Podporu kapacit výroby elektřiny je podle Evropské komise třeba lépe promýšlet

Členské země EU by měly lépe promýšlet podpůrné mechanismy, kterými se snaží zajistit dostatečnou kapacitu k výrobě elektrické energie v případě, že nastane nějaká krizová situace. Podle eurokomisařky Margrethe Vestagerové, odpovědné za otázky hospodářské soutěže státy při spouštění schémat často jen málo hledí na efektivitu a mnohdy si ani neanalyzovaly, zda jsou podobné kroky skutečně nezbytné.

Komisařka představila průběžné výsledky šetření, které kvůli takzvaným kapacitním mechanismům komise zahájila už před rokem. Mechanismy - v zásadě podpora společnostem, aby udržovaly dostatečnou, byť třeba aktuálně kvůli situaci na trhu nevyužívanou výrobní kapacitu - mají za cíl zaručit, že v určité zemi bude vždy k dispozici odpovídající infrastruktura pro výrobu elektrické energie, a tedy spolehlivá dodávka proudu.

Podle Vestagerové by byl nejlepším řešením podobných potíží skutečně funkční trh s elektrickou energií. Právě v některých členských zemích ustavená schémata podpory kapacit jej ale mohou poškodit například podporou jen některého producenta či typu vyráběné energie.

Komise za uplynulý rok identifikovala 28 mechanismů v jedenácti členských zemích unie - Belgii, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku. Nejběžnějším typem jsou strategické rezervy, kdy stát platí konkrétním elektrárnám, aby v případě potřeby byly uvedeny do provozu.

Předběžná zjištění unijní exekutivy podle Vestagerové ukazují, že mnoho kapacitních mechanismů bylo navrženo bez předchozího posouzení, zda na relevantním trhu vůbec se zabezpečením dodávek existuje problém. Téměř polovina zkoumaných členských států například před zavedením kapacitního mechanismu přiměřeným způsobem neurčila, jaká by měla být odpovídající úroveň bezpečnosti dodávek. Lišily se i metody posuzování toho, co to vlastně bezpečnost dodávek je.

Ve většině zkoumaných zemí nebyla také cena za kapacitu výroby elektrické energie určena na základě soutěže, ale je stanovena státem nebo dvoustranně dojednána s poskytovatelem výrobních kapacit. Tím podle unijní exekutivy "vzniká značné riziko nadměrných plateb" - fakticky dotování poskytovatele za peníze daňových poplatníků a spotřebitelů. Šetření také ukázalo, že na vnitrostátních kapacitních mechanismech se jen málokdy mohou přímo či nepřímo podílet elektrárny z jiných členských států.

Pokud se tyto obavy potvrdí, mohou podobně koncipované kapacitní mechanismy narušovat hospodářskou soutěž a vést k vyšším cenám elektřiny, protože zvýhodňují konkrétní výrobce či technologie, a mohou vytvářet překážky přeshraničního obchodu s elektřinou, varovala Vestagerová.

---

reklama

---