch. Jinak koníci pěkní. Už se ví , co s nimi , až jich bude moc a v ČR nebudou plochy zdarma ? Ochutnáme je ?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.9.2021 07:53 Reaguje na Petr Pekařík
Jj. Cyklická změna. Tu kleč jsem tam v 80. a 90. letech sázel kvůli zadržování sněhu. Středoškolská placená brigáda :D Budeme ji tam za 20 let kvůli globálnímu oteplení zase vysazovat?
Odpovědět
co

4.9.2021 00:06 Reaguje na Hunter
Mnozí lidé si neuvědomují že je zcela zásadní rozdíl mezi tím když pasu dva koně na zahradě na pár metrech a dva koně na několika hektarech. Je to právě rozdíl mezi tzv. intenzivní a extenzivní pastvou. A ta intenzivní biodiverzitu opravdu poškuzuje, na rozdíl od té extenzivní. Je to opravdu rozdíl naprosto propastný.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 06:14 Reaguje na
Líbí se mi, jak ekologistický aktivista se sebevědomím pro tuto skupinu vlastní, zkouší poučovat :-). Ten sad má 3 ha a já bych o koníčkách a kravičkách a ovečkách něco vědět mohl coby absolvent VŠZ :-).
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:30 Reaguje na Hunter
Velké sebevědomí neodpovídající Vašim znalostem tady máte především Vy, ale to tak bývá u lidí, co moc nevědí, tak jim zbývá jen ta nafoukanost...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:28 Reaguje na Hunter
To je tedy nesmysl, jeďte se tam povívat, já tam byl a byl jsem v šoku z toho množství kvetoucích bylin a bylinek...Je otázkou, jak velký je ten sad...Na plochu pastviny se počítá třeba s jednou krávou na 3-4 ha.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

2.9.2021 17:07
Pastevní management ušetřil peníze? To jako vážně? Také lze prohlásit, že pokud by se tam pásla masná plemena skotu v podobných počtech mohl vlastník pozemků získat peníze za pronájem pastvin nebo mohl prodávat usušené seno... Mě se ten projekt "České krajiny" moc líbí. Myslím si, že má smysl protože umožňuje péči o ohrožené druhy zvířat, rostlin a tvoří specifický biotop. Nikdo nečeká, že by vyhlášení rezervací mělo být bez nákladů nebo by mělo vydělávat. A ano má smysl ty nezbytné náklady držet ve snesitelných mezích. Ale argumentovat tím, že majitelům pozemků (například obec Milovice 40ha a AOPK 120ha) ušetřil projekt pastvy praturů a divokých koní peníze... Mám za to, že ta rezervace kvůli velkým kopytníkům v bývalém vojenském prostoru vznikla...
Odpovědět
DA

DAG

3.9.2021 07:14 Reaguje na Dalibor Motl
Podle mě je to tím, že ze státu a zelených se dobře tahají peníze. Takže, když přijede někdo s ovcemi, tak si to nechá zaplatit. Nebere to jako možnost mít více ovcí. Ono ty ovce sami o sobě se asi moc nevyplácí.
U nás jsou jalovce. Celé roky se tam pásly krávy. Pak přišli ochránci a naznali, že krávy tomu moc škodí, protože dělají kopyty díry a co já vím co ještě. Pastvu zakázali a naháněli tam každý rok lidi s křovinořezy. Uběhlo patnáct let a divili se, že jalovců ubývá a že tam nejsou žádné nové rostliny jalovců. Proč asi, že? No a teď si taky platí ovce.
Odpovědět
co

