http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prognozy-na-dalsi-desetileti-jsou-sucho-vysoke-teploty-i-jiny-charakter-krajiny-tvrdi-klimatolog-trnka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Prognózy na další desetiletí jsou sucho, vysoké teploty i jiný charakter krajiny, tvrdí klimatolog Trnka

3.8.2017 09:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na květnové mezinárodní výstavě VODOVODY-KANALIZACE upozornil Miroslav Trnka (z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR) na to, že období sucha budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější. / ilustrační foto
Na květnové mezinárodní výstavě VODOVODY-KANALIZACE upozornil Miroslav Trnka (z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR) na to, že období sucha budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější. / ilustrační foto
Foto | Victor Ranedo / Ekolist.cz
To, co bylo doposud dvacetileté sucho, bude podle prognóz nejspíš v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za pět let. “Musíme počítat s tím, že období sucha budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější,“ upozornil Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR na květnové mezinárodní výstavě VODOVODY-KANALIZACE. Změna klimatu podle něj přinese nejen změnu výskytu sucha, ale i extrémně vysokých teplot, dopadne na vegetaci, škůdce, ryby či hospodářská zvířata a ovlivní nejspíše i charakter krajiny.
 

Počasí za uplynulé roky

Podle Miroslava Trnky byly roky 2014, 2015 a 2016 globálně nejteplejší v dějinách měření teploty. V ČR bylo sice léto roku 2016 o něco chladnější než rok 2015, ale přesto patřilo k 10 nejteplejším. V krajině se postupně snižuje zásoba vody v povrchové vrstvě půdy v období klíčovém pro rozvoj zemědělských plodin i lesních dřevin, tj. v dubnu až červnu, a přibylo výrazně suchých epizod například ve srovnání s první polovinou 20. století. “O změně extremity počasí však nelze hovořit na základě jednoho výjimečného roku. Současně nemáme žádné důkazy o tom, že by nám ubylo dnů s vysokými srážkovými úhrny. Jsme svědky toho, že stejné množství srážek je rozděleno mezi méně dnů a tedy deště mají tendenci být intenzivnější,“ řekl Trnka na tiskové konferenci výstavy.

Obrázek č. 1 - Změna počtu dní s nedostatkem vláhy v povrchové vrstvě v období duben-červen v období 1991-2014 vs. 1961-1990.
Obrázek č. 1 - Změna počtu dní s nedostatkem vláhy v povrchové vrstvě v období duben-červen v období 1991-2014 vs. 1961-1990.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Trnka / Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.

Faktory ovlivňující klimatické změny

Trnka dále vysvětluje, že klima je ovlivňováno řadou faktorů, které působí buď nahodile a prakticky okamžitě, sem patří např. sopečné výbuchy či dopady velkých kosmických těles. Periodické nebo kvazi-periodické faktory zahrnují relativně krátkodobé změny sluneční aktivity (např. 11letý cyklus). Zahrnují ale i změny v parametrech oběžné dráhy naší planety okolo Slunce, které se vyznačují periodami v řádech desítek až stovek tisíc let. Tyto faktory různými mechanismy ovlivňující množství dopadajícího slunečního záření jsou zesilovány či zeslabovány řadou pozitivních a negativních zpětných vazeb. A ty jsou vázány na geochemické cykly i činnost živých organismů. “Existují data, která potvrzují, že naše Země prošla podstatně chladnějšími i podstatně teplejšími obdobími, než zažíváme dnes. Jenže člověk kombinací obdělávání půdy a využíváním fosilních paliv dosti zásadně změnil koloběh uhlíku a výrazně zvýšil jeho koncentraci v atmosféře. Ta následně vedla k výraznému nárůstu teploty a dalších klimatických parametrů daleko mimo jejich obvyklé hodnoty a z pohledu přirozených procesů velmi rychle,“ komentuje Trnka. O tom, že člověk zásadně narušil uhlíkový cyklus, vědci nepochybují a shodují se i na člověku jako klíčovém hybateli aktuální klimatické změny.

Opatření pro zmírnění hydrologických extrémů

Člověk se minimálně od neolitické revoluce snaží přetvářet prostředí, tak aby mu více vyhovovalo. Často je ale v samotném přetváření obsažen zárodek budoucího problému. “To, že se potýkáme se změnou klimatu, je daní za dramatické zvýšení dostupnosti energie z fosilních zdrojů, což umožnilo obrovský technologický pokrok a části světa nebývalou úroveň blahobytu. Teď stojíme před výzvou část zdrojů věnovat na to, abychom si životní úroveň udrželi. Ale pokud tak učiníme promyšleně a s citem, nemusí vůbec utrpět kvalita našeho života a můžeme získat lepší a kvalitnější životní prostředí nejen pro nás, ale věřím, že i většinu světové populace,“ vysvětluje Trnka. To ale podle Trnky vyžaduje dlouhodobý a strategický plán, který bude řešit, za jakých podmínek je přijatelné produkovat energii, kde a jak se budou produkovat potraviny či jak se budou sdílet technologie, které mohou omezit emise či zvýšit schopnost regionů vypořádat se s důsledky klimatické změny.

Obrázek č. 2 - Přehled výskytu zemědělského sucha mezi léty 2000-2015.
Obrázek č. 2 - Přehled výskytu zemědělského sucha mezi léty 2000-2015.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Trnka / Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.

Podle Trnky se lidé musí připravit na riziko déletrvajících epizod sucha, které nemusí zasáhnout jen nás, ale například významné produkční oblasti musí počítat s tím, že sucha mohou, a nejspíš budou, trvat déle a povodně mohou být extrémnější. “Naše infrastruktura i naše rezervy, které jsme vytvořili, abychom se vypořádali s mimořádnými jevy, jsou stavěny na klima minulého století. Takže je budeme muset neustále vylepšovat, aby obstály v nových podmínkách. To není jen o přehradách, vyšších ochranných hrázích ale i o zodpovědnějším plánování v krajině, o tom, že rizika by měl v principu nést vlastník, který se musí ve vlastním zájmu na změnu připravit, dodatečně se pojistit nebo vytvořit rezervy,“ říká Trnka.

Přizpůsobení suchu a možné dopady změny klimatu

“Sucho bylo, je a bude důležitou součástí našeho klimatu ve střední Evropě. Je ale pravdou, že poslední desetiletí se nesou ve znamení vyššího rizika výskytu sucha,“ říká Trnka. Data na obrázku č. 2 ukazují, kdy a kde se objevilo zemědělské sucho v období 2000-2015. Z dat je evidentní, že problém má často (v 9 letech ze 16) jižní Morava, a severozápadní Čechy. Ale nejméně jednou za deset let je suchem zasaženo téměř celé území (2003 a 2015) ČR. “Z našich analýz prezentovaných na www.klimatickazmena.cz je jasně patrné, že to co doposud bylo 20leté sucho, bude v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se cca jednou za pět let,“ dodává Trnka.

Pro přiblížení dopadu změny klimatu lidem byl na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. vytvořen mapový portál www.klimatickazmena.cz. Tam zájemce najde, co změna klimatu znamená pro jeho obec, jeho region v podobě intuitivních google map a dalších materiálů. Snahou bylo ukázat, že změna klimatu přinese nejen změnu výskytu sucha, ale i extrémně vysokých teplot, dopadne na vegetaci, škůdce, ryby či hospodářská zvířata a ovlivní nejspíše i charakter krajiny. Jsou prezentovány výsledky pro celé spektrum možných scénářů. Je tedy možné odvodit, kterých důsledků se lze dočkat téměř jistě (např. vyšší frekvence sucha či extrémních veder), a u kterých je dopad méně jistý (např. změna produktivity zemědělské půdy). Pro řadu odvětví jsou zprávy smíšené. Například z pohledu pěstování vinné révy je poukázáno na větší potenciál, pokud jde o délku sezóny a slunečního záření, což hraje ve prospěch vyšší kvality vína. Nicméně se současně dramaticky zvyšuje riziko ohrožení mrazem na počátku vegetační sezóny. Počátek roku 2016 a 2017 to názorně ukázal.

Obrázek č. 3 - Aktuální stav odchylky zásoby vody v půdě od dlouhodobého normálu 1961-2010 v neděli 21.5. 2017 (www.intersucho.cz).
Obrázek č. 3 - Aktuální stav odchylky zásoby vody v půdě od dlouhodobého normálu 1961-2010 v neděli 21.5. 2017 (www.intersucho.cz).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Trnka / Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.

Nejsušší oblasti v ČR

Podle Trnky je evidentní, že naše území je ve východní třetině neobvykle suché, zatímco v Čechách i Slezsku panuje de fakto normální situace. Je dost pravděpodobné, že tyto rozdíly přetrvají do počátku léta a na Moravě teď zemědělci doslova a do písmene závisí na každém deštivém dni. Zatímco v ornici je vody relativně dost, ta by vystačila maximálně na 2 týdny a pak by bylo zle. V hlubší půdní vrstvě je totiž vody velmi málo. Stejně tak nepříznivá je podle zpráv kolegů z ČHMÚ i situace v povrchových tocích a mělkých vrtech.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Blanka Štiková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist