Zvyšující se riziko horkých vln je rizikem i pro zemědělce, říká klimatolog

Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, uvedl dnes ve svém příspěvku na setkání tvůrců a uživatelů projektu InterSucho klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu. Za horkou vlnu považují klimatologové takové období, kdy nejvyšší denní teploty vystoupí nejméně tři po sobě jdoucí dny nad 30 stupňů Celsia. V roce 2030 má být podle středního scénáře průměrná délka horké vlny v Česku šest dnů, v roce 2050 už deset. V nížinách je délka vlny přirozeně větší a může jich být v létě několik. V budoucnu by se mohly objevovat dokonce například i ve vyšších partiích Českomoravské vrchoviny, jejíž nadmořská výška se pohybuje zhruba mezi 400 a 800 metry nad mořem.

Rizik pro zemědělce skrývá taková podoba letního počasí několik. "Negativně se podepisuje na výnosech, při velmi vysokých teplotách funguje omezeně fotosyntéza. V horku jsou větší hrozbou požáry porostů. Horké vlny také zvyšují riziko rychlého vyčerpání zásoby vody v půdě a rozvoje půdního sucha, zvyšuje se riziko eroze," řekl Zahradníček. Rostliny omezují příjem živin, mohou být vystavené většímu tlaku chorob a škůdců, někteří mohou mít více generací. Hospodářská zvířata trpí tepelným stresem. Krávy kvůli tomu například méně dojí a jsou náchylnější k některým nemocem. "Všechny tyto faktory dopadají nepříznivě na ekonomiku zemědělství a ve výsledku tak i na cenu potravin," řekl Zahradníček.

Jak rychle se mění podoba léta v Česku, ukázal na několika statistikách. Za posledních 60 let se léto oteplilo v průměru o 3,2 stupně. Oteplení jen o pár stupňů znamená nárůst počtu tropických dnů na trojnásobek, což znamená třikrát více dnů, kdy se musí řešit například závlahy. Deset nejteplejších roků za posledních 250 let bylo vždy až po roce 2000 a čtyři nejteplejší jsou nedávné - chronologicky 2018, 2019, 2023 a 2024. A zdánlivě chladný loňský rok byl na měřicí stanici v Brně 13. nejteplejší od roku 1800, při porovnání s teplotami do konce 80. let minulého století nejteplejší.

"Léto je přitom nejrychleji se oteplující roční období," zdůraznil Zahradníček. I nejmírnější klimatický scénář předpokládá, že se bude oteplovat dál nejméně do roku 2050.

---

reklama

---