4.9.2021 00:16 Reaguje na Dalibor Motl
Ne, rezervace opravdu nevznikla kvůli divokým koním ale bylo to přesně obráceně. Aby byla údržba rezervace co nejlevnější, tak se přivezla velká kopyta. Osobně se v Milovicích už mnoho let dřu na plochách kde zatím velká kopyta nejsou. Stojí to kupu peněz, ale přitom pracujeme v podstatě za náklady, nezřídka dobrovolně nebo max. za 100 - 150/Kč/hodinu "superhrubého" co by OSVČ, takže ještě z toho platíme pak přes pět tisíc pojištění. S křoviňákem, sekačkou, hrábě, vidle, traktor na ten tankodrom použít nejde. I tak zvládneme s vypětím všech sil posekat a pouklízet max. 6 - 7 ha ročně (letos zatím ani metr, nejsou už na to tentokráte peníze vůbec žádné). Ale přitom tam zarůstají desítky až stovky dalších hektarů které neudržuje nikdo, protože se to prostě nikomu nevyplatí a nikdo to nechce dělat. Pokud to někdo dokážete udělat zdarma, nebo dle nákladů "obvyklých opatření" které jsou však zcela podstřelené proti komerčním cenám za komerční sečení - tak se u nás hlaste. Tel 603 847 189, jsem zvědavý kolik z vás mi zavolá s nabídkou pomoci ;).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.9.2021 18:59 Reaguje na
Nevím přesně proč ta rezervace vznikla ale rád se nechám poučit. Nejsem vševěd. Přijde mi jenom nesmyslné argumentovat "úsporou". Nejvíc bychom (jako stát nebo dotyčná obec) uspořili pokud bychom to prodali. Utrženými penězi třeba částečně splatili státní dluh. A věřte, že by někdo rád pozemek o rozloze stovek ha koupil a následně na něm zemědělsky nebo lesnicky hospodařil. Je to samozřejmě absurdní konstrukce z hlediska ochrany přírody a stále doufám že i z hlediska zájmů naší společnosti. A jak jsem psal výše, já myšlenku té rezervace podporuji. Dokonce jsem ochotný do jisté míry snášet i ten přepjatý marketing s tím spojený, protože jde v podstatě o dobrou věc. Neublíží to. Lidi to baví. Chráněné druhy mají i nadále k dispozici svůj "tankodrom". Ta velká zvířata jsou zajímavá i sama o sobě. Stát i obec si to snad stále "mohou dovolit" dotovat (protože to jistě není tržní nájem). Ale úspora vypadá tak jak jsem popsal výše.
Odpovědět

Jirka Černý

2.9.2021 17:58
Pár amatérských postřehů: Asi bude záležet na konkrétním druhu kopytníků, ale např koně jsou k popsanému nic moc, spasou jen co jim chutná a bodláky, kopřivy, ani náletové dřeviny to nejsou, po čase jsou všude ostrůvky. Velké naděje jsem vkládal do toho že srovnají drny, fakt ne. Jo a pustit je na trochu slušnou zahradu že to spasou? No pokud je trochu vlhká zem máte že zahrady rychle tankodrom by vyvrknutí kotníku.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:39 Reaguje na Jirka Černý
Doporučuji se jet podívat na místo a vyjadřovat se k tématu až potom. Nebo si aspoň pořádně prohlédnout fotky a vegetaci...Kromě toho to platí i pro krávy, vše spasou jen osli.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.9.2021 21:33
Na jedné straně je veřejnost masírována informacemi, jak jsou velcí býložravci důležití pro zachování biodiverzity. Na druhé straně díky panu Pavlovy Bělohrádkovy, AOPK,CHKO Broumovsko, Hnutí Duha Olomouc-ochrana velkých šelem, tak na Broumovsku a okolí začínají chovatelé postupně likvidovat chovy ovcí a skotu. Jsem zvědavý, kdo ty ekologické škody bude platit. To si zase někteří takzvaní ochránci přírody budou mastit kapsy z dotací. Pro zajímavost, v letošním roce jenom na Broumovsku bylo do 21.4 vlky zabito 31 kusů hovězího. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.9.2021 08:34 Reaguje na Jan Knap
S těmi býložravci jste na omylu pane Knap. Normální býložravec a to jak divoký tak domácí je nepřítelem ekologů. Vyhubit, odejít, snížit na minimální stav. Jedinými, pro zachování biodiverzity důležitými byložravci jsou ti co je dosadí sám ochranář. Ti potom nesešlapují vegetaci a nejsou příčinno eroze, nenitrifikují půdu,nezamořují krajinu parazity, nežerou vzácné bylinky a nejsou důvodem neobnovování se našich lesů. Ochranáři naprogramovaní poníci, geneticky upravený tur od původního k nerozeznání a zubr. To je asi to jediné co může zachránit naší přírodu. Zvěř na minimum a vybít domácí dobytek. K čemu také je když stačí mít koně od České krajiny a korunky se sypou. Člověk ušetří tolik peněz, že vlastně asi nemusí nic dělat. Poníci to zvládnou sami. Byl tu článek o zvyšování stavů slonů. Ten slon má veliké štěstí, že nežije u nás ale v Africe. Jen přemýšlím kolik slonů by u nás ten ochranář akceptoval a jaký by byl nakonec minimální stav. No a i u nás vlastně žil mamut a srstnatý nosorožec.
Odpovědět
co

4.9.2021 00:22 Reaguje na Jarek Schindler
Hospodářská zvířata (ovce, kozy, osli, skot, domácí koně, jaci, nově už brzo i buvoli,...) se využívají ze strany ochrany přírody naprosto běžně. I ochrana přírody tak začala řešit s vlky úplně stejné trable jako klasičtí zemědělci. Ostatně klasičtí zemědělci taky nezřídka pro ochranu přírody pasou. Nicméně i když by se do vlků střílelo hlava nehlava, což se ostatně ilegálně děje už dávno, tak to šíření vlků z Polska, Německa, Slovenska a dnes už i těch "našich" českých zastavit nepůjde. Takže nejen ochrana přírody ale i zemědělci se svorně budou muset naučit jak zajistit aby se vlk nažral a kozy zůstaly celé. Nic jiného prostě nezbude no...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:36 Reaguje na Jarek Schindler
Další neználek, plácající nesmysly......A hlavně ten s těmi slony....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2021 19:28 Reaguje na Karel Pavelka
No jo, pan Všeználek Pavelka. Že jste toho tedy k věci napsal hodne. Je hned poznat , že vy jste odborník.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:31 Reaguje na Jan Knap
Komické je, když tu o savcích kdáká rybář. Co tak se vrátit na servery, kde tématu aspoň trochu rozumíte?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.9.2021 08:53
Super! Jsou pro rezervaci velkým přínosem. Jen tak dál!
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

3.9.2021 09:03
furt a jen furt ta Česká krajina !!! už jsem na ně asi alergický !!! mají všude své kontakty a tak masírují veřejnost stále dookola s tou nezbytností " divokých " koní. dle mého mínění by tam stačilo pustit na výpas huculy či polské koniky či jiné primitívní plemeno koní a třeba i smíšené stádo vřesových ovcí s kozami, primitívních plemen co přijímají i stařinu je dost. proč nezveřejní tady také nějakou tu studii proč zrovna ti poníci z Anglie a ne jiné primitívní plemeno ?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.9.2021 15:32 Reaguje na radim buffalo tobias
Ale to by nebylo - světový.
Odpovědět
co

4.9.2021 00:27 Reaguje na radim buffalo tobias
Než začnete ječet do éteru s vykřičníky o chybějící studii, možná by příště bylo lepší krotit vášeň a napsat pár písmenek do vyhledávače a nějít přesně tu odborně zcela neprůstřelně zpracovanou studii (její vypracování trvalo přes pět let) po které voláte. Pak by jste věděl proč ne hucul nebo konik ale exmoor, a proč je to lepší než ovce vřesová. Mj. s ovcemi vřesovými a kozami paseme. Zejména kozy budou nejspíše na některých lokalitách potřeba tak jako tak, ale základ na velkých plochách jsou velká kopyta a doplnit malými. Na menších plochách to ale klidně může být i obráceně. Každopádně nejprve to prosím pořádně nastudujte a potom vykřikujte. Díky.
Odpovědět
co

4.9.2021 00:27 Reaguje na
Jo a ta studie je tady: http://www.ceska-krajina.cz/wp-content/uploads/2015/01/Dostal-et-al_2014_Divoky_kun_a_pratur_Studie_Equus_Ferus_Bos_primigenius.pd
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2021 19:34 Reaguje na
A co se tak pod své názory podepsat? Jak je možné, že Ekolist umožňuje anonymní diskuzi?
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:44 Reaguje na radim buffalo tobias
NO nastěstí Vy o tom nerozhodujete, takže Vaše mínění má hodnotu blížíci se limitně nule...A můžete si to zkusit sám Vaši metodou, v Milovicích je nebhospodařovaných mnoho další desítek ha.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:47 Reaguje na radim buffalo tobias
Lidé je finančně podporují, tak chtějí informace. I já jsem je podpořil z 5000 Kč, co přidali loni důchodcům. Vše šlo na podobné projekty, další 3000 Kč jsem dal ornitologům na výkupy mokřadních pozemků, aby na nich nezačali "hospodařit" Jezedáci a Babišovci...Takže nechápu, proč sem lezete, jděte třeba na Sputnik, Aeronet a podobné bizarní servery...
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

4.9.2021 22:44 Reaguje na Karel Pavelka
A nechcete například vy jít do prs...? Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

3.9.2021 14:53
Líbí se mi, jak úspěšné projekty ochránců přírody některým lezou tak strašně na nervy :) Hold jsou lidé, kteří reálně pomáhají, jsou úspěšní a ještě to umí zpropagovat u veřejnosti. A je to tak dobře.

České krajině a jiným podobným projektům na ochranu přírody samozřejmě velice fandím a doufám, že budou úspěšní i do budoucna.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.9.2021 15:31 Reaguje na Slovan
všeho moc, škodí - zvlášť když je to mnohdy ode zdi ke zdi
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:40 Reaguje na smějící se bestie
Ano, a to budete posuzovat Vy, který máte možná jen tzv. vysokou školu života...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:48 Reaguje na Slovan
Přesně tak, to jejich ječení svědčí o tom, že se něco daří....
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

3.9.2021 16:57
Zní to úžasně, takové obrovské úspory! Jen mě tak napadlo, jestli to někdy někoho napadlo pronajmout jako pastvinu chovatelům masného skotu a koní. Ještě si za to majitelé mohli napočítat pachtovné. Ale zase chápu, že když se někde pase jen kráva a třeba jen kůň, nestojí to za pozornost. Navíc se ví, že kráva krká metan, takže je nepřítel klimatu. To takový "divoký kůň" alias dovezený poník z Anglie, to je jiná káva a když k tomu přidáte třeba zubra nebo "pratura", to už je prostě bomba. Ti sice také krkají a prdí, ale o tom se prostě nesluší mluvit.
Celý článek je vyloženě propagačka, která má za cíl vytáhnout další peníze ze sponzorů.
Skot a koně dokážou s krajinou to samé, co zubr s anglickým poníkem. Jediný rozdíl je ten, že v Milovicích nikdo nevyžaduje 2x do roka do přesného termínu přesekání nedopasků a odklizení posekané hmoty, jak se to vyžaduje v rámci agro-envi opatření od zemědělců.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.9.2021 18:08 Reaguje na Marcela Jezberová
Zajistěte si území, kupte typické chovné krávy a koně a hurá do práce. Kdo Vám brání s tím začít? Já se už nyní těším na výsledky a na porovnání s Milovicemi. Máte zde na diskuzi i další, kteří vám s tím jistě rádi pomohou. Pak třeba zjistíte, jaký je vlastně rozdíl mezi šlechtěným koněm a tím divokým (případně i primitivním plenem).
Odpovědět
Hu

Hunter

3.9.2021 19:14 Reaguje na Slovan
Hucul udělá to samy jako exmoor.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.9.2021 20:24 Reaguje na Hunter
A? Ochranářský projekt Česká krajina vznikl s cílem, že se do české krajiny vrátí polodivoké chovy velkých býložravců, které budou zároveň ohroženými druhy či plemeny (zubr, exmoor pony - v tomto případě kůň, který má nejblíže k tomu divokému, který v těchto podmínkách dříve žil), přičemž založení nových populací zároveň otevře i nové oblasti pro jejich ochranu. To je to tak těžké pochopit? Nebo zde proti tomu někteří urputně "bojují" jen proto, že se jedná o ochranářský projekt a prostě mají nutnou potřebu si plivnout za každou cenu?

Proč nebyl vybrán hucul si můžete přečíst zde: http://www.ceska-krajina.cz/wp-content/uploads/2015/01/Dostal-et-al_2014_Divoky_kun_a_pratur_Studie_Equus_Ferus_Bos_primigenius.pdf

Nikdo však nebrání nikomu to dělat jinak a kdo ví... třeba i lépe. Zatím to nikdo jiný ale lépe nedělá.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 06:24 Reaguje na Slovan
A? Mi vadí to nekritické posuzování. Tohle je typický marketingový článek. Ten údajný pratur není nic jiného než obyčejná kráva vyšlechtěná tak, aby připomínala již dávno vyhynulého pratura. Exmoor pony není žádný zázračný koník. Tohle naprosto nesmyslné až zbožštění a záměrné (a nesprávné) používání označení a názvů. Tak to mi vadí.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:35 Reaguje na Hunter
Obyčehní vyšlehctěná kráva? Opět dokazujete své neznalsoti, na vyšlechtění pratura se využila stárá plemen z Maďarska,ze Skotska i odjunud, pratuři byli vyšlechtěni zpětně, ale to je pro Vás moc odborné, tak nebudu zabíhat do podrobností...
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 09:48 Reaguje na Karel Pavelka
No spíš je to moc odborné pro vás. O žádného pratura se nejedná, je to jen kráva, co tak vypadá. Už v minulosti tyto pokusy byly, prostě z krávy pratura neuděláte :-).
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:50 Reaguje na Hunter
NO tak jelikož mám VŠ biol. směr a zkoušku z genetiky, tak tomu nejspíše rozumím více, než Vy...
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 10:15 Reaguje na Karel Pavelka
No já mám zkoušku z genetiky taky a vy jste jí nejspíš udělal s odřenýma ušima. Prostě z krávy pratura neuděláte ani kdybyste se na hlavu stavěl a ušima odstrkoval. Vemte si ty skripta znovu a přečtěte si je pořádně. Pratur už opravdu vyhynul. Vy jste klasická ukázka člověka, co uvěří marketingovým pitomostem.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 10:30 Reaguje na Hunter
Jo, a až si ty skripta budete čít znovu, tak se zaměřte na tzv. "Dollovo pravidlo".
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

4.9.2021 22:46 Reaguje na Hunter
Pavelky si nevšímejte, ten tu genetiku udělal možná někde v Plzni a to z protekce. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

4.9.2021 09:58 Reaguje na Hunter
Jojo. Německý ovčák je také to samé co čivava :) Tolik k srovnání pratur x klasická hospodářská kráva. Já ten projekt podporuji a ta práce se mi velice líbí. Užitek z toho mají i další ohrožené druhy.
V zahraničí se používá velice často hlavně Konik. Ikdyby si ho vybrala Česká krajina místo Exmoora, stejně by měli ti samí lidé problém. Kdyby se vybral Hucul, bylo by to to samé... milion keců proč to vlastně je špatně a že oni by to dělali lépe! Přitom jim nikdo nebrání založit stejný projekt, kde budou používat klasická hospodářská plemena.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 10:18 Reaguje na Slovan
No německý ovčák a čivava jsou oba psi, je tak? Ani jeden z nich není vlk, pes hyenovitý, dingo atd. A můžete je křížit klidně dokola jak chcete, vlka z nich neuděláte. Je tak? Tolik k srovnání pratur x kráva.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.9.2021 11:05 Reaguje na Hunter
Dnešní pratuři vznikají zpětným křížením nejvhodnějších primitivních plemen skotu z celé Evropy, která si zachovala nejvíce charakteristických znaků a genů původních praturů. Pokud by vlk vyhynul a já bych se mu chtěl zpětným křížením co nejvíc přiblížit, tak bych nejspíš použil buď československého vlčáka a Saarloosova vlčáka ze stejného důvodu. Vzniklé zvíře by mělo také úplně jiné vlastnosti než třeba ten německý ovčák.
Ta zvířata originál nejsou, nikdy nebudou, ale vlastnosti mohou mít stejné a budou divoká. A o tom to celé je.

"Hlavní myšlenkou Projektu Tauros je najít v Evropě plemena skotu, u kterých se zachovalo co nejvíce primitivních znaků a jejich křížením získat soběstačné plemeno, které bude co nejvíce odpovídat původním praturům."
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 11:16 Reaguje na Slovan
"a jejich křížením získat soběstačné plemeno, které bude co nejvíce odpovídat původním praturům."!!!!!!
Ano, můžete získat něco, co bude VYPADAT jako pratur, tak jak si ho představujeme na základě těch několika málo známých dokladů. Ale NIKDY to nebude pratur (Bos primigenus).
Odpovědět
Sl

Slovan

4.9.2021 11:27 Reaguje na Hunter
Ale on nikdo nikdy netvrdil, že to bude původní pratur. Cíl byl celou dobu stejný jako dnes, sám jste ho odcitoval. Pokud to nepodporujete, fajn. Já ano.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 11:40 Reaguje na Slovan
No ale já celou dobu tvrdím, že se nejedná o pratura, ale o něco, co ho vzdáleně připomíná. A že to samé udělá kráva, protože ten jedinec, co fenotypově pratura připomíná, nic jiného než kráva není. To vy mě tady neustále podsouváte něco úplně mimo. A sam používáte výraz "dnešní pratuři". To prostě nejsou žádní pratuři a pokud někdo věří tomu, že v Milovicích máme pratury, tak je pitomec. Dtto že exmoor je odolný proti parazitům. To jsou prostě zavádějící a nepravdivé informace, sloužící jen k tomu, jak tahat prachy.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.9.2021 11:53 Reaguje na Hunter
Vy celou dobu tvrdíte, že ten pratur (ano, budu to zvíře tak označovat) je stejný, jako támhle kráva co běhá u Vás za barákem. A já tvrdím, že není. Ani primitivní plemeno není stejné jako ta mnohdy přešlechtěná kráva. Čím víc jsou totiž ta zvířata šlechtěna, tím víc se vzdalují od svých předků. Mění se jejich návyky, jsou vybíravější a ano... jsou i mnohem náchylnější např. k nemocem. Tak to prostě je.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2021 11:56 Reaguje na Slovan
No jenže on je stejný. Různá plemena skotu jsou pořád jen krávy, ne praturi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2021 19:42 Reaguje na Slovan
Tím zajistěte si území určitě myslíte bezplatný pronájem. Kolik hektarů to bylo. Mám takový dojem že kolem 240. Ještě státní instituci co dá nějakých pět milionů a věřím , že se paní Jezberové bude dařit. No, že po skušenostmi s Českou krajinou se do podobných charit už kraje asi moc nepohrnou. To je bohužel druhá věc.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

6.9.2021 14:36 Reaguje na Slovan
Dělala jsem to dvacet let - pastvu masných plemen skotu. Extenzivní masná plemena klidně můžete pustit do přírody a budou prosperovat stejně, jako ten váš "pratur" - žrát, kálet, rozmnožovat se, krkat a prdět a člověka nebudou k životu vůbec potřebovat. Pratur je totiž pořád tur.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

8.9.2021 13:24 Reaguje na Marcela Jezberová
Vyjádření středočeského kraje ke spolupráci s Českou krajinou: https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad/tiskove-informace/aktuality/-/blogs/stredocesky-kraj-nezpomalil-proces-bezplatne-vypujcky-pozemku-pro-ceskou-krajinu-o-p-s-?_33_redirect=https%3A%2F%2Fwww.kr-stredocesky.cz%2Fweb%2Furad%2Ftiskove-informace%2Faktuality%3Fp_p_id%3D33%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dnormal%26p_p_mode%3Dview%26p_p_col_id%3Dcolumn-2%26p_p_col_count%3D1
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:26
Zapomněli zmínit také absenci emisí z motorů sekaček a křovinořezů, to je také dost významný přínos...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.9.2021 09:54
Je podotýkám, že loni jsem obcházel jednu z těch dvou rezervací a sčítal jsem zpívající strnady luční na 100 m transektu o délce cca 4 km a bylo jich téměř 50. A logicky nebyli všichni, protože střed plochy jsem nemohl zachytit. Tak velká koncentrace tohoto vzácného ptáka extenzivní zemědělské krajiny jinde v České republice není...
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

5.9.2021 09:25 Reaguje na Karel Pavelka
máte pravdu, je to ornitologicky velmi zajímavá lokalita a biodiverzita je úžasná. Jen více takových projektů. Jinak si myslím, že se zbytečně přete s některými disputujícími, těm ta rezervace vadí z principu, protože nenávidí ochranáře-) Kdo chce tak tam jede a vidí
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2021 19:59 Reaguje na Karel Pavelka
No a proč jste nemohl zachytit střed plochy? No a potom je tu ještě otázka. Kolik té extenzívně obhospodařované krajiny u nás je?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.9.2021 23:24
Jsem ráda, že aspoň na zlomku naší krajiny lze najít místa, kde žijí velcí kopytníci stejní nebo hodně blízcí těm, co by se tu dnes proháněli, kdyby nebyli člověkem na našem území vyhubeni. Ta čísla vyjadřující finanční úsporu pro mne nejsou důležitá. I bez nich je mi jasné, že obhospodařování krajiny pomocí těchto divokých zvířat vyjde podstatně levněji než pastvou domácích zvířat. Člověk je nemusí v zimě ustájit, dokrmovat, ošetřovat jejich kopyta, odčervovat atd.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.9.2021 06:10 Reaguje na Majka Kletečková
Ani stejní a ani hodně blízcí. To ale zas tak moc nevadí. To hlavní alespoň podle tohoto článku, tedy ta finanční úspora musí z něčeho být. Na něčem se úspoří (náklady) a většinou to znamená plus pro rozpočet. Z čeho asi vznikne finanční úspora v podání České krajiny? Sníží se náklady na udržbu krajiny za kterou by kraj platil. Většinou ale kraj pronajímá a náklady na údržbu již jsou náklady pronajimatele. Ono mluvit o tom jak je něco levné a jak to ještě zlevním i když za to vlastně nic neplatím je vysměch všem poctivě hospodařícím lidem.
Ale jinak jste asi trefila hřebíček... člověk v tomto případě nemusí podle vás nic. Vše si vyřeší příroda. On to tedy bude takový dobytek pro lenochy co nic nemusí. Také dobré. Jen jestli je to pravda.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

6.9.2021 14:44 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, pokud by se po každé pastvě skotu nemusely pastviny přesekávat, takových míst bychom měli spousty. Ale běžnému člověku by se tato místa zdála jako džungle zarostlá křovinami a plevelem a nenapadlo by ho se rozplývat nad tím, že tam něco kvete. I tyto "pratury" a poníky v Milocicích v zimě dokrmují a co se týká odčervování - loni v jiné lokalitě vyhynuli "pratuři", protože byli masivně napadeni cizopasníky. I tady na Ekolistu o tom byl článek.
Pokud bychom plošně umožnili chovatelů skotu k pastvě přistupovat způsobem, jako v Milovicích, měli bychom v republice "binec", ale větší biodiverzitu. Zemědělcům to nikdo nedovolí, ale pak se do nich kope a z lidí se tahají peníze na projekty viz Milovice.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist