https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/jak-vypadal-ekologicky-kolaps-velikonocniho-ostrova-nijak.nestal-se
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak vypadal ekologický kolaps Velikonočního ostrova? Nijak. Nestal se

27.6.2024 05:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jak souvisí desetitisíce otroků, kteří za práskání biče posunují mohutné kvádry na stavbu pyramid a přelidnění s devastací přírodních zdrojů na Velikonočním ostrově? Velmi úzce. Oba tyhle tradované příběhy z historie se nikdy neodehrály. Dokazují to například obdělávané zahrádky z Rapa Nui.
 
V největší pozemské vodní ploše, v Tichém oceánu, se ledasco ztrácí. Řeč není o trosečnících, ale o lidech, kteří se nad mapou té masy vody – pokrývající 165 milionů kilometrů čtverečních plochy – pokouší aspoň trochu zorientovat.

Snadné to není. A byť patří ke správnému geografickému bontonu alespoň rámcově vědět, kde že leží Polynésie a kde Mikronésie, nikdo soudný po vás nemůže chtít, abyste zpaměti vyjmenovali třebas jen menší díl z těch třiceti tisíc ostrovů, které ve zmíněném oceánu leží.

Navíc se při podobných pokusech zpravidla vyjeví jedna velká nespravedlnost.

Lidé klidně zapomenou, že existuje nějaký Palawan, Nová Guinea nebo Sachalin (o roztomile pojmenovaných ostrůvcích, jako třeba Fongafele u atolu Funufati, nemluvě), ale prakticky nikdy neopomenou zmínit Velikonoční ostrov.

Je to už takový stereotyp, že na něj se nezapomíná. Přestože je sám o sobě extrémně odlehlý, izolovaný, historicky nevýznamný a rozlohou pramalý, z těch třiceti tisíc ostrovů je nejproslavenější.

Zamračené kamenné sochy moai, velikostí odpovídající až třípatrovým domům, usazené na pobřeží. Je k nim navázaných tolik záhad a nezodpovězených otázek, že o nich bylo dosud sepsáno pomalu víc knih, než kolik je ostrovů v Tichém oceánu.

Ovšem co je dobré pro cestovní ruch a byznys knižních vydavatelství, nemusí být dobré pro solidní vědu. Kvůli té ohromné vlně zájmu se kolem Velikonočního ostrova – Rapa Nui – vytvořila bublina poslepovaná z polopravd, mýtů a do omrzení tradovaných faktů, která k místní historii přimyslela i věci docela neskutečné.

Což je také jeden z důvodů, proč si tak rádi Velikonoční ostrov berou do úst všichni ti, kdo si budoucnost naší planety malují nejčernějšími barvami.

Ten nesmírně proslavený kousek souše totiž chápou jako dokonalý příklad kolapsu izolované civilizace.

Mají za to, že tu v ne až tak dávné minulosti došlo k populačnímu boomu, v jehož průběhu se místní obyvatelé chovali krajně nešetrně ke svým omezeným přírodním zdrojům. A které přečerpali do té míry, že se pak jejich společnost naprosto zhroutila. Energii věnovali do rozmařilého budování kolosálních soch, vykáceli si všechny lesy, vylovili si ryby v blízkých vodách, přišli o zemědělskou půdu a vodu…

Zkrátka si podřezali větev, na které seděli. Mezi tím, co se kdysi odehrálo na ostrově, a tím, co se dnes děje na celé planetě, pak vidí zřetelnou souvislost.

Háček je v tom, že ta apokalyptická ostrovní alegorie kulhá na všechny čtyři nohy.

Protože celá roste z teorie odvozené z teorie, odvozené z další teorie.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Příliš mnoho nesprávných teorií

To si pochopitelně zaslouží krátké vysvětlení.

Když na neděli velikonoční v roce 1722 u ostrova poprvé zakotvil Evropan, nizozemský kapitán Jacob Roggeveen, poznačil si do lodního deníku, že počet domorodých obyvatel je kolem dvou až tří tisícovek. Zmínil se i o sochách moai. Ale blíže už je nezkoumal, myslel si, že jsou z hlíny, a navíc měl mnohem praktičtější starosti.

Po něm se tu vystřídala ještě hezká řádka odborníků a odbornic. Ti už si sochy prohlédli pozorněji a byli naprosto ohromeni.

Moai – hotových a stojících jich napočítali 1043 – jim přišly jako enormně náročný budovatelský počin. To tesání, opracovávání kamene, přesouvání hotové sochy na místo, její zvedání a vsunutí do jámy, usazování kloboučku pukao – to všechno dohromady vypadalo jako extrémní množství fyzické práce.

Když se řekne, že průměrná výška jedné sochy činí čtyři metry a váží 14 tun, tak to tak úplně nevyzní. Ale na místo se dostaly i exempláře desetimetrové a sedmdesátitunové.

