Pravěká smetiště „stvořila“ ostrůvky ve floridských mokřadech
Podle posledních výzkumu je velmi pravděpodobné, že jádrem těchto krajinných prvků jsou stará smetiště, tedy pozůstatky dávných lidských osídleních starých zřejmě kolem 5000 let. Výzkumníci se již řadu let pokoušeli zjistit, jak tyto unikátní ostrůvky vznikly a již delší dobu je známo, že jsou tvořeny „anomálií“, tedy vrstvami s výrazně vyšším obsahem karbonátů než okolí.
Nové poznatky naznačují, že u jejich vzniku mohly být hory smetí starých civilizací. Tato smetiště obsahovala různé složky: kosti, uhlíky a ohnišť, zbytky potravin, ale také třeba střepy staré keramiky.
Zázračná smetiště
Tyto „nízké hromady“ vytvářely kompaktnější zóny a později, kdy se krajina změnila na mokřady, daly možnost vegetaci včetně stromů růst nad vodní hladinou. Postupem času se hmota těch smetišť zpevnila. Z kostí se navíc do okolí vyplavoval fosfor, který byl v prvotních fázích důležitý pro růst vegetace na těchto pahorcích. „Ukazuje to, že narušení krajiny lidskou činností nemusí nutně mít negativní důsledky,“ prohlásila Gail Chmura, kanadská vědkyně, která s tímto novým objevem přišla.
Stromy měly poté ve formování těchto vrstev též důležitou roli – v suchých obdobích nasávaly do nově formovaných vrstev vodu a pomáhaly tak měnit jejich strukturu. Navíc: karbonátová složka pomáhala tyto ostrůvky ochránit před požáry, protože ke stromům na nich měly díky ní plameny obtížnější přístup.
Paradoxní je, že nyní lidé ohrožují to, co díky jim před dávnými tisíci let vzniklo: kácením stromů a umělým udržováním vysokých vodních stavů se narušuje velmi zranitelný ekosystém těchto ostrůvku a části z nich nyní podle vědců hrozí zkáza.
reklama
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Vinařství budoucnosti se může inspirovat u starých Římanů
Proč uchováváme semena rostlin v podzemních vychlazených trezorech? A proč to není uspokojivé řešení?
