Pastva divokých koní ušetří majitelům pozemků miliony korun

V pastevních rezervacích se objevují i vzácné druhy rostlin.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Köpping / Česká krajina

„Když jsme před lety odhadovali, že plošné zavedení pastvy velkých kopytníků by mohlo ušetřit státnímu rozpočtu miliardy korun za péči o krajinu, šlo o teoretické údaje. Praxe potvrzuje, že úsporný potenciál této metody je opravdu velký,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Pastevní rezervace tak podle České krajiny zkvalitňují a zároveň zlevňují péči o českou přírodu. Zároveň na projektu spolupracují vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky a dalších vědeckých a univerzitních institucí, které o vlivu pastvy na přírod shromažďují poznatky použitelné i jinde.

V bývalém vojenském prostoru Milovice a v Národním parku Podyjí zajišťují v současnosti velcí kopytníci pastevní management na ploše 418 hektarů. Vlastníkům pozemků tak jen v letošním roce ušetřil 15 milionů 48 tisíc korun. Údaj vychází z oficiálního ceníku Ministerstva životního prostředí pro rok 2021, který stanovuje náklady na zajišťování extenzivní pastvy na 30 000 korun na hektar. Zároveň u chudých trávníků, kam spadají i rezervace v Milovicích a Podyjí, počítá s dalšími nutnými náklady ve výši 20 procent. Pastva divokých koní tak vlastníkům pozemků na každém hektaru šetří 36 000 korun. Společnost Česká krajina totiž poskytuje všem majitelům pozemků pastvení management zdarma. Za deset let udržitelnosti projektů tak vlastníci jen v těchto dvou lokalitách mají ušetřit na 150 milionů 480 tisíc korun.

Pastevní rezervace tak podle České krajiny zkvalitňují a zároveň zlevňují péči o českou přírodu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Největší úspory rezervace velkých kopytníků podle České krajiny přináší Středočeskému kraji, kterému letos ušetří 5,4 milionů korun, a Agentuře ochrany přírody a krajiny, která letos ušetří 5,3 milionu. Za deset let divocí koně a další velcí kopytníci ušetří Středočeskému kraji zhruba 54 milionů a Agentuře ochrany přírody a krajiny přibližně 53 milionů korun.

Přítomnost rezervace pomáhá zhodnocovat pozemky v majetku veřejných institucí také v dalších ohledech. Jen letos ochranářská organizace financovala odstranění stavební suti, černých skládek a dalšího materiálu v bývalém vojenském prostoru za stovky tisíc korun. Z toho za 250 000 korun na pozemcích Agentury ochrany přírody a krajiny a za 550 000 korun na pozemcích Středočeského kraje.

Pastva velkých kopytníků tak spojuje nízké náklady s kvalitní péčí o krajinu. „Její předností je jak rychlost obnovy původně degradovaných ploch, tak pestrá a jemná mozaika biotopů, kterou velcí kopytníci vytvářejí a následně udržují. Ve skutečnosti jsou náklady, které velcí kopytníci šetří, ještě výrazně větší. V rámci pastvy totiž jaksi mimoděk realizujeme i další managementová opatření, jako je strhávání či narušování drnu, vytváření a obnova tůní, péče o dřeviny, odstraňování náletu, instalace hnízdních budek pro ptáky a podobně. Jen hodnota odstranění náletu a narušování, úklidu klestu či strhávání drnu, které jsme od začátku projektu v roce 2015 realizovali na milovických pastvinách, se dle ceníku ministerstva pohybuje v řádu několika milionů korun,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Proměna prostředí před pastvou a po ní.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Česká krajina

Obtížně se vyčíslují úspory za péči o dřeviny, které jsou rovněž součástí pravidelné péče o pastevní rezervace. Ty zahrnují například probírky náletu, úpravy průjezdních a průchozích profilů dřevin uvnitř i vně pastvin, či zakládání oplocenek pro mladé stromky. Jedná se přitom o stovky ošetřených dřevin ročně.

Další úspory představují zásahy, které se díky pastvě velkých kopytníků nemusejí vůbec realizovat. Dobrým příkladem je vyhrabání takzvané stařiny, tedy mrtvé travní či bylinné biomasy. Velcí kopytníci totiž stařinu ochotně odstraňují během zimní pastvy. Náklady na vyhrabání stařiny jsou přitom 22 tisíc na hektar. Jen jednorázové odstranění stařiny by přitom v rezervacích vyšlo na 9 milionů a 196 tisíc korun.

Rezervace velkých kopytníků z Milovic a Národního parku Podyjí navíc přispívají ke zlevňování péče o krajinu také v jiných částech České republiky. „V posledních letech jsme poskytli přírůstky z našich rezervací v hodnotě 4,5 milionu korun dalším neziskovým organizacím jako podporu při zakládání nových rezervací od západních Čech až po Moravskoslezský kraj. Z našich zkušeností přitom vyplývá, že cena zvířat tvoří zhruba polovinu nákladů potřebných k založení pastevní rezervace,“ upozornil Dalibor Dostál.

Rezervace velkých kopytníků ukazují výrazný úsporný potenciál nejen v oblasti finanční, ale i personální. „Zjednodušeně řečeno, pět lidí při zaměstnání dokáže zajišťovat management 418 hektarů, což je pro zajímavost rozloha tří průměrných zemědělských podniků v České republice, se všemi zaměstnanci, budovami a technikou,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Právě kvůli spojení úspory nákladů a zajištění nejlepší dostupné péče o krajinu se o zřízení rezervace velkých kopytníků zajímají také další veřejné instituce, například některá města, chráněné krajinné oblast nebo národní parky.

Hra hřebce s hříbětem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Köpping / Česká krajina

Velkou výhodou pastvy velkých kopytníků je její dlouhodobá účinnost a udržitelnost. Když je pastva velkých kopytníků na určité lokalitě zavedena, může tam s minimálními náklady fungovat prakticky neomezeně dlouho. „Po počáteční investici do elektrických ohradníků, napajedel a podobně, jsou pak každoroční náklady nesrovnatelně nižší než u technických opatření jako například kosení a pastva hospodářských zvířat. U technických typů managementu krajiny sice počáteční náklady mohou zdánlivě nižší, avšak ta samá péče o stejné území je každoročně nákladnější, protože ceny práce a materiálů trvale zdražují,“ zmínil Miloslav Jirků.

S tím souvisí dlouhodobá účinnost pastvy velkých kopytníků. „Trvá prakticky neomezeně dlouho, zatímco technické typy managementu, ať už kosení či pastva hospodářských zvířat, se musí každý rok za stále více peněz opakovat,“ uvádí Jirků.

V případě, že jsou z nějakého důvodu tato technická opatření přerušena, vymizí jejich pozitivní dopad do dvou let od posledního zásahu. Nekosená či nepasená louka zkrátka za tu dobu zaroste agresivními druhy trav a bylin a ztratí část své biologické hodnoty. „Pastva velkých kopytníků je tak ve srovnání s technickými postupy nejen nejpřirozenějším, ale také dlouhodobě nejhospodárnějším nástrojem péče o krajinu. Nepodléhá totiž každoročnímu nárůstu cen. Zároveň platí, že pastva velkých kopytníků není vhodná pro malé rezervace. Ty budou na technických zásazích závislé vždy. I jim však může pastva velkých kopytníků významně pomoci, jelikož dokáže vytvářet úspory, které může ochrana přírody využít na péči o menší území,“ uzavřel Miloslav Jirků.

Kromě přímých finančních úspor přinesla rezervace velkých kopytníků pro Českou republiku také výrazný nepřímý profit. Rezervace se stala světově nejsledovanějším českým projektem posledních let, o kterém opakovaně referovala prestižní média na pěti kontinentech, včetně prestižních listů jako New York Times, Washington Post, BBC nebo Der Standard.