Otázka: „Proč by někdo něco takového dělal?“ se tu ale velmi neakademicky mísila s druhou otázkou: „Jak to vůbec bylo možné technicky provést?“.

Což dost přispělo k chaotickým odpovědím i budoucím zmatkům.

Protože archeologové jednu z těch dvou otázek měli už předem za zodpovězenou. Svou výzkumnou práci si ulehčili tím, že místo hledání vlastního řešení otázky „Jak?“ sáhli po jiné osvědčené historické předloze.

Kde ji našli? Nebylo to nic nepředvídatelného. Se šoupáním opravdu velkých šutrů už měli své zkušenosti stavitelé pyramid v Egyptě, a tak novodobí učenci předpokládali, že to i na Velikonočním ostrově dělali „nějak“ podobně. Proto na Velikonoční ostrov naroubovali ona měřítka pracovní síly z království na Nilu.

Předpokládali, že by se na výrobě, transportu a osazení jedné jediné moai – kdyby se to dělalo „po faraónsku“ – muselo podílet přibližně 1800 párů lidských rukou. A roznásobeno tím ohromným množstvím již osazených soch?

Buď tu ty dvě až tři tisícovky obyvatel, které viděl kapitán Roggeveen, žily ze vzduchu a nedělali nic jiného, než že od rána do večera stavěli moai. Anebo tu muselo dříve, staletí před připlutím první evropské lodi, fungovat mnohem početnější domorodé společenství.

Civilizace, která si mohla dovolit rozmělnit svou pracovní sílu na tisíce stavitelů soch a další tisíce zemědělců a rybářů, kteří je živili.

I ty nejskromnější odhady pak počítaly s tím, že někdy v 16. století žilo na Rapa Nui 12 000-16 000 lidí.

Což vzhledem k těm 163 kilometrům čtverečním rozlohy neúživné plochy ostrova, nedostatku obnovitelných zdrojů a dost nehospodárnému stavitelskému počínání vypadalo jako dokonalý recept na moc pěknou populační a civilizační katastrofu. Která proběhla nejspíš před tím, než u ostrova zakotvil nizozemský kapitán.

Ta teorie o ekologické katastrofě vyvolané přelidněním a přečerpáním přírodních zdrojů se totiž odvíjí od teorie, že pro stavbu moai bylo třeba enormní nasazení pracovní síly, pokud tu tedy – opět teoreticky – stavitelé moai postupovali stejně jako pradávní stavitelé pyramid.

Nu, a všechny tyhle teorie se v posledních letech sesypaly.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Méně bičů a otroků. A méně stavitelů moai

Začalo to v Egyptě, kde archeologové podávali a podávají stále výraznější penzum dokladů o tom, že s užitím několika chytrých procesních mechanismů (například poléváním písku vodou před lyžinami, na nichž je složen kámen) bylo to přesouvání stavebních kvádrů o hmotnosti 2,5 tun o dost méně pracné, než se napoprvé zdálo. A že k takové manipulaci s jedním takovým „šutrem“ nebylo zapotřebí více jak 12-20 párů lidských rukou.

Domnělé starověké tábory pro desetitisíce otroků, nahnaných na stavbu pro věčnou slávu faraóna, se zmenšily na sídliště pro vyšší stovky stavebních dělníků. Na stavbě jedné takové „průměrné“ pyramidy se nemuselo koordinovaně podílet více než 1200 lidí.

Měřítka starověké pracovní síly se tedy výrazně smrskla, a dopadlo to brzy i na Velikonoční ostrov.

Jak ukázaly praktické experimenty, pohyb – tedy spíše pošoupávání – jedné soch moai z místa na místo, obstaralo přibližně čtyřicet lidí. Ne osmnáct stovek, jak bylo smýšleno prve.

Dřina to samozřejmě byla pořád veliká, stále k ní musely být alokovány zdroje – vyrobená lana a třeba potraviny pro hladové stavitele – ale tyhle metody výroby a transportu už nepředpokládaly vázanou zbytnou existenci mnohatisícové populace, stavějící depresivně zasmušilé sochy.

Moai zvládly v průběhu staletí vytvořit ty dvě až tři tisícovky stálých obyvatel, aniž by si k nim bylo třeba přimýšlet populační boom, přetížení nosné kapacity prostředí a následný civilizační kolaps, vyvolaný přečerpáním přírodních zdrojů.

Zahrady víc lidí neuživí

O tom, že na Velikonočním ostrovem před připlutím Evropanů nikdy nežilo více než 3-4 000 obyvatel, vypovídá i aktuální výzkum Carla Lipa, profesora antropologie a proděkana pro výzkum univerzity v newyorském Binghamtonu.

Ten se, z různých úhlů pohledu, zaobírá Velikonočním ostrovem a mýty kolem něj posledních čtyřiadvacet let. Proto je také se svým posledním badatelským příspěvkem víc než spokojený.

S pomocí moderních technologií totiž demonstruje, jaká byla celková produkční kapacita hospodářsky obdělávaných ploch na celém Rapa Nui. I když rozpoznat „pole“ na Velikonočním ostrově úplně snadné není.

Domorodí obyvatelé totiž nepracovali s klasickými záhonky, ale využívali tu jakýchsi chytře improvizovaných kamenných skalek.

Přesněji řečeno, do odhalené půdy se zasazenými plodinami kladli mulč z nalámaného kameniva. Tím snižovali odpar z půdy a zlepšovali její vododržnost, snižovali míru eroze a chránili pěstované plodiny.

Tyto skalní zahrady (v originále rock garden) nejsou v terénu úplně dobře patrné, i proto, že vypadají téměř totožně, jako všechna půda na ostrově.

Podrobnější analýza pak spočívala v užití leteckých snímků a klimatických dat ze satelitů, proložených například archeologickými záznamy o nálezech artefaktů ze sopečného skla, které se používaly pro vyhrabávání a krájení pěstovaných batátů nebo opracování hlíz taro.

To, jestli jsou nějaké kameny rozpukané erozí, a jiné byly rozbity při zapravování do skalních zahrádek, není pro lidské oko snadné rozlišit. Ale je to o dost snazší, když se k tomu využijí snímky ve vysokém rozlišení, snímané ve spektru krátkovlnného infračerveného záření o vlnových délkách v rozmezí 900 nm až 2 500 nm.

„Krátkovlnné infračervené záření je citlivé zejména na rozdíly ve vlhkosti, což je základní atribut produktivních zemědělských polí,“ zmiňuje Lipo. „Tím se podařilo odlišit místa, které jako zahrádky jen vypadaly, ale byly to jen přirozené skalní výchozy nebo náhodné roztroušené kameny a balvany.“

Domnělá a dosud jen divoce teoretizovaná rozloha zemědělsky obdělávaných ploch na Velikonočních ostrově se smrskla na průměr 0,76 kilometru čtverečního.

Což i při těch nejoptimističtějších podmínkách nemohlo poskytnout více potravy, než kolik by stačilo k nasycení tří tisícovek lidí. Víc jich tu ani nežilo.

Pořád je to příběh. Ale hodný následování

„V odborné i populární literatuře však zůstává zakotvena představa, že na ostrově žilo mnohem větší množství lidí. A přetrvávání této představy má důsledky i mimo oblast archeologie Rapa Nui,“ říká Lipo.

„Navzdory archeologickým důkazům o opaku se například nezřídka stává, že ekologové používají Velikonoční ostrov jako případovou studii takzvané malthusiánské demografie, v níž že populace dosáhla vrcholu, který na okamžik převýšil zdroje ostrova a vyvolal ekologickou katastrofu. K tomu na Velikonočním ostrově ale nedošlo,“ konstatuje Carl Lipo.

A dodává, že ten zažitý narativ o kolapsu civilizace z malého ostrova je už skutečně třeba jednou pro vždy přehodnotit.

Velikonoční ostrov má skutečně k současnosti mnoho co říct, ale určitě není žádnou apokalyptickou alegorií.

Jeho obyvatelé před příchodem Evropanů nezaznamenali populační kolaps, ale naopak tu uspěli díky své vynalézavosti. Nepřetěžovali zdroje, naopak se adaptovali jejich omezené dostupnosti.

Nalezli své vlastní metody, jak se přizpůsobit podmínkám ostrova, a jak v nehostinných podmínkách úspěšně provozovat po staletí udržitelné zemědělství, aby se uživili.

Historie Velikonočního ostrova zkrátka není příběhem varovným a katastrofickým, ale veskrze inspirativním.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PK

Pavel Karel

27.6.2024 11:42
Těžko říct, jaké ponaučení si z příběhu Velikonočního ostrova vezmou globální elity. Z jejich pohledu by asi bylo nejlepší, vyhladit většinu lidstva, jakmile budou stroje schopny autonomně vyrábět pro elity vše, co jejich "hrdlo ráčí". Proč se otravovat s 99% neprivilegované populace a riskovat změny statu quo resp. planetární ekologickou katastrofu.
Odpovědět
sv

sv

29.6.2024 18:04 Reaguje na Pavel Karel
Tak, tak, komouši, respektive rusáci či číňani se o to již několikrát pokusili.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

27.6.2024 17:21
Inu, označit vulkanické ostrovy za "neúživné plochy" tak to chce "hluboké" znalosti z pedologie. Začíná mi ten mustr článků "dojením emocí" připomínat kteréhokoli řemeslníka, který dorazil k nám domů: "No, to je strašný, kterej debil tohle dělal, no to nevim, to bude drahý a složitý, esli to vůbec půjde ..." A předtím tam byl samozřejmě úplně stejný "profík" jako ten poslední a nadával úplně stejně, až mi to doklaplo. Ta masírka je fakt účinná. Cinty pinty, pane, připravte si naditou šrajtofli.

A co krysy? A co totální deforestace? A co genocida? To se do právě uvolněného hrc-prc čísla asi nehodí, pokračování šokujících odhalení bude zajisté následovat, ale až jindy ...

Ale číst to už nebudu.

Abych nebyl tak ošklivě negativní, tak naštěstí jsou aspoň některé zdroje přiznány a člověk se po počátečním údivu může začíst do kvalitní nepředestilované literatury. Ať žije kritické myšlení a tvorba dezinformací :-(

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.6.2024 17:53 Reaguje na Daniel Fiala
Tak. Já si přečet nadpis a měl jsem jasno.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.6.2024 08:15 Reaguje na Karel Zvářal
by spíš zajímalo, jak má vypadat ekologický kolaps Polinézského ostrova který je od Jižní Ameriky vzdálen 3600km?

proč si musíme zaměstnávat mozek něčím takovým nechápu, ale asi to, že někdo potřebuje peníze a něco mentálně vyprodukovat, ale kdo ty " průjmy" vědeckých rešerší má číst?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.6.2024 08:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Polinéského
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

27.6.2024 20:14
Chápu, že je potřeba zvyšovat čtenost, ale u takto relativně seriózního listu mě to vlastně docela mrzí. Pokusím se stručně vysvětlit v čem se autor mýlí:
1) Citované fundované články se zabývají jenou konkrétní otázkou a to tou, že podle aktuálních analýz bylo na Velikonočním ostrově malé množství orné půdy. To je zásadní zjištění avšak téměř ničím nenarušuje základní premisy o ekologickém kolapsu ostrova. Subsistence Velikonočního ostrova byla založena na kombinaci třech faktorů: a) pěstování v tzv. polynéských zahradách, kde se pěstují velmi výživné a na prostor nenáročné plodiny jako taro a sladké brambory. Padá tudíž hlavní argument, že pro uživení velkého množství obyvatel potřebujete rozsáhlé polnosti. Pokud zapátráte, zjistíte, že sladká brambora a taro je potravina s největším výnosem kalorií na hektar. b)podstatným zdrojem potravy a zejména bílkovin byly logicky ryby včetně velmi výživných druhů jako je tuňák, c) třetím významným zdrojem potravy bylo ptactvo, které na ostrově hnízdilo či se zastavovalo na tazích oceánem.
2) Již James Cook popisuje ostrov jako území beze stromů, pouze s keři a stromy do tří metrů výšky. Tato svědectví a svědectví archeobotaniků o přítomnosti nejméně 15 druhů vysokých dřevin na počátku osídlení velikonočního ostrova kolem roku 1200 ukazuje, že se rostoucímu obyvatelstvu podařilo stromy úplně zdecimovat, ať už stavbou lodí sloužících k rybolovu a meziostrovnímu obchodu(sic!) nebo z důvodu "rozpohybování" Moai.
3) Buď jak buď, důsledek byl dramatický. Ze zdrojů potravy zbyl pouze ten první tj. zahrádky. Rybolov byl ve velké míře opuštěn, ptáci byli zdecimování a obyvatelům zbyly pouze slepice jako zdroj bílkoviny. Při příchodu evropanů tudíž byl ostrov ve fázi úplného vyčerpání zdrojů.
4) To jak zásadní byl pokles obyvatelstva před příchodem Evropanů není podstatné pro argument rozvratu místního ekosystému, což je patrné i z analýz neustále chudnoucích pylových profilů.
5) To, že definitivní ránu této polynéské kultuře zasadil evropský kolonialismus je pravda, a to jakým způsobem to učinil je jak z učebnice koloniálního imperialismu (vykořisťování, nemoce, otroctví, misijní vyvrácení kultury, únosy obyvatel), nic to nemění však na faktu, že ostrov byl ekosystémově v okamžiku příchodu evropské kultury značně subsistenčně oslaben.
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

27.6.2024 20:42 Reaguje na Ondřej Kučera
Nedalo mi to, a musím svůj argument tarem doplnit o seriózní výpočet. Podle Carla Lipa byla rozloha zahrádek "pouze" 0,76 km2. Jenže tento výrok je matoucí protože se jedná o 76 hektarů úrodné půdy. Při intenzivním pěstování je výnos z hektaru jak u tara tak u sladkých brambor cca 30-60 tun. Maximální výnosy bývají přes 100 tun z hektaru. Vzhledem k chovu slepic a rybolovu a tudíž hnojení zahrádek rybími zbytky a slepičinci lze uvažovat o výnosu bezpečně kolem 50 t na hektar. V takovéto situaci vyprodukuje 76 hektarů zahrady 3800 tun tara/sladkých brambor. Při hypotetické populaci 10000 osob to činí 380 kg na osobu, což stačí bohatě na jejich uživení a to nepočítáme s vejci, občasnými ptáky a trvalým přísunem ryb a pobřežních mořských plodů. Chápu, že výše zmíněný vědec potřeboval clic bait aby se jeho článek četl, ale mrzí mě, že kvůli senzaci vlastně ani nezačal počítat. Kromě výše zmíněného zjednodušeného výpočtu se na Rapa Nui pěstují od příchodu původních obyvatel ještě takové subsistenční bomby jako banánovník a cukrová třtina, tudíž při dostatku bílkovin mohl ostrov klidně uživit 30 000 lidí. Prosím nenechme se při úvahách o veloikosti polí mást úplně rozdílným tradičním obilným výnosem u nás (max 0,5-1 t ha do konce 19. století) a úplně jiným výnosem zahrádkového zemědělství.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

28.6.2024 15:45 Reaguje na Ondřej Kučera
Takže co z toho vyplývá? Že pokud před příchodem Evropanů žilo na Velikonočním ostrově 3-4 tisíce lidí, tak rozhodně hladem netrpěli a byli úplně vysmátí. Měli tolik volného času, že mohli vytvářet svoje sochy. Čili žádný ekologický kolaps. Ostrov tedy možná byl "značně subsistenčně oslaben", ale na wellfare jeho obyvatel to v podstatě nemělo žádný vliv.
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

28.6.2024 20:56 Reaguje na Martin Hájek
Měl, a zásadní,..výrazně se jim snížil přísun kvalitních bílkovin (jak uvádím výše) a také byl ostrov z důvodu nemožnosti postavit si lodě odříznut od předchozí vazby na zbytek polynéské civilizace. Zatímco předchozích cca 400 let žili v čilém obchodním ruchu s dalšími ostrovy na západ, kolem roku 1600 (což podporuje i ztráta pylu velkých stromů a palem z pylových vrstev)tento obchod ustal a sami Rapanuici již nedokázali velké katamarany postavit. Poslední vzepětí civilizace před úpadkem byla stavba Moai, jejichž pravděpodobnou funkcí bylo "vyhlížet" ztracené plavce předchozích staletí a doufat v jejich návrat. To, že zvládnete přežívat v izolaci, ještě neznamená, že vaše welfare zůstává stejná. Jak jsem již uvedl svůj příspěvek - vadí mi používání expresivních výrazů - protože jsou to click baity. To co nastalo nebyl kolaps ve smyslu okamžitého zhroucení...ale pomalé a postupné zhoršování kvality života a vyhasínání kultury a kulturních vztahů uvnitř původně mnohem sofistikovanější civilizace, která původně dokázala bez problémů obchodovat v rámci celého tichého oceánu, aby skončila vyhasínající, s velkým množstvím Moai, které ji však finálně vyčerpaly a byly její labutí písní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.6.2024 21:15 Reaguje na Ondřej Kučera
Dá se zjistit, z jaké doby ty moai jsou, jak jsou teda staré? A jak je vyráběli, když neznali vůbec metalurgii kovů?
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

28.6.2024 21:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Máse za to, že většina je z pozdního období 1400-1600/1650, ale obecně je problém s datací, vychází se z toho, že jediná podobná soška byla nalezena na Pitcairnu, takže to souvisí s výměnou mezi těmito dvěma ostrovy, která pravděpodobně probíhala mezi 1200-1600, teorie říkají že největší množství je z vrcholné fáze před příchodem Evropanů. Ale posledních sto let už je nestavěli protože došlo dřevo a asi i pomalu klesala populace. Když Evropané dorazili v 18. století tak všechny Moai stály, ke konci tohoto období však postupně pravděpodobně kvůli vzájemným bojům na ostrově byla většina poshazována. Dnešní stav je výsledkem narovnávání. Pravděpodobně nejdůležitější rituální Moai vázaná na kult ptačího muže, která je z bazaltu a má velmi detailní reliéf je "odvezena" do Britského muzea, takže se na ni můlžete jet podívat výrazně levněji než kdybyste musel na Velikonoční ostrov. Naštěstí jsou Moai natolik těěžká že jich odvezeno bylo asi jen 12 a zbylých 1043 je pořád na ostrově. Byly tesány z bazaltu nebo z vulkanického tufu přívo v lomu a pak hotové odváženy na místo.
Co se týče výroby, tak byly tesány bazaltovými nástroji do tufu, který je poměrně měkký.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.6.2024 05:06 Reaguje na Ondřej Kučera
No říká se, že nebyla poshazována, ale položena, aby se bohové na tu katastrofu nemuseli dívat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.6.2024 08:16 Reaguje na Ondřej Kučera
Pokud je ta nejdůležitější Moai z bazaltu, tak to trochu nesedí. Navíc ty sochy jsou propadené dost hluboko do svažitého terénu, což nenapovídá o stáří nějakých 400 let. Taky doprava z lomu není vůbec vyjasněná, Pavel Pavel sice dokázal, že malou moai s rovným dnem (ne všechny je má) se dát posunovat po rovné a tvrdé silnici, ale ty tam taky nejsou.
Spíš to připomíná megalitické stavby z doby tzv. "Staré civilizace", která postavila Tiwanaco, Cuzco, Baalbeckou terasu, podmořské megality, podílela se na vývoji Egypta atd. atd.
Naše civilizace z lidské historie toho zná skutečně žalostně málo.
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

29.6.2024 10:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta Moai co je v Britském muzeu byla ukradena s klíčového posvátného místa, patřila určitě k nejvýznamnějším v rámci kultu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.6.2024 13:45 Reaguje na Ondřej Kučera
Dobře, ale bazalt (čedič) je velmi tvrdý kámen a čím ho teda opracovali, když neznali železo?
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

29.6.2024 16:21 Reaguje na Pavel Hanzl
obchodem původně získávali z jiných tichomořských ostrovů obsidián, který podle mě mohl fungovat, taky proto asi těch bazaltových bylo málo..já vím o jedné
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 07:53 Reaguje na Ondřej Kučera
Obsidián je prakticky sklo a tesat něco do čediče skleněným nástrojem je přece nesmysl. A s tím obchodem to taky nebude ajnfach. Velikonoční ostrov je naprosto miniaturní kousek země v obrovském Tichém oceánu, doplout k němu s primitivním plavidlem bez přesné navigace je zcela nemožné. Navíc, proč by to někdo dělal, když tam žilo jen pár lidí, kteří neměli ani co nabídnout.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.6.2024 08:24 Reaguje na Ondřej Kučera
No ba. Opakem pravdy je pravda jiná.
Původnímu obyvatelstvu se sice podařilo na ostrově dosti devastovat biodiverzitu, ale na počty obyvatel to nemělo až zas tak katastrofální vliv, neb se přizpůsobili.
Zničení původních obyvatel udělali kolonizátoři.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.6.2024 17:22
Pětisté výročí objevení Ameriky bylo ve znamení obřích protestů původních obyvatel - a mělo to svůj důvod. Dobývání Nového světa nepatří mezi světlé stránky e. historie. Proto věta:..."Také ve Střední a Jižní Americe znamenaly epidemie zásadní faktor ve snižování počtu původních obyvatel..." zapadá do kontextu doby a je, byť s úvahami pochybovačů, dostatečně popsána. A strategicky umístěný ostrov byl výzvou...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Demografick%C3%A1_historie_americk%C3%BDch_indi%C3%A1n%C5%AF
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.6.2024 21:11 Reaguje na Karel Zvářal
Původní obyvatelé Severní Ameriky mají x násobně vyšší životní úroveň, než jacíkoliv jiní a nepřijít tam Evropané, jsou dnes na úrovni Burkina Faso. Ti se mají na co stěžovat, zrovna oni.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.6.2024 06:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Žili by v době kamenné (i v Africe - kmenové války, malárie), byla by jich desetina populace a neřešili bychom imi. Zlatou horečku bych připodobnil k hlášce vraha před soudem: zabil jsem ho, abych mu zkrátil pozemské utrpení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.6.2024 08:28 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud považujete evropskou civilizaci za zlo, tak máte určitě pravdu. Ale neznám žádnou, ani miniaturní populaci, která by se chtěla vrátit do předcivilizační doby, odmítnout vše, co nám civilizace přináší.
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

29.6.2024 10:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Otázka podle mě neleží co je dobro a co je zlo, ale "jaký civilizační přístup nám umožní přežít dobře a déle". Proto je dobré diskutovat případy menších systémů (jako Rapa Nui) a hledat ponaučení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.6.2024 13:52 Reaguje na Ondřej Kučera
Systém přežití je asi jasný:
A) Zastavit nebo silně omezit přemnožování obyvatel.
B) Zastavit emise CO2, které na sebe nabalují pyramidové jevy při oteplování klimatu.
C) Opustit chiméru stálého růstu a přejít na cirkulární ekonomiku, která by se rozvíjela dovnitř a ne ven.
D) Srovnávat postupně životní úroveň obyvatel tak, aby chudí bohatli na úkor bohatých, ne na úkor přírody.
Odpovědět
OK

Ondřej Kučera

29.6.2024 16:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Vše bych podepsal, jak to píšete
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.6.2024 19:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Hezký Kačenko, hezký, taky bych to podepsal. No ale. Jak toho chcete dosáhnout?
A tedy teď tu o Karkulce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 08:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
To bude otázka na někoho jiného, já nejsem politik - populista demagog, kteří dnes vládnou světu.
Odpovědět
sv

sv

29.6.2024 18:03
To je zase blábol. Ekologický kolaps Velikonočního ostrova je archeologicky doložen. Stejně tak je doložena ztráta schopnosti mořeplavby, po té co si domorodci vykáceli všechny stromy.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

29.6.2024 23:58
1) Všechno dřevo/stromy i) stopili v "kamnech" (a při kremacích), ii) spotřebovali je na lana a páky a iii) na stavbu lodí. A to všechno dřív, než jim docvaklo, že nové neroste?! Proč přešli na topení trávou?
Tomu se říká totální deforestace a vyčerpání zdrojů, nikoli udržitelné hospodaření. Jedním z důsledků ztráty velkých kmenů bylo, že za delfíny na volné moře už nikdy nemohli a na prvních Evropanech žadonili trámy na pořádné kánoe.
2) O pořádné flákotě masa (rybě, velkém ptákovi, natož delfínovi) si mohli nechat jen zdát nebo vyprávět od stařešinů, protože všechny původní ptáky snědli. Zůstali jim slepice a krysy.
3) Když šla populace organizačně (!) do kopru, protože došly zdroje, rozpadl se jednotný systém ostrova natolik, že přišel na pořad kanibalismus.
4) Časem bylo mnoho domů opušteno a později se objevily díry vykutané ve svahu jako nový Art of living. Lepší se to bránilo, ale nebyl už taky materiál na střechy.

"Historie Velikonočního ostrova zkrátka není příběhem varovným a katastrofickým, ale veskrze inspirativním."

Tak to je na mně opravdu 'velký maso'! Snad jestli nás chce pan Dohnal namasírovat, abychom umírali s úsměvem, jak se naše evropská trajektorie zahnula taky do kopru, tak to potom beru. Je to šibeniční humor, ale to mám rád.

Potom lze i obrátit následek za příčinu, negativa verbálně transformovat v geniální trik a říct, že masivní eroze byla koordinovanou a naplánovanou snahou o zpřístupnění nezvětralé horniny, aby měli blíže ke zdroji chybějících minerálů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 08:54
"Pyly nalezené ve vzorcích usazenin kráterových jezer, zejména z Rano Kau, dokazují, že od roku 1010 (± 70) let probíhalo na ostrově v dlouhém časovém období masivní odlesnění.[8] Podle odhadu bylo v tomto období pokáceno více než 10 milionů palem."
To je zvláštní informace, těch pár lidí s kamennými nástroji vykacelo 10 miliónů palem? I kdyby to trvalo staletí, palmy zase dorůstají, lidská příčina to asi nebude. Požár taky ne, ten nechává trvalé stopy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 09:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Doba kamenná v novověku? Když Otzi měl měděnou sekeru, znali podobné nástroje určitě i v Asii - pagody těžko stavěli s pazourkem. Na ostrov nedoplavali na kokosovém ořechu, ale umně postavených plavidlech. Že ostrov totálně vybydleli se uvádí ve spoustě dokumentů, zubožené zbytky populace byly pro kolonizátory snadnou kořistí, byť se o tom v žádné reportáži nedočtete.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 09:55 Reaguje na Karel Zvářal
Nikde jsem nezaznamenal, že by se probírala genetika té poměrně nepočetné populace. Kdo ví, co se jim tam rodilo a jak to přispělo k znefunkčnění vztahů a celkové demoralizaci. Velké kamenné sochy jsou nejspíše úlitba bohům, aby jim pomohli z prekérní situace - byli de facto v pasti. A je zajímavé, že ač tam v minulosti bylo snad největší hnízdiště ptáků, už se tam nikdy nevrátili - aspoň to z těch záběrů tak vypadá. Zřejmě tam jsou tradiční predátoři (stačí obyčejné krysy), aby to v zárodku "pouklízely".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 11:47 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě železo znali v Asii, ale ne na Velikonočním ostrově. Alespoň se tam žádné nenašlo. Pokud vím. Ale celý vývoj je zcela ojediněl ýa nelogický, žádná jiná lidská izolovaná komunita neplýtvala energií a zdroji na výstavbu megalitických staveb. Zvláště, kdy byla trvale přímo existenčně ohrožena. Tam bude rozhodovat nějaký, extrémně silný vliv, nejspíš vnější.
Daninken to vysvětloval mimozemšťany, ale to je příliš nepravděpodobné, přímé důkazy nemáme nikde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 12:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Fakt je ten, že se tam objevili poměrně nedávno, na plavidlech/ lodích postavených jinde. První století bylo nádherné, plno ptáků, ryb, dřeva - tak se množili a nepřemýšleli. Stavitelé lodí odešli, vhodné dřevo v místě nebylo, možná zkoušeli najít cestu někam na bůhví čem, ale nevraceli se... Takže vsadili na moc bohů a předháněli se ve stavbě monolitů. To ale k cíli nevedlo, postupně asi degenerovali a upadali. Prostě ten ostrov jE vybydlený, tam moc zdrojů jim nezbylo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 17:01 Reaguje na Karel Zvářal
Dobře, je tam ale jeden základní problém prakticky všech megalitických staveb. Vůbec nezapadají do MOŽNOSTÍ místní populace.
Dobře, naprostou náhodou pár lidí připlulo na osamělý ostrov namnožili se a zdroje vyčerpali a životní prostředí si zničili. Nic neobvyklého, ale co ty moai? Tak gigantickou práci v tam málo lidech za tak krátkou dobu? To prostě nevychází, navíc PROČ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 17:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím jak pro koho, ale mě je mnohem záhadnější a monumentálnější Stonehedge. Mnohem starší, přitom materiál táhli z obrovské dálky, prostě neskutečný výkon na tehdejší možnosti. Moai jsou vedle toho chvályhodnou kratochvílí: Byli jsme tu, nedělejte to jako my.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 20:14 Reaguje na Karel Zvářal
Stongenge je dost síla, ale pořád je v nějaké (i když rozšířené) logické sféře. Najděte si Baalbeckou terasu v Libanonu, ta je zcela mimo jakékoliv chápání.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.6.2024 18:41 Reaguje na Karel Zvářal
obecně tichomořské ostrovy (ostatně jako celé dno tichého oceánu) je velmi mladé a skoro všechno je bazalt (čedič), a to buď ve formě hutné, nebo napěněné (tufy), a k tomu občas nějaké to "sopečné sklo" (obsidián). tam metalurgie nebyla především proto, že se tam nenacházejí žádné rudy. prostě laut nic. muselo by se vozit odněkud ze západního pobřeží ameriky, z japonska, z austrálie a nového zélandu, a tyhle plavby byly prehistoricky značně jednosměrné a nějaká pravidelnost by se dala jen těžko očekávat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 18:56 Reaguje na Lukas B.
Šlo o tom několik dokumentů, ukazovali i rozdělané sochy, pocházejí z místa. Co si vzpomínám, neřešili ani tak zpracování horniny, jako spíše dopravu na místo. A co vím, tak náš Pavel P. to názorně předvedl, s počtem asi tuctu chlapů. To můžou být klidně pomníky zesnulým, rysy mají jako inbreedigová subspecie podobné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.7.2024 07:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Jiné zdroje tvrdí, že sice v době příchodu evropanů byl ostrov dosti odlesněn, ale nikoli zcela. Užitečné palmy se údajně pěstovaly i v zahrádkách. K úplnému odlesnění došlo až někdy v 18.-19. století zavedením pastvy ovcí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.7.2024 09:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ta podoba se vymizením bizonů a (nejen) současného chovu masného skotu není čistě náhodná. S lidmi to umíme, buďto rezervace, nebo beze svědků...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 17:19
Velikonoční ostrov má velmi podobný problém, jako většina ostatních megalitických staveb.
Nezapadá do možností místní komunity, ani historické.
Příklad je Tiwanaco u jezera Titicaca. Je to soubor staveb z gigantických kamenných kvádrů (snad 200 tun) opracovaných s milimetrovou přesností z andezitu a granodioritu, dopravovaných z lomů vzdálených 80 km. Nebyl nalezen ani náznak nějaké dopravní cesty.
Ale hlavně: v téhle lokalitě nikdy nežila jiná komunita, než rybáři a zemědělci žijících v rákosových chatrčích.
Ti to postavit memohli.
Tak kdo? Nenašlo se tam žádné solidní obydlí, žádné pořebiště, žádný náznak, že tam probíhal nějaký vývoj.
Prostě tam někdo přišel, postavil tento komplex a zase zmizel.
Třeba v Egyptě je vidět, jak se zlepšovali stavebníci v celých staletích, jsou tam paláce vrchnosti i chatrče dělníků, pohřebiště a celá infratruktura. V Tiwanacu nikoliv, na Velikonočním ostrově je ten problém podobný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 17:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Mám z dětství (8-9 let) jedinečný zážitek z noční listopadové? oblohy. Detaily úkazu nebudu popisovat, způsobily by :D, takže přítomnost jiných civilizací nevylučuji.

https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/zahada-tajemnych-geoglyfu-v-peru-je-stale-nevyresena
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2024 21:08 Reaguje na Karel Zvářal
Geoglyfy na planině Nazca jsou úžasné, ale k jejich vytvoření nemusíte mít žádné nadpřirozené umění. Stačilo mít dlouhý provaz, znát základní počty a umět vytyčit pravý úhel, k tomu nákres (projekt) celé kresby. Samozřejmě je otázkou, proč to dělali, ale vnímání Boha bylo dřív pro nás nepochopitelné. Zajímavý je tam detail, že to nemohlo být označení přistávací plochy pro UFO, protože následný pohyb a motory by celou kresbu zničily. Mimozemšťané skutečně nemohli používat naše primitivní raketové motory, to by nikam nedoletěli.
Ale mrkněte na tohle:
https://cs.sacredsites.com/st%C5%99edn%C3%AD-v%C3%BDchod/Libanon/baalbek.html
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.7.2024 08:45 Reaguje na Pavel Hanzl
úplně stejně snadno lze vytvářet kruhy v obilí. ne tedy že bych chodil škodit sedlákovi, ale na své vlastní louce jsem si to vyzkoušel a je to poměrně legrace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.7.2024 13:50 Reaguje na Lukas B.
Já si taky myslím, že agroglyfy jsou práce několika srandistů a média z toho vždy udělají senzaci. Právě proto to dělají.